Kalendář akcí

20.04.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: T. Kostelecký (název bude upřesněn)

27.04.2021

Mimořádná přednáška

zajišťuje: P. Jungwirth (možná výjezdní přednáška v Brně)

11. – 12.05.2021

Valné shromáždění Učené společnosti (celodenní)

11. 5. Karolinum; večer vila Lanna;12. 5. Budova AV ČR

Pandemie covid-19 a duševní zdraví

/ 03.01.2021 /

autoři:

prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.
ředitel Národního ústavu duševního zdraví, člen Učené společnosti ČR

PhDr. Petr Winkler, Ph.D.
vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví

video rozhovor s Cyrilem Höschlem na toto téma: https://player.vimeo.com/video/477089414

Mnohovrstevnatost dopadu pandemie covid-19 a souvisejících restriktivních opatření na duševní zdraví můžeme ilustrovat následujícími deseti otázkami:

1. Zvýšila se prevalence duševních onemocnění v obecné, neklinické populaci?
2. Pokud ano, jsou disproporčně zasaženy některé podskupiny, jako například zdravotníci?
3. Objevila se duševní onemocnění ve zvýšené míře u lidí, kteří se nakazili covid-19?
4. Existuje u lidí s duševním onemocněním vyšší riziko nákazy covid-19?
5. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší přístup k lékařské péči než lidé bez duševního onemocnění?
6. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší prognózu (včetně mortality) než lidé bez duševního onemocnění?
7. Mají lidé s duševním onemocněním, kteří se nakazili covid-19, horší psychiatrickou prognózu než ti bez covid-19?
8. Změnila se dostupnost a kvalita služeb péče o duševní zdraví v důsledku pandemie covid-19?
9. Došlo k rychlému rozvoji nějakých nových služeb v péči o duševní zdraví v důsledku pandemie covid-19?
10. Zvýšilo se riziko sebevraždy a množství dokonaných sebevražd v důsledku pandemie covid-19?

Většinu těchto otázek bychom mohli dále specifikovat podle typu duševního onemocnění a ptát se zvlášť po dětech a dospívajících, běžných a závažných duševních onemocněních v dospělosti, závislostech, demencích atp. Mohli bychom se také ptát po příčinách, závažnosti, trvání a dalších okolnostech zjištěných problémů. Na tomto místě se pouze zběžně dotkneme prvních čtyř otázek, bez ambice obsáhnout je v celé hloubi a šíři, ale ve snaze zachytit to nejdůležitější.

Odpověď na první otázku je kladná. V současnosti existuje několik studií, jež poskytují spolehlivá data z reprezentativního vzorku obecné dospělé populace před pandemií a v období pandemie. Jde o studii britskou [1], americkou [2] a českou [3].

Dopad covid-19 na duševní zdraví obecné dospělé populace v ČR

Tým kolem Petra Winklera z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech uveřejnil letos v září v časopise Epidemiology and Psychaitric Sciences původní práci [3] mapující dopady epidemie covid-19 na prevalenci duševních poruch.

Autoři analyzovali data z opakované průřezové studie na reprezentativním vzorku neinstitucionalizovaných dospělých obyvatel České republiky starších 18 let. Sběr proběhl jednak v listopadu 2017 (n = 3306; 54 % žen) a jednak v květnu 2020 (n = 3021; 52 % žen). Průzkum byl prováděn s použitím mezinárodního neuropsychiatrického interview (MINI) jako skríningového nástroje.

Autoři porovnali prevalenci poruch nálady a úzkostných poruch, suicidálního rizika a poruch spojených s alkoholem jak před, tak těsně po prvním vrcholu pandemie, kdy zároveň v České republice platil přísný lockdown. Výsledky jasně ukázaly, že prevalence těch, kteří vykazovali alespoň jednu aktuální duševní poruchu, vzrostla z původních 20,02 % v roce 2017 na 29,63 % v roce 2020 během pandemie covid-19.

Prevalence jak velké deprese, tak rizika suicidia stoupla na trojnásobek a prevalence úzkostné poruchy se téměř zdvojnásobila. Prevalence poruch spojených s užíváním alkoholu byla v roce 2020 přibližně stejná jako v roce 2017, avšak byl pozorován výrazný vzestup týdenního opíjení (binge drinking behaviour) z 4,07 % na 6,39 %.

Tato velice dobře založená studie, využívající dokonce diagnostický nástroj, poskytuje důkazy, které svědčí pro to, že covid-19 může mít za následky skutečné problémy v oblasti duševního zdraví; je to oprávněná obava a znamená značnou hrozbu pro populaci, zvláště když uvážíme, že během restrikcí je současně omezeno poskytování normálních zdravotních služeb. Tyto nálezy podtrhují naléhavý požadavek rozvinout zdravotní osvětu a prevenci v globálním měřítku.

Odpověď na druhou otázku je rovněž kladná. Dnes již existuje meta-analýza, která ukazuje, že u zdravotníků se objevily problémy s duševním zdravím ve vyšší míře než u ostatních profesí [4]. Podle analýzy nové vlny výše popsané české epidemiologické studie, která proběhla v listopadu 2020, to však vypadá, že disproporčně jsou zasaženi také mladí dospělí, studenti, lidé, kteří ztratili zaměstnání nebo si byli nuceni vzít dovolenou v souvislosti s pandemií covid-19, nezaměstnaní a lidé s pouze základním vzděláním – všechny tyto populační skupiny vykazují větší než 50% přítomnost duševního onemocnění [5].

Odpověď na třetí a čtvrtou otázku se na základě níže popsané studie zdá být také kladná.

