Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Pozvání na přednášky v rámci XXVI. valného shromáždění Učené společnosti ČR

/ 17.05.2020 /

XXVI. valné shromáždění Učené společnosti ČR úterý 19. května 2020

Srdečně zveme ke sledování odpoledního bloku přednášek, které budou od 14 hodin živě dostupné na YouTube na adrese http://valne-prednasky.jdem.cz

14.00

prof. JUDr. Jiří Přibáň, DrSc.
Cardiff University
Ústavnost: ideály, normy a konvence
(živě vysílané z Cardiffu)

14.45

prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc.
Historický ústav AV ČR
Bílá hora: naděje, pád a odpovědnost politiků
(předtočená přednáška)

15.15

doc. PhDr. Magdaléna Pokorná, CSc.
Filozofická fakulta UK a Historický ústav AV ČR
Mezi obrazy. Božena Němcová (1820-1862) v době státem řízené modernizace (v 50. letech 19. století)
(živě vysílané z budovy Akademie věd na Národní třídě v Praze)

15.45

MgA. Lubomír Sůva
Georg-August-Universität Göttingen
„Snad je to chyba, že jsem to sprosté děťátko trochu fábory a kvítím vyšňořila.“ Božena Němcová a pohádky bratří Grimmů
(živě vysílané z Göttingenu)

Anotace přednášek

14.00: Jiří Přibáň: Ústavnost: ideály, normy a konvence

Téma přednášky vychází z proměny moderního státu ve stát ústavní, pro který je typická dělba a omezení moci i základní občanská práva. Zatímco systém pozitivního práva, jak dokládají historické příklady, funguje bez státní organizace, moderní stát se bez pozitivního práva neobejde. Státní moc má legální formu, jejímž normativním základem je ústava. Základní teze přednášky ovšem předpokládá, že ústava není jen normativní rámec, ve kterém se formuje, omezuje a prosazuje politická moc, ale také systém psaných a nepsaných ideálů a konvencí, bez nichž konkrétní ústavní normy a pravidla nemohou fungovat.

Ústava je příliš důležitá na to, abychom ji přenechali jen právníkům nebo politikům. Organizuje se v ní politická vůle, pro kterou ústavní normy představují jen omezení, i sama právní normativita, pro kterou zase politická vůle představuje riziko arbitrárnosti. Ustálené konvence, které vycházejí z konkrétních praktik a sociálního kontextu a tím propojují normativní logiku práva a kolektivní vůli politiky se sociálními fakty, jsou proto zcela zásadně důležité pro fungování ústavně demokratického státu. Dějiny české ústavnosti po roce 1989 jsou toho výmluvným příkladem, a proto poslouží jako kazuistický rámec celé přednášky.

14.45: Jaroslav Pánek: Bílá hora – naděje, pád a odpovědnost politiků

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620 se ještě před několika lety jevila jako úzce historické téma, vyhrazené odborníkům a zájemcům o dějiny raného novověku; čas od času ožíval také bělohorský mýtus, využívaný jako obsahově vyprázdněný symbol zmaru v nejrůznějších situacích politicky či sociálně podmíněné propagandy.

Polemiky spjaté s obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí navrátily bělohorský motiv do veřejného diskursu s neočekávanou intenzitou. Raně novověké téma, v uplynulých čtyřech staletích mnohonásobně překryté novými skutečnostmi, bylo vytrženo z dějinného kontextu a stalo se virtuálním problémem. Z polemik vymizelo realistické hodnocení habsburské politiky, českého stavovského povstání, České konfederace, mezinárodních souvislostí počínající třicetileté války, dobových možností tolerance a intolerance, perspektiv rekonstrukce střední Evropy v konfrontaci s mocí španělské světové říše, stejně jako klíčový problém změny na českém trůnu či způsobu chování politiků v době zásadního existenčního ohrožení a jejich přístupu k možnému systémovému kolapsu.

Tyto vzájemně propojené otázky naznačí přednáška k 400. výročí tragické události, která měla dalekosáhlé důsledky nejen pro české země.

