Kalendář akcí

15.12.2020

Adventní setkání členů US

Nadační fond

Pozvánka na mimořádnou přednášku Učené společnosti

/ 04.02.2019 /

Mimořádná přednáška Učené společnosti

doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc.
ENKI, o. p. s. Třeboň
 
Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu
 
Přednáška se koná v úterý 9. dubna 2019 od 16.00 h v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
 
Přednáška je veřejná, vstup volný.

  

Anotace:

Rostoucí populace přeměňuje les a mokřady na zemědělskou půdu. Zemědělské plodiny kromě rýže nesnášejí zatopení kořene vodou, zemědělská půda je odvodněna a nechladí se výparem. 

V krajině s trvalou vegetací a dostatkem vody se sluneční energie váže převážně výparem vody do vodní páry a uvolňuje se na chladných místech při kondenzaci páry na vodu kapalnou. Intenzita slunečního záření dosahuje 1000W.m-2. Toky energie prostřednictvím výparu a kondenzace dosahují stovek W.m-2.

Odvodněné plochy se přehřívají, ohřátý vzduch stoupá vysoko do atmosféry a odnáší vodní páru, přehřáté odvodněné plochy vysušují i okolní lesy, mokřady a rybníky.

V zalesněných oblastech jsou vysoké dešťové srážky i tisíce km od pobřeží (Amazonie, Kongo, Sibiř). V nezalesněných oblastech srážky klesají již několik set km od pobřeží. Zalesněná území „přitahují“ vodu z oceánů působením evapotranspirace, jak vysvětluje teorie biotické pumpy.

Po odlesnění a vysušení krajiny proudí „atmosférickými řekami“ vlhkost z kontinentů do moří. Krajina se nechladí výparem, vodu z kontinentů naopak přitahuje oceán. Podle teorie biotické pumpy nejsou poslední roky sucha pouhou epizodou výkyvu klimatu, ale projevem reverzního toku vzdušné vlhkosti z pevniny do oceánu, přičemž množství vody odnášené vzduchem je mnohem vyšší nežli množství vody, které měříme v řekách. Rozsáhlé plochy vysychají podobným způsobem, jako vysychaly předchozí civilizace. V dnešní době má ovšem vysychání globální rozměr, protože všechna obyvatelná místa na zemi jsou osídlena.

Kritickému rozboru je nutné podrobit smysl a efekt dotací na obnovitelné energie. V rámci plnění emisních limitů je podporováno spalování dřeva a podporuje se tak vlastně ničení zásadního klimatického systému – lesa.

Přenáška obsahuje stručný přehled základních fyzikálních pojmů, přehled distribuce slunečního záření na suchých plochách a ve vegetaci, příklady měření povrchových teplot různého krajinného pokryvu (satelitní snímky, termovizní snímky). Dále obsahuje úvod do teorie biotické pumpy a příklady efektu změny krajinného pokryvu na místní klima a oběh vody.

Přednáška vychází z prací publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech s IF a recenzovaných monografií

O přednášejícím:

Jan Pokorný (* 1946) vystudoval botaniku, specializaci fyziologii rostlin, na PřF UK.
Jím založená nezisková společnost ENKI o. p. s. se zabývá výzkumem, který vyúsťuje do praktických aplikací ekologických poznatků. Pedagogicky působil či působí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze.
V posledním desetiletí se věnuje hlavně výzkumu významu vegetace, zejm. lesní a mokřadní, pro tepelnou a vodní bilanci krajiny. Na základě získaných poznatků doporučuje praktická opatření pro obnovu žádoucího vodního režimu krajiny. Jde hlavně o způsoby obnovy lesní vegetace, mokřadů a mělkých vod, a tím zmírňování dopadů změny klimatu na přírodu i lidskou společnost.

« zpět

Novinky

23.11.20

Pozvánka na online přednášku doc. PhDr. Jana Němečka, Ph.D.: Protinacistický zahraniční odboj: obnovení československého státu v exilu"

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku doc. PhDr. Jana Němečka, Ph.D.: Protinacistický zahraniční odboj: obnovení československého státu v exilu", která se koná v úterý 24. 11. 2020 v 16:00 hod online na YouTube: bit.ly/zahr-odboj. Dnes již na dobu druhé světové války a československý zápas za obnovu samostatnosti nahlížíme jako na něco přirozeného, ba samozřejmého, co naši předci vítězně vybojovali. Ovšem když se podíváme na prvá léta tohoto boje, vidíme, že byly okamžiky, kdy obnova Československa visela takřka na vlásku, a jen nesmírné úsilí aktérů dokázalo udržet kontinuitu československé státnosti.

Pozvánka (PDF, 323 kB)

10.11.20

Podpora Učené společnosti ze strany MFF UK, PřF UK a RUK

Na základě jednání, která probíhala v průběhu roku 2020, se zástupci MFF UK a PřF UK ve shodě s rektorátem UK dohodli se zástupci Učené společnosti České republiky na dlouhodobé podpoře snahy Učené společnosti oceňovat úspěšné české vědce a přispět k další popularizaci české vědy.

03.11.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Ing. Karla Duška, DrSc., dr.h.c.

30. října 2020 zemřel ve věku 90 let zakládající člen Učené společnosti prof. Karel Dušek, významný chemik, jehož odborným zájmem byly struktura a vlastnosti makromolekul. Jedním z jeho nejdůležitějších úspěchů byla teoretická předpověď diskontinuálního fázového přechodu v gelech. Tato jeho teorie byla později též experimentálně ověřena. Mnoho let také působil v Nadačním fondu pro podporu vědy při Učené společnosti České republiky. Jeho hlavním působištěm byl Ústav makromolekurání chemie AV ČR, v. v. i. Pracoval také jako hostující profesor na univerzitách ve Francii, USA a Velké Británii. Od roku 1996 byl Karel Dušek mimořádným profesorem na katedře bioinženýrství na univerzitě v Utahu.