Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Nová publikace Učené společnosti

/ 25.01.2013 /

Učená společnost ČR vydala v říjnu 2012 monografickou studii svého čestného člena Zdeňka Sekaniny s názvem: Obří exploze, kaskádní štěpení a epizodické stárnutí komet.

V 18 kapitolách (208 str.) studie autor shrnul výsledky svých anglicky psaných prací z let 2009–2012 o štěpení komet a zasadil je do širšího kontextu našich současných znalostí o kometách, jež nám obecně poskytují jedinečné informace o budování a struktuře Sluneční soustavy. Publikaci recenzovali přední čeští odborníci RNDr. Jiří Borovička, CSc. (Astronomický ústav AV ČR) a Prof. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. (Astronomický ústav UK).

RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (*1936) vystudoval fyziku a astronomii na UK v Praze v r. 1959 a obhájil zde také svou rozsáhlou kandidátskou práci o fyzice komet v r. 1963. V r. 1969 odešel do exilu v USA, kde zprvu pracoval ve Smithsoniánské observatoři Harvardovy Univerzity v Cambridge (Mass.) a od r. 1980 až dosud v Laboratoři pro tryskový pohon (JPL Caltech) v Pasadeně. Dr. Sekanina se po celý život věnuje především dynamickému a fyzikálnímu výzkumu komet, ale také meteoritů a planetek. Podílel se na programu komplexního výzkumu Halleyovy komety při jejím posledním návratu ke Slunci v 80. letech minulého století, a fakticky nechybí u studií žádné významné komety posledního půlstoletí včetně podivuhodné komety 17P/Holmes, která je hlavním předmětem i této publikace.

Zdeněk Sekanina patří zejména od svého odchodu do exilu mezi nejproduktivnější světové astronomy ve výzkumu komet, jak o tom svědčí 460 publikovaných prací, které až dosud získaly téměř 4 400 citací (Hirschův index 37). Za své výsledky získal řadu ocenění jak v zahraničí, tak i v rodné vlasti. Již v r. 1976 po něm byla Mezinárodní astronomickou unií pojmenována planetka č. 1913, obdržel také medaili NASA z r. 1985 za výjimečné vědecké výsledky při studiu Halleyovy komety v rámci mezinárodní kampaně IHW a opět v r. 2006 za fundamentální výsledky při výzkumu dynamiky a vývoje komet. V r. 1996 byl zvolen čestným členem Učené společnosti ČR a o 10 let později získal Nušlovu cenu České astronomické společnosti.

Dr. Sekanina nepřerušil kontakty s českými a slovenskými astronomy ani v těžkých dobách naší poroby a od r. 1990 navštěvuje opět rodnou zemi, přednáší pro naše odborníky i širší veřejnost a hrdě se hlásí ke svým českým kořenům, čehož dokladem je i mimořádné úsilí, s nímž z vlastní iniciativy připravil tuto publikaci v češtině.

« zpět

Novinky

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

V neděli 22. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.

27.03.20

Pavel Plevka: Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pandemie onemocnění COVID-19, způsobeného koronavirem SARS-CoV-2, ochromila život v naší zemi i ve světě. Toto onemocnění má potenciál usmrtit desítky milionů lidí. Jediný v současnosti dostupný nástroj, jak obyvatelstvo před COVID-19 chránit, je zpomalit postup epidemie pomocí omezení mezilidských kontaktů.
Celý příspěvek (PDF, 94 kB)

27.03.20

Julius Lukeš: Uprostřed epidemie – jen doufáme, že děláme věci správně

Jedna z klíčových otázek týkajících se pandemie COVID-19: jak a kolik lidí je rozumné testovat? Již v tomto bodě se strategie jednotlivých zemí rozcházejí. Jaký přístup zvolila Česká republika? A jak mohou pomoci akademická pracoviště?
Celý příspěvek (PDF, 133 kB)