Pozvánka na mimořádnou přednášku Učené společnosti

/ 04.02.2019 /

Mimořádná přednáška Učené společnosti

Anotace:

Rostoucí populace přeměňuje les a mokřady na zemědělskou půdu. Zemědělské plodiny kromě rýže nesnášejí zatopení kořene vodou, zemědělská půda je odvodněna a nechladí se výparem. 

V krajině s trvalou vegetací a dostatkem vody se sluneční energie váže převážně výparem vody do vodní páry a uvolňuje se na chladných místech při kondenzaci páry na vodu kapalnou. Intenzita slunečního záření dosahuje 1000W.m^-2. Toky energie prostřednictvím výparu a kondenzace dosahují stovek W.m^-2.

Odvodněné plochy se přehřívají, ohřátý vzduch stoupá vysoko do atmosféry a odnáší vodní páru, přehřáté odvodněné plochy vysušují i okolní lesy, mokřady a rybníky.

V zalesněných oblastech jsou vysoké dešťové srážky i tisíce km od pobřeží (Amazonie, Kongo, Sibiř). V nezalesněných oblastech srážky klesají již několik set km od pobřeží. Zalesněná území „přitahují“ vodu z oceánů působením evapotranspirace, jak vysvětluje teorie biotické pumpy.

Po odlesnění a vysušení krajiny proudí „atmosférickými řekami“ vlhkost z kontinentů do moří. Krajina se nechladí výparem, vodu z kontinentů naopak přitahuje oceán. Podle teorie biotické pumpy nejsou poslední roky sucha pouhou epizodou výkyvu klimatu, ale projevem reverzního toku vzdušné vlhkosti z pevniny do oceánu, přičemž množství vody odnášené vzduchem je mnohem vyšší nežli množství vody, které měříme v řekách. Rozsáhlé plochy vysychají podobným způsobem, jako vysychaly předchozí civilizace. V dnešní době má ovšem vysychání globální rozměr, protože všechna obyvatelná místa na zemi jsou osídlena.

Kritickému rozboru je nutné podrobit smysl a efekt dotací na obnovitelné energie. V rámci plnění emisních limitů je podporováno spalování dřeva a podporuje se tak vlastně ničení zásadního klimatického systému – lesa.

Přenáška obsahuje stručný přehled základních fyzikálních pojmů, přehled distribuce slunečního záření na suchých plochách a ve vegetaci, příklady měření povrchových teplot různého krajinného pokryvu (satelitní snímky, termovizní snímky). Dále obsahuje úvod do teorie biotické pumpy a příklady efektu změny krajinného pokryvu na místní klima a oběh vody.

Přednáška vychází z prací publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech s IF a recenzovaných monografií

O přednášejícím:

Jan Pokorný (* 1946) vystudoval botaniku, specializaci fyziologii rostlin, na PřF UK.
Jím založená nezisková společnost ENKI o. p. s. se zabývá výzkumem, který vyúsťuje do praktických aplikací ekologických poznatků. Pedagogicky působil či působí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze.
V posledním desetiletí se věnuje hlavně výzkumu významu vegetace, zejm. lesní a mokřadní, pro tepelnou a vodní bilanci krajiny. Na základě získaných poznatků doporučuje praktická opatření pro obnovu žádoucího vodního režimu krajiny. Jde hlavně o způsoby obnovy lesní vegetace, mokřadů a mělkých vod, a tím zmírňování dopadů změny klimatu na přírodu i lidskou společnost.