Vztah nákazy covid-19 a duševního zdraví

V listopadu 2020 uveřejnil časopis Lancet Psychiatry článek potvrzující vzájemnou vazbu mezi infekcí covid-19 a psychiatrickou morbiditou. Autoři kolem Taqueta a Harrisona [6] (Psychiatrická katedra univerzity v Oxfordu) sledovali v síti elektronických zdravotních záznamů od zhruba 69 milionů jednotlivců, z nichž 62 354 mělo diagnózu covid-19, zda tato diagnóza byla oproti jiným zdravotním situacím spojena se zvýšeným výskytem následných duševních poruch a zda pacienti s anamnézou duševní poruchy mají vyšší riziko nákazy covid-19.

Globální elektronická síť poskytla data z 54 zdravotnických zařízeních ve Spojených státech, jež byla sbírána mezi lednem a srpnem 2020. Autoři počítali incidenci a poměr rizik pro psychiatrická onemocnění, demence a nespavost během prvních 14–90 dnů poté, co u pacientů byla diagnostikovaná nákaza covid-19.

U pacientů, kteří neměli předcházející psychiatrickou anamnézu, byla diagnóza covid-19 spojena skutečně s vyšším výskytem první psychiatrické diagnózy 14–90 dnů po stanovení diagnózy covid-19 v porovnání s jinými zdravotními situacemi, jako je chřipka, respirační infekce jiného druhu, kožní afekce, cholelithiáza a urolitiáza, fraktura dlouhých kostí apod. Nárůst byl nejvyšší u úzkostných poruch, nespavosti a demence. Incidence jakékoliv psychiatrické diagnózy v uvedeném intervalu byla 18,1 % včetně 5,8 % těch, kteří byli diagnostikováni poprvé. Incidence první diagnózy demence v uvedeném intervalu po diagnóze covid-19 byla 1,6 % u lidí starších 65 let a v neposlední řadě bylo zjištěno, že psychiatrická diagnóza v předchozím roce je spojená s vyšším rizikem onemocnění covid-19 (RR 1,65). Toto riziko bylo nezávislé na známých somatických rizicích pro covid-19, ale nelze vyloučit možné reziduální přídatné socioekonomické činitele.

Hlavní závěry studie tedy jsou, že ti, kdo prodělají covid-19, jsou ve zvýšeném riziku psychiatrických následků a naopak ti, kteří mají psychiatrickou diagnózu, jsou ve zvýšeném riziku onemocnění covid-19. Tyto výsledky jsou důležitým podnětem k založení prospektivních kohortových studií a zaměření se na odpovídající klinické služby. 

Psáno pro Učenou společnost ČR a pro Vesmír.

Literatura

[1] Pierce M., Hope H., Ford T. et al.: Mental health before and during the COVID-19 pandemic: a longitudinal probability sample survey of the UK population. The Lancet Psychiatry 2020; 7(10): 883-92. https://doi.org/10.1016/S2215-0366(20)30308-4

[2] Czeisler M. É., Lane R. I., Petrosky E. et al.: Mental health, substance use, and suicidal ideation during the COVID-19 pandemic – United States, June 24–30, 2020. Morbidity and Mortality Weekly Report 2020; 69(32): 1049. http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm6932a1

[3] Winkler P., Formanek T., Mlada K. et al.: Increase in prevalence of current mental disorders in the context of COVID-19: analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Epidemiology and psychiatric sciences 2020; 29: 1-8. https://doi.org/10.1017/S2045796020000888.

[4] da Silva, F. C. T., Neto, M. L. R.: Psychological effects caused by the COVID-19 pandemic in health professionals: A systematic review with meta-analysis. Progress in Neuro-Psychopharmacology and Biological Psychiatry 2020, p.110062. https://doi.org/10.1016/j.pnpbp.2020.110062

5] Winkler P., Mohrova Z., Mlada K., Kuklova M., Kagstrom A., Mohr P., Formanek T.: Changes in prevalence of current mental disorders during the second wave of COVID-19: an analysis of repeated nationwide cross-sectional surveys. Under review

[6] Taquet M. et al. Bidirectional associations between COVID-19 and psychiatric disorder: retrospective cohort studies of 62 354 COVID-19 cases in the USA. Lancet Psychiatry 2020, Published online, November 9, 2020; https://doi.org/10.1016/S2215-0366(20)30462-4

« zpět

Novinky

13.04.21

Pozvánka na online přednášku RNDr. Tomáše Kosteleckého, Ph.D.

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na online přednášku dr. Tomáše Kosteleckého (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.): Pandemie Covid-19 a co jsme se díky ní dozvěděli o společnosti. Přednášku je možné sledovat 20. 4. 2021 od 16:00 hod. na YouTube: http://pandemie.jdem.cz.

Pozvánka (PDF, 360 kB)  

24.03.21

Dvě vzpomínky na Rudolfa Zahradníka

Na jednoho z otců zakladatelů Učené společnosti České republiky vzpomínají Helena Illnerová a Eva Zažímalová – bývalá a současná předsedkyně Akademie věd ČR. Oba články vyšly v Živě 2020, 6.

16.03.21

Polární ekolog prof. Josef Svoboda převzal Řád Kanady

Už loni jsme informovali, že zahraniční člen Učené společnosti České republiky prof. Josef Svoboda (*1929) obdržel za svou vědeckou práci v Arktidě nejvyšší kanadské vyznamenání, Řád Kanady (Order of Canada). Epidemiologická situace bohužel ani po roce neumožnila uskutečnit slavnostní ceremoniál v tradiční podobě. Generální guvernér Kanady proto letos 5. března řád Josefu Svobodovi předal v jeho domě v Burlingtonu (Ontario) alespoň na dálku – prostřednictvím Svobodovy manželky Lewiny.