Kalendář akcí

16.02.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Přednáška: P. Jelínek: Exkurze do světa molekul pomocí rastrovací mikroskopie

16.03.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských O. Prášil: Pěstování a využití řas a sinic

20.04.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: T. Kostelecký (název bude upřesněn)

COVID-19: má smysl nosit roušku?

/ 19.03.2020 /

Odpovídá prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc., imunoložka specializující se na slizniční imunitu a vývojovou imunologii:

Nové zprávy o šíření viru COVID-19 naznačují, že během epidemie může být velmi významné šíření viru nejen od pacientů s příznaky choroby (horečka, kašel atd.), ale i od virem nakažených jedinců, kteří nemají klinické projevy choroby.

Vláda, zřejmě díky panu prof. Prymulovi, proto nařídila povinné nošení roušek nebo náhrady zakrývající ústa a nos (šátek, šála). Nošení roušek se musí stát povinností nejen u dospělých, ale také u dětí. Bylo totiž prokázáno, že většina tímto virem nakažených (testovaných) dětí může mít velmi slabé příznaky (jen rýmu), nebo často symptomy choroby u nakažených dětí úplně chybí.

Přestože při setkáních vlády s médii vysvětlení několikrát zaznělo, zjistila jsem ve svém okolí, že část veřejnosti toto opatření úplně nechápe a operuje tím, že běžné roušky nebo jejich náhrady (šátky, šály) jednotlivce stejně moc neochrání. Je to pravda, nás jako jednotlivce obyčejná rouška nebo její náhrada sice pravděpodobně nechrání, ale významně zabrání úniku kapének (aerosolu) z nakažených lidí do okolí.

Pokud budeme všichni roušky nebo jejich náhradu nosit, pomůže to snížit přenos viru z bezpříznakových nakažených jedinců na ostatní. Vždyť většina z nás (netestovaných) netuší, jestli virus náhodou v sobě nemá a nevylučuje ho jako aerosol do okolí („bacilonosičství“). Testovaných lidi bez příznaků je zatím málo, testují se totiž především jednotlivci, kteří už mají projevy – symptomy, ty však mohou mít i jiné příčiny (chřipka, běžné respirační virózy apod.).

Jsem přesvědčená, že nařízení o nošení roušek by vedle přísného dodržování karantény –izolace (zvláště po připravovaném rozšíření kapacity testování) spolu s opatřeními zajišťujícími desinfekci mohlo pomoci zpomalit šíření tohoto viru.

Literatura:
Nishiura H. et al. Int.J.Inf.Dis.2020
Cruz A., Zeichner S. Pediatrics 2020
Lai C. J Microbiol.Immunol.Inf. 2020

« zpět

Novinky

13.01.21

Pozvánka na online přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc.: Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy): "Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání", která se koná v úterý 19. 1. 2021 v 16:00 hod online na YouTube: http://seismologie.jdem.cz. Studium zemětřesení a struktury Země pomocí seismických vln poskytuje 3D obraz nitra a tektonických procesů, s šancí uplatnit se i při planetárních výzkumech. Hlavními společenskými produkty jsou rychlé odhady účinků zemětřesení v reálném čase, předpověď ohrožení dotřesy, a systémy rychlého varování před ničivými kmity i před tsunami, hodnocení dlouhodobého ohrožení kritických lokalit a vývoj stavebních norem i antiseimických opatření.

Pozvánka (PDF, 325 kB)

11.01.21

Otevřený dopis ministru školství – žádost o zachování finanční podpory „EMBO Installation Grant“

„Vážený pane ministře, dovolujeme si obrátit se na Vás s žádostí o zachování finanční podpory EMBO Installation Grant. Ukončení financování tohoto programu by mělo dalekosáhlý negativní dopad na rozvoj molekulárně-biologického a biomedicínského výzkumu v České republice,“ píše Rada Učené společnosti ČR v otevřeném dopise ministru školství Robertu Plagovi.

08.01.21

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Oldřicha Kowalskeho

2. ledna 2021 zemřel ve věku 84 let člen Učené společnsosti prof. RNDr. Oldřich Kowalski, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých geometrů. Působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se stal v roce 1992 profesorem a v poslední době působil jako emeritní profesor. Odborně se profesor Kowalski věnoval moderní diferenciální geometrii, zejména Riemannově geometrii. K rozvoji geometrie přispěl profesor Kowalski kromě pečlivě připravených přednášek pro matematiky i pro fyziky na MFF UK i napsáním dvou skript. Je autorem nebo spoluautorem 170 vědeckých publikací v mezinárodních časopisech a 4 monografií.  Kromě své vědecké a pedagogické práce se profesor Kowalski angažoval i společensky. V letech 1971–2001, tedy celých 30 let, vedl časopis Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.