Kalendář akcí

19.01.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje I. sekce věd matematicko-fyzikálních Přednáška: J. Zahradník: Seismologie – fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

16.02.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Přednáška: P. Jelínek: Exkurze do světa molekul pomocí rastrovací mikroskopie

16.03.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských O. Prášil: Pěstování a využití řas a sinic

Michal Broža: COVID-19: Běžíme zároveň stovku i maraton

/ 17.04.2020 /

Učená společnost České republiky požádala přední české vědce z řad členů společnosti i mimo ni o komentář k aktuální pandemii COVID-19. Jejich příspěvky průběžně zveřejňujeme.

Michal Broža se specializuje na globální komunikaci a megatrendy, vede pražskou informační kancelář Organizace spojených národů (UNIC), není členem Učené společnosti ČR.

Během velmi teplého loňského léta odtálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu a hladina světového oceánu se tak zvedla o 2,2 mm. Na rozdíl od tání mořského ledu má úbytek toho pevninského přímý dopad na hladinu moře a tím i na pobřežní lidská sídla. Pro představu, v oblasti Los Angeles v Kalifornii žije asi deset milionů lidí. Za rok spotřebují objem vody, jejíž hmotnost je zhruba jedna miliarda tun. Kdyby všichni lidé na světě měli podobnou spotřebu, odtálo jen za loňské léto v Grónsku tolik vody, kolik za rok spotřebuje šest miliard lidí.

Světu nyní ovšem dominuje agresivní virus. Během pouhých dvou měsíců postavil velkou část světa na hlavu a rozpoutal pravděpodobně nejhlubší krizi od 2. světové války. Ještě před několika týdny si ji sotva kdo uměl představit.

Co k nám ve světle rychle se měnících statistik Johns Hopkins University doléhá ze vzdáleného Grónska? Přemýšlejte, nepodceňujte, připravte se, krize může přetrvat dlouho a v budoucnu může přijít další. Plánujte, investujte a posilujte odolnost společností, aby budoucí krize dokázaly předvídat a zvládat je. Epidemie, oteplování, úbytek biodiverzity, kyberútoky, datové podvody nebo nedostatek potravin a vody představují potenciální problémy globálního rozsahu, které nelze řešit pouhým nákupem ochranných prostředků pro sklad státních hmotných rezerv.

Zpráva o globálních rizicích (Global Risks Report) Světového ekonomického fóra řadí epidemie infekčních nemocí dlouhodobě mezi nejvýznamnější rizika z hlediska možného dopadu. V nejnovějším vydání zprávy z ledna letošního roku se ale uvádí, že podle nedávné studie není žádný ze 195 sledovaných států připraven vyrovnat se s velkou epidemií nebo pandemií. Bill Gates před několika lety v době vrcholící epidemie Eboly v západní Africe varoval, že v příštích desetiletích bude velké množství lidí umírat spíš na infekce než ve válce. A už v roce 2009 americké zpravodajské služby předvídaly: „pokud se rozvine pandemie, začne v hustě obydlené oblasti, kde dochází ke kontaktům mezi lidmi a zvířaty, jako je tomu např. na některých trzích v Číně a jihovýchodní Asii.“ (State of the World 2025).

Přesto koronavirová krize zasáhla značnou část světa zcela nepřipravenou. Politici, vědci nebo ekonomové si teď lámou hlavu, jak se vyhnout jejím zničujícím dopadům. Převládá důraz na praktické krátkodobé kroky a reakce na to, co se děje tady a teď. Podívejme se ale i na širší perspektivu: před našimi zraky se pravděpodobně něco mění na velmi dlouhou dobu.

Způsob zvládání pandemie COVID-19 nápadně připomíná současný stav globálního vládnutí. Proces globalizace obchodu pokračuje, i když ne tak prudce jako dřív, ale v mezinárodních vztazích už několik let vládne fragmentace a napětí mezi mocnostmi. Jak poznamenal bývalý švédský premiér a diplomat Carl Bildt ve svém nedávném příspěvku na Twitteru: „Kde je Rada bezpečnosti? Co se děje s G20? Globalizovaný je v tuto chvíli snad jen zrádný virus.“

Přes varovná čísla vývoje pandemie jsou ale také důvody k optimismu. Změnit k lepšímu se může hodně věcí: obnoví se důvěra v mezinárodní instituce a systém globální spolupráce, vlády i firmy začnou upřednostňovat udržitelný ekonomický rozvoj, zvýší se důvěra v odborníky a populisté začnou ztrácet dech i politickou podporu. Podíváme-li se ale kriticky na současnou situaci v Evropě, není vyloučen ani scénář posilování suverenity států, kdy převládnou zatím nepříliš silné hlasy, že evropské instituce nemají význam a dočasná kontrola národních hranic se protáhne na dobu neurčitou, uvádí ve své analýze geopolitických dopadů koronavirové krize francouzský Institut Montaigne.

