Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování; debatu povede prof. Dr. Joachim Heberle (Freie Universität Berlin)

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Oznámení o úmrtí prof. Jiřího Musila

/ 18.09.2012 /

Nekrolog


Vážení pozůstalí, vážení přítomní,

sešli jsme se, abychom zavzpomínali na výjimečnou osobnost české vědy, profesora Jiřího Musila, na člověka ryzího charakteru a mimořádné integrity. Život Jiřího Musila byl nelehký, byl výrazně poznamenán zrůdnostmi nejprve nacistické a později komunistické totality. Přesto byl ale jeho život neobyčejně bohatý a plodný. Bylo tomu tak i díky podpoře nejbližších a mnohých přátel, v prvé řadě však díky jeho charakterové odolnosti a hlubokému zájmu o vědu a společenské dění. Jiří sice stačil dokončit studium sociologie na Univerzitě Karlově, avšak uplatnění absolventa „buržoazní“ vědy nemohlo být realizováno podle jeho představ. Přešel proto k výzkumu příbuzných a „povolených“ témat ve sféře demografie, sociální geografie, či urbanizmu. Navzdory primárním zájmům a předpokladům pro teoretické studium společnosti převládl v jeho zaměření empirický výzkum, a to výzkum orientovaný i aplikačně. Vnější omezení profesní orientace však nakonec Jiřího Musila nejenže neochudilo, ale paradoxně obohatilo. Své zájmy totiž nezměnil, nýbrž prohloubil a rozšířil. Propojil tak teoretické, empirické i aplikované výzkumné přístupy a obdobně propojil tématiky „jedinec – společnost – prostředí“. Z hlediska objektu studia se jádrem zájmu staly město, metropolitní areál a systém osídlení, jakožto výjimečně komplexní celky, jako celky přímo navozující úsilí o integrující společenské a ekologické bádání. Rozsah a podnětnost výzkumné orientace Jiřího Musila vedly k překročení hranic vlastní sociologie, a také k překročení národního rámce vědecké spolupráce. Významné kontakty se světovou vědou Jiřího Musila měl v době totality ze společenských vědců málokdo a stejně tak málokdo dokázal po r. 1989 tyto kontakty tolik využít ve prospěch české vědy. Připomeňme si alespoň jeho výrazné aktivity v rámci Středoevropské univerzity, byť v Praze záhy ukončené v duchu horší části českých tradic.

Jiří Musil byl výjimečným badatelem i výjimečným člověkem ve smyslu občanském a lidském. Jeho studie o obecných problémech aktuálního společenského vývoje u nás i v Evropě směřovaly k tématům politické filozofie a etiky a přirozeně se promítly i do rozsáhlé občanské angažovanosti Jiřího Musila. Jeho přednášky a diskusní vystupování byly proto pro posluchače jak intelektuálním, tak i občanským poučením a kulturním zážitkem v pravém slova smyslu.

Je zlou ironií osudu, že k mému poslednímu osobnímu setkání s Jiřím Musilem došlo právě v těchto smutných místech při loučení s jinou klíčovou osobností české sociologie, s Miloslavem Petruskem. České společenské vědy tak ztratily v posledních týdnech dva své výrazné představitele, členy Učené společnosti České republiky a profesorského sboru Univerzity Karlovy. Jejich dílo však dále přetrvává a má dostatek pokračovatelů!

Milý Jiří, drahý příteli,
dnes se s Tebou loučíme, ale Tvé myšlenky a lidské počiny budou v nás žít i nadále.
Milý Jiří, děkujeme.

prof. Martin Hampl

« zpět

Novinky

26.06.20

Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického

„Věříme, že svobodná výměna myšlenek je klíčovou podmínkou pro hledání pravdy a že upřímně vyjádřené názory by měly být zkoumány, zpochybňovány nebo vyvraceny, ale neměly by být cenzurovány nebo potlačovány,“ říká 45 členů Učené společnosti v prohlášení, jímž reagují na okolnosti, za nichž byl stažen názorový článek prof. Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Celé prohlášení je v těle zprávy.

24.06.20

Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického)

„Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout,“ píše doc. Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie, prorektor Univerzity Karlovy, rektoru Brockovy univerzity v dopise týkajícím se staženého článku prof. Tomáše Hudlického a reakcí, které tento článek vyvolal. Text dopisu v těle zprávy.

23.06.20

Julius Lukeš je mezi 75 vědci, kteří vyzvali k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

Zatím 75 evropských vědců (včetně Françoise Barré-Sinoussiové, nositelky Nobelovy ceny za objev HIV) se podepsalo pod výzvu evropským mecenášům k vytvoření nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí. Cílem je shromáždit 20 miliard € s tím, že roční výnosy by sloužily k podpoře výzkumu souvisejícího s lidským zdravím a s životním prostředím, část základního jmění by byla k dispozici pro rychlou reakci v krizových dobách. Pod výzvou je podepsán i člen Učené společnosti České republiky, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR prof. Julius Lukeš. Text výzvy je v těle zprávy.