Předseda Učené společnosti Libor Grubhoffer o potřebě názorové pevnosti intelektuálů, pedagogů, vědců a učenců

/ 11.10.2022 /

Prof. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR, v letech 2012 až 2016 rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a stávající předseda Učené společnosti České republiky, se 6. října zúčastnil na pozvání předsedy České konference rektorů a rektorky Univerzity Karlovy slavnostního zahájení akademického roku 2022/2023 v pražském Karolinu. Ve svém projevu mluvil o tom, že zvláště za současných společensky a politicky složitých podmínek je důležitý svobodný vývoj poznání a výchova studentů nejen v úzkých oborových specializacích.

„V současnosti prožíváme v důsledku stále ještě probíhající pandemie covidu-19 a následků agrese ruského tyrana na Ukrajině mimořádně náročné období. […] Žijeme v časech post-faktické éry kdykoliv a kýmkoliv relativizované pravdy.  […] Za těchto společensky a politicky složitých podmínek nabývá ještě více na závažnosti otázka názorové pevnosti intelektuálů, pedagogů, vědců, učenců. Svobodný vývoj lidského poznání a jeho šíření musí být pro naši zemi s demokratickými kořeny kategorickým imperativem,“ říká mimo jiné Libor Grubhoffer. A dodává: „Buďme ve střehu a vychovávejme naše studenty – příští generaci, která převezme postupně řízení společnosti, v pravdě a k pravdě, k pokoře i potřebnému sebevědomí, k odvaze a statečnosti, k respektování a úctě bližních.“

celý projev:

Vážené akademické shromáždění,

Magnificence paní rektorko hostitelské Univerzity Karlovy, paní ministryně, Magnificence pane rektore a předsedo České konference rektorů, Magnificences paní rektorky a páni rektoři, paní předsedkyně AV, pane předsedo RVŠ, pane předsedo Rady NAÚ, honorabiles členové akademické obce Univerzity Karlovy, studenti a pedagogové, vzácní hosté, dámy a pánové:

Je pro mě velkou ctí a milou příležitostí oslovit jménem Učené společnosti České republiky Vaše akademické shromáždění Univerzity Karlovy u příležitosti slavnostního zahájení nového akademického roku 2022-2023 na vysokých školách v Česku.

Posláním a hlavním cílem Učené společnosti je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků vzdělanosti.

Sdružuje vědce a učence působící v naší zemi i v zahraničí. Česká věda přišla v roce 1952 o svou svobodně zvolenou vědeckou reprezentaci, jak ji představovali členové Královské české společnosti nauk, založené na sklonku 18. století, či členové České akademie věd a umění ustavené v roce 1890. Teprve po pádu komunismu v naší zemi v roce 1989 a znovu obnovení demokratického státu svobodných občanů bylo možné začít uvažovat o založení Učené společnosti. Snaha předních českých vědců a učenců v čele s profesory Otto Wichterlem a Rudolfem Zahradníkem vedla v roce 1994 k ustavení Učené společnosti České republiky jako nové organizace, reprezentující českou vědu a navazující na její nejlepší tradice.

Posláním Učené společnosti je podpora svobodného pěstování vědy a šíření vědeckých poznatků v kontextu se společenskými a politickými podmínkami v naší zemi, Evropě a ve světě. V současnosti prožíváme v důsledku stále ještě probíhající pandemie covidu-19 a následků agrese ruského tyrana na Ukrajině mimořádně náročné období nejenom v naší zemí, ale v celém společenství demokratických zemí světa. Typickým průvodním jevem doby, kterou žijeme, je obtížná komunikace na domácí i zahraniční scéně ne náhodou připomínající ono biblické zmatení jazyků, žijeme v mimořádně náročných časech post-faktické éry kdykoliv a kýmkoliv relativizované pravdy; polopravda či lež už dávno není odsouzeníhodný přečin a ideologie ekonomické prosperity za každou cenu stačila již vytěsnit donedávna ještě platné morální principy udržitelného vývoje lidské společnosti. Mnoho zla už dokázal nadělat v posledních letech u nás, v Evropě i ve světě populismus a nacionalismus, jeho protagonisté přitom sledují výlučně svoje osobní zájmy, ačkoliv se ohánějí zájmy celospolečenskými. Buďme ve střehu a vychovávejme naše studenty – příští generaci, která převezme postupně řízení společnosti, v pravdě a k pravdě, k pokoře i potřebnému sebevědