Oznámení o úmrtí prof. Jiřího Musila

/ 18.09.2012 /

Nekrolog

Vážení pozůstalí, vážení přítomní,

sešli jsme se, abychom zavzpomínali na výjimečnou osobnost české vědy, profesora Jiřího Musila, na člověka ryzího charakteru a mimořádné integrity. Život Jiřího Musila byl nelehký, byl výrazně poznamenán zrůdnostmi nejprve nacistické a později komunistické totality. Přesto byl ale jeho život neobyčejně bohatý a plodný. Bylo tomu tak i díky podpoře nejbližších a mnohých přátel, v prvé řadě však díky jeho charakterové odolnosti a hlubokému zájmu o vědu a společenské dění. Jiří sice stačil dokončit studium sociologie na Univerzitě Karlově, avšak uplatnění absolventa „buržoazní“ vědy nemohlo být realizováno podle jeho představ. Přešel proto k výzkumu příbuzných a „povolených“ témat ve sféře demografie, sociální geografie, či urbanizmu. Navzdory primárním zájmům a předpokladům pro teoretické studium společnosti převládl v jeho zaměření empirický výzkum, a to výzkum orientovaný i aplikačně. Vnější omezení profesní orientace však nakonec Jiřího Musila nejenže neochudilo, ale paradoxně obohatilo. Své zájmy totiž nezměnil, nýbrž prohloubil a rozšířil. Propojil tak teoretické, empirické i aplikované výzkumné přístupy a obdobně propojil tématiky „jedinec – společnost – prostředí“. Z hlediska objektu studia se jádrem zájmu staly město, metropolitní areál a systém osídlení, jakožto výjimečně komplexní celky, jako celky přímo navozující úsilí o integrující společenské a ekologické bádání. Rozsah a podnětnost výzkumné orientace Jiřího Musila vedly k překročení hranic vlastní sociologie, a také k překročení národního rámce vědecké spolupráce. Významné kontakty se světovou vědou Jiřího Musila měl v době totality ze společenských vědců málokdo a stejně tak málokdo dokázal po r. 1989 tyto kontakty tolik využít ve prospěch české vědy. Připomeňme si alespoň jeho výrazné aktivity v rámci Středoevropské univerzity, byť v Praze záhy ukončené v duchu horší části českých tradic.

Jiří Musil byl výjimečným badatelem i výjimečným člověkem ve smyslu občanském a lidském. Jeho studie o obecných problémech aktuálního společenského vývoje u nás i v Evropě směřovaly k tématům politické filozofie a etiky a přirozeně se promítly i do rozsáhlé občanské angažovanosti Jiřího Musila. Jeho přednášky a diskusní vystupování byly proto pro posluchače jak intelektuálním, tak i občanským poučením a kulturním zážitkem v pravém slova smyslu.

Je zlou ironií osudu, že k mému poslednímu osobnímu setkání s Jiřím Musilem došlo právě v těchto smutných místech při loučení s jinou klíčovou osobností české sociologie, s Miloslavem Petruskem. České společenské vědy tak ztratily v posledních týdnech dva své výrazné představitele, členy Učené společnosti České republiky a profesorského sboru Univerzity Karlovy. Jejich dílo však dále přetrvává a má dostatek pokračovatelů!

Milý Jiří, drahý příteli,
dnes se s Tebou loučíme, ale Tvé myšlenky a lidské počiny budou v nás žít i nadále.
Milý Jiří, děkujeme.

prof. Martin Hampl