15.15: Magdalena Pokorná: Mezi obrazy. Božena Němcová (1820-1862) v době státem řízené modernizace (v 50. letech 19. století)

Božena Němcová (1820-1862) bývala a bývá dodnes vykládána dvojpólově: Na jedné straně je pozornost soustředěna na oslňující ženu z portrétu Josefa Vojtěcha Hellicha z poloviny 40. let 19. století, na druhé pak na ženu usouženou nemocemi a bídou (fotografie neznámého autora z roku 1860).

Ve své přednášce se soustředím na období po roce 1848, tedy období, které znamenalo pro Boženu Němcovou významnou tvůrčí etapu (Babička, Pohorská vesnice atd. atd.), ale také dopady politických represí, jimiž úřady stíhaly jak ji, tak především jejího manžela Josefa Němce (zejména od roku 1853).

Výklad bude ukotven v historicko-politických souvislostech (tiskový dohled státu, vydavatelské strategie, česko-slovenské kontakty, korespondence jako výjimečný historický pramen).

15.45: Lubomír Sůva: „Snad je to chyba, že jsem to sprosté děťátko trochu fábory a kvítím vyšňořila.“ Božena Němcová a pohádky bratří Grimmů

Pohádky Boženy Němcové, respektive její de facto literární prvotina Národní báchorky a pověsti (1845-1847), patří ke zcela samozřejmé klasice české literatury, kterou se dodnes měří cokoli, co na půdě žánru pohádky vzniká (v literatuře, ve filmu i v televizi). V čem se liší od jiné klasické sbírky, pohádek bratří Grimmů Pohádky pro děti a domov (Kinder- und Hausmärchen; 1812-1815)?

Zodpovědět tuto jednoduchou otázku vyžaduje několikerý exkurs – exkurs do programových základů německého a českého romantismu, exkurs do pramenů a literární metodologie Grimmů a Němcové, a v neposlední řadě také exkurs do pohádkového materiálu samotného, který si přes propast času a přes množství na něm podniknutého zkoumání uchoval to nejpodstatnější – čtenářskou přitažlivost.

Při podrobnějším pohledu na probíraný materiál uvidíme, jak úzce spolu obě jmenované koncepce souvisejí, jak pevnou součástí kulturních procesů 19. století, vzniku moderních národních identit a národních států pohádky jsou, a jak hluboce nás tyto koncepce dodnes ovlivňují. Nakonec zjistíme, že rozdíly mezi oběma pohádkovými světy jsou daleko menší, než se na první pohled zdá, a že správná otázka pro zkoumání pohádek Grimmů a Němcové by měla znít: Je vůbec něco, v čem se jejich pohádky neliší?

« zpět

Novinky

29.07.20

Prof. David Storch převzal Stříbrnou medaili

Člen Učené společnosti ČR prof. David Storch, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta UK) převzal dne 25. června 2020 z rukou rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., Stříbrnou medaili UK za významé dílo v oboru ekologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. Prof. Storch je přední představitel české ekologie s mezinárodním přesahem. Je zakladatelem Fakulty ekologie na PřF. Do ČR přinesl nový obor makroekologie a založil vlastní vědeckou školu, která již vychovala více než 20 studentů. Zabývá se především tématy jako globální změny, ochrana přírody a biodiverzita.

29.07.20

Prof. Jan Krajíček převzal Stříbrnou medaili

Člen Učené společnosti ČR prof. RNDr. Jan Krajíček, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta UK) převzal dne 25. června 2020 z rukou rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., Stříbrnou medaili UK za významné dílo v oboru algebry a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. Prof. Krajíček je světově uznávanou osobností v matematické logice a výpočetní složitosti.

29.07.20

Prof. Ivan Raška převzal Zlatou medaili UK

Člen Učené společnosti ČR prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc. (I. lékařská fakulta UK) převzal dne 25. června 2020 z rukou rektora UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., Zlatou medaili UK za významné celoživotní dílo v oboru biologie a dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost na UK. Prof. Raška se ve svém profesním a vědeckém životě zabývá problematikou strukturně-funkční organizace buněčného jádra, nejsložitější buněčné organely, která obsahuje chromozomální DNA, a tudíž celý genom.