Co tedy potřebujeme? Vrátit se k multilaterálním vztahům a diplomacii. Znovu přijmout, že spolupráce – se spojenci i s protivníky – je pro rostoucí globální problémy, jako je změna klimatu nebo pandemie infekčních nemocí, klíčová. Posílit globální instituce a obnovit politickou vůli hledat společná řešení společných problémů. „Pokud si lidé a státy přestanou důvěřovat, vyhraje virus. Když ale současná krize vyústí ve větší otevřenost pro spolupráci a posílení důvěry, vyhraje lidstvo nejen nad koronavirem, ale i nad možnými příštími protivníky,“ poznamenává v článku pro časopis Time historik a autor bestsellerů Juval Noach Harari.

Ti příští protivníci už se šikují. Změna klimatu, ztráta biodiverzity nebo extrémní počasí se podobně jako epidemie infekčních nemocí objevují dlouhodobě v „žebříčcích“ globálních rizik. V úvodu zmíněné Grónsko se stalo jedním z významných lakmusových papírků současného světa. Led tam nyní ubývá sedmkrát rychleji než před třiceti lety. Podle současných vědeckých odhadů bude na konci tohoto století zvýšená hladina oceánu ohrožovat na 400 milionů lidí každoročními záplavami. Přestože existenciální tlak měnícího se klimatu sílí, emise skleníkových plynů, které jsou hlavním motorem globálního oteplování, neustále rostou. Tento trend dokázala jako nezamýšlený a krátkodobý efekt zvrátit až současná mimořádná opatření proti COVID-19.

Podle zástupce ředitele Stockholm Resilience Centre Victora Galaze je koronavirová pandemie jako sprint na sto metrů, zatímco změna klimatu jako maraton. Obě disciplíny ale teď musíme zvládat najednou. Otevřela se před námi obrovská příležitost. Až doběhneme do cíle sprintu, měli bychom si řádně vydechnout, doplnit tekutiny a s rozvahou a odvahou pokračovat dál v maratónském klimatickém běhu. Budou nás čekat náročné úseky: 1. dohlédnout, aby oživování ekonomik po koronaviru bralo ohled na ekosystém; 2. uhlídat, aby se digitální technologie nestaly permanentními hlídači našich životů; 3. propojit otázku ochrany klimatu s ochranou veřejného zdraví a 4. vrátit klima na vrchol globální politické agendy.

Zdroje:

Continuity of ice sheet mass loss in Greenland and Antarctica from the GRACE and GRACE Follow‐Onmissions. https://bit.ly/3aiEsGW
Is COVID-19 a Geopolitical Game-Changer? https://bit.ly/3acz1cB
In the Battle Against Coronavirus, Humanity Lacks Leadership. https://bit.ly/2VCAF1M
The Global Risks Report 2020. http://reports.weforum.org/global-risks-report-2020/
Coronavirus Will Change the World Permanently. Here’s How. https://politi.co/2wHXxoe
The geopolitics of COVID-19 and climate change. https://bit.ly/3cAZHWj

« zpět

Novinky

13.01.21

Pozvánka na online přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc.: Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy): "Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání", která se koná v úterý 19. 1. 2021 v 16:00 hod online na YouTube: http://seismologie.jdem.cz. Studium zemětřesení a struktury Země pomocí seismických vln poskytuje 3D obraz nitra a tektonických procesů, s šancí uplatnit se i při planetárních výzkumech. Hlavními společenskými produkty jsou rychlé odhady účinků zemětřesení v reálném čase, předpověď ohrožení dotřesy, a systémy rychlého varování před ničivými kmity i před tsunami, hodnocení dlouhodobého ohrožení kritických lokalit a vývoj stavebních norem i antiseimických opatření.

Pozvánka (PDF, 325 kB)

11.01.21

Otevřený dopis ministru školství – žádost o zachování finanční podpory „EMBO Installation Grant“

„Vážený pane ministře, dovolujeme si obrátit se na Vás s žádostí o zachování finanční podpory EMBO Installation Grant. Ukončení financování tohoto programu by mělo dalekosáhlý negativní dopad na rozvoj molekulárně-biologického a biomedicínského výzkumu v České republice,“ píše Rada Učené společnosti ČR v otevřeném dopise ministru školství Robertu Plagovi.

08.01.21

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Oldřicha Kowalskeho

2. ledna 2021 zemřel ve věku 84 let člen Učené společnsosti prof. RNDr. Oldřich Kowalski, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých geometrů. Působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se stal v roce 1992 profesorem a v poslední době působil jako emeritní profesor. Odborně se profesor Kowalski věnoval moderní diferenciální geometrii, zejména Riemannově geometrii. K rozvoji geometrie přispěl profesor Kowalski kromě pečlivě připravených přednášek pro matematiky i pro fyziky na MFF UK i napsáním dvou skript. Je autorem nebo spoluautorem 170 vědeckých publikací v mezinárodních časopisech a 4 monografií.  Kromě své vědecké a pedagogické práce se profesor Kowalski angažoval i společensky. V letech 1971–2001, tedy celých 30 let, vedl časopis Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.