Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování; debatu povede prof. Dr. Joachim Heberle (Freie Universität Berlin)

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Oprava spotu „Nebezpečné LED osvětlení“ - Helena Illnerová

/ 20.01.2015 /

Na internetové televizi „Stream.cz“ běží v pořadu „A dost“ spot „Nebezpečné LED osvětlení“. Po úvodních slovech říká jeden z tvůrců spotu pan Jan Tuna: „ Většina ledek totiž obsahuje modré světlo. A to nám může za určitých okolností ublížit. Zničit náš spánek, naše zdraví. Jakub Klingohr mluvil s největšími odborníky včetně bývalé předsedkyně Akademie věd. A to, co říkali, by nás klidnými rozhodně nechat nemělo.“ A poté následují moje věty „To je rizikový faktor pro strašně moc onemocnění. To je rizikový faktor pro nádorová onemocnění, pro kardiovaskulární onemocnění, pro deprese, spánkové poruchy, pro imunitní systém, prostě pro cokoliv. Čili ten časový systém je hrozně důležitý a měl by být pořád synchronizován dobrými světelnými podněty.” Toto nešťastné spojení vět pana Tuny a mých vět navozuje představu, že modré světlo je tím rizikovým faktorem pro výše vyjmenovaná onemocnění. Moje věty však byly vytrženy z kontextu delšího natáčení s panem Jakubem Klingohrem. V něm jsem říkala, že desynchronizace mezi vnitřním časovým systémem, vnějším časem a našimi vnitřními orgány je právě tímto rizikovým faktorem pro četná onemocnění.

Uvedu doslovný přepis této části, jak jej zachytil pan Jakub Klingohr a pokusím se vysvětlit nedorozumění, která nastala. Pro porozumění této části však ještě musím předeslat, že máme jedny vnitřní centrální hodiny v mozku a pak hodiny ve všech orgánech. Centrální hodiny jsou seřizovány k 24- hodinovému dnu světlem, tj. světlou částí dne. Přepis zní: „Normálně by všechny ty orgány měly být synchronizovány k jednomu času, aby to fungovalo pořádně. Jako třeba orchestr potřebuje dirigenta, tím dirigentem jsou centrální biologické hodiny. A tak by měly fungovat v jednotném biologickém čase. Ale ono to právě po těch letech přes více časových pásem nebo při směnném provozu funguje trochu jinak. Protože nejrychleji se (novému času po letech přes časová pásma) přizpůsobí ty centrální hodiny, protože ty mají spojení přímo na oči. A právě tím modrým světlem jsou synchronizovány nejrychleji. No a ty ostatní orgány jdou (přizpůsobují se) pomaleji, jedny rychleji, jedny pomaleji. Prostě vzniká desynchronizace mezi vaším časovým systémem (centrálními hodinami), vnějším časovým systémem (vnějším časem) a vašimi vnitřními orgány. A to je rizikový faktor pro strašně moc onemocnění. To je rizikový faktor pro nádorová onemocnění, pro kardiovaskulární onemocnění, pro deprese, spánkové poruchy, pro imunitní systém, prostě pro cokoliv. Čili ten (jednotný) časový systém je hrozně důležitý a měl by být pořád synchronizován dobrými světelnými podněty-a ne ho najednou v noci narušovat tím, že třeba vystavím ten organismus nějakému silnému osvětlení. A najednou mi dojde třeba k nějakému nečekanému (časovému) posunu.“ Tolik přepis.

Uvědomuji si, že doslovný přepis není příliš vytříbený a ukazuje, že jsem vše nevysvětlila zcela jasně (v přepisu jsem si k vysvětlení pomohla i vloženými vsuvkami v závorkách). Rozhodně jsem ale za rizikový faktor uvedla desynchronizaci. Např. po letech přes časová pásma je to napřed desynchronizace mezi naším vnitřním časem a časem vnějším a poté i dočasná desynchronizace mezi vnějším časem, časem na našich centrálních hodinách a časem našich vnitřních orgánů. Viníkem této desynchronizace a tudíž rizikovým faktorem pro onemocnění bývají lety přes časová pásma či práce na směny, ale ne modré světlo. Modré světlo je obsaženo v přirozeném denním osvětlení a potřebujeme je (ale pravděpodobně nejen výlučně je) k seřizování našich biologických hodin v mozku k 24hodinovému dnu, zejména po ránu, k přizpůsobení se novému vnějšímu času po letech přes časová pásma i k optimalizaci našich duševních výkonů během dne. Ale používáme-li modré světlo večer, kdy již přirozené vnější osvětlení začíná modrou složku postrádat, či již na začátku noci, např. sedíme-li dlouho před obrazovkou počítače s modrým LED osvětlením, může se stát, že budeme mít potom po nějakou chvíli problémy s usnutím. Modré světlo působící dlouho do večera či do noci může totiž zpozdit naše biologické hodiny do doby, kdy ještě večerní ospalost ani nárůst nočního hormonu melatoninu nezačíná, a nezačíná tudíž ještě ani naše subjektivní biologická noc. V rozumné době před spaním bychom tedy měli začít používat teplé žluté osvětlení a vyvarovat se osvětlení modrého. Toto také správně ve spotu vyjádřil pan Hynek Medřický i sami autoři spotu.

Tuto opravu a vysvětlení uveřejňuji proto, abych uvedla vše na pravou míru, vyvedla „návštěvníky“ spotu z obav, že onemocní nádorovým bujením při užívání LEDek, a také abych upozornila na nezbytnost toho, aby se tvůrci obdobných pořadů dohodli vždy s dotazovanými na správnosti spotů, než je pustí do oběhu. Autorizace by měla být podmínkou uveřejnění.

« zpět

Novinky

26.06.20

Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického

„Věříme, že svobodná výměna myšlenek je klíčovou podmínkou pro hledání pravdy a že upřímně vyjádřené názory by měly být zkoumány, zpochybňovány nebo vyvraceny, ale neměly by být cenzurovány nebo potlačovány,“ říká 45 členů Učené společnosti v prohlášení, jímž reagují na okolnosti, za nichž byl stažen názorový článek prof. Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Celé prohlášení je v těle zprávy.

24.06.20

Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického)

„Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout,“ píše doc. Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie, prorektor Univerzity Karlovy, rektoru Brockovy univerzity v dopise týkajícím se staženého článku prof. Tomáše Hudlického a reakcí, které tento článek vyvolal. Text dopisu v těle zprávy.

23.06.20

Julius Lukeš je mezi 75 vědci, kteří vyzvali k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

Zatím 75 evropských vědců (včetně Françoise Barré-Sinoussiové, nositelky Nobelovy ceny za objev HIV) se podepsalo pod výzvu evropským mecenášům k vytvoření nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí. Cílem je shromáždit 20 miliard € s tím, že roční výnosy by sloužily k podpoře výzkumu souvisejícího s lidským zdravím a s životním prostředím, část základního jmění by byla k dispozici pro rychlou reakci v krizových dobách. Pod výzvou je podepsán i člen Učené společnosti České republiky, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR prof. Julius Lukeš. Text výzvy je v těle zprávy.