Kalendář akcí

16.01.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských

20.02.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd humanitních a společenských

20.03.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje I. sekce věd matematicko-fyzikálních

Nadační fond

Nová publikace Učené společnosti

/ 25.01.2013 /

Učená společnost ČR vydala v říjnu 2012 monografickou studii svého čestného člena Zdeňka Sekaniny s názvem: Obří exploze, kaskádní štěpení a epizodické stárnutí komet.

V 18 kapitolách (208 str.) studie autor shrnul výsledky svých anglicky psaných prací z let 2009–2012 o štěpení komet a zasadil je do širšího kontextu našich současných znalostí o kometách, jež nám obecně poskytují jedinečné informace o budování a struktuře Sluneční soustavy. Publikaci recenzovali přední čeští odborníci RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav AV ČR) a Prof. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. (Astronomický ústav UK).

RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (*1936) vystudoval fyziku a astronomii na UK v Praze v r. 1959 a obhájil zde také svou rozsáhlou kandidátskou práci o fyzice komet v r. 1963. V r. 1969 odešel do exilu v USA, kde zprvu pracoval ve Smithsoniánské observatoři Harvardovy Univerzity v Cambridge (Mass.) a od r. 1980 až dosud v Laboratoři pro tryskový pohon (JPL Caltech) v Pasadeně. Dr. Sekanina se po celý život věnuje především dynamickému a fyzikálnímu výzkumu komet, ale také meteoritů a planetek. Podílel se na programu komplexního výzkumu Halleyovy komety při jejím posledním návratu ke Slunci v 80. letech minulého století, a fakticky nechybí u studií žádné významné komety posledního půlstoletí včetně podivuhodné komety 17P/Holmes, která je hlavním předmětem i této publikace.

Zdeněk Sekanina patří zejména od svého odchodu do exilu mezi nejproduktivnější světové astronomy ve výzkumu komet, jak o tom svědčí 460 publikovaných prací, které až dosud získaly téměř 4 400 citací (Hirschův index 37). Za své výsledky získal řadu ocenění jak v zahraničí, tak i v rodné vlasti. Již v r. 1976 po něm byla Mezinárodní astronomickou unií pojmenována planetka č. 1913, obdržel také medaili NASA z r. 1985 za výjimečné vědecké výsledky při studiu Halleyovy komety v rámci mezinárodní kampaně IHW a opět v r. 2006 za fundamentální výsledky při výzkumu dynamiky a vývoje komet. V r. 1996 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR a o 10 let později získal Nušlovu cenu České astronomické společnosti.

Dr. Sekanina nepřerušil kontakty s českými a slovenskými astronomy ani v těžkých dobách naší poroby a od r. 1990 navštěvuje opět rodnou zemi, přednáší pro naše odborníky i širší veřejnost a hrdě se hlásí ke svým českým kořenům, čehož dokladem je i mimořádné úsilí, s nímž z vlastní iniciativy připravil tuto publikaci v češtině.

« zpět

Novinky

14.12.17

Předání Ceny Františka Nušla prof. Jiřímu Bičákovi

V pátek 8. prosince ve Velké aule Karolina při oslavách 100. výročí České astronomické společnosti bylo nejvyšší ocenění udělované touto společností „Cena Františka Nušla“ předána prof. Jiřímu Bičákovi, místopředsedovi Učené společnosti, za vědecké a pedagogické práce v oblasti teoretické fyziky, astronomie a astofyziky.

11.12.17

Udělení ceny Neuron za přínos světové vědě členům Učené společnosti

Členové Učené společnosti chemik Emil Paleček, historik František Šmahel a zahraniční člen US biolog Josef Svoboda převzali 6. prosince 2017 Cenu Neuron za přínos světové vědě. Toto ocenění je udělováno každoročně významným a výjimečným představitelům a představitelkám vědy působícím doma v Česku i v zahraničí, kteří ve svém oboru dosáhli velkých úspěchů a jsou vzorem a inspirací další generaci vědců. Vědce a vědkyně oceňuje Nadační fond Neuron v oborech biologie, computer science, fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy.

04.12.17

3. prosince 2017 převzal Cenu Invence, cenu společnosti Kapsch člen Učené společnosti prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr.

Prof. Damborský si získal celosvětové renomé vývojem nových softwarových nástrojů pro inženýrství proteinů a systematickým studiem enzymů dehalogenas. Kombinací metod řízené evoluce a počítačových simulací se mu daří dramaticky zvyšovat aktivitu a stabilitu těchto enzymů tak, že dokáží v průmyslových odpadních vodách efektivně přeměňovat jedovaté sloučeniny, neutralizovat chemické zbraně nebo produkovat farmaceuticky zajímavé látky. Vyvíjí rovněž růstové faktory pro kultivace kmenových buněk a rychlé hojení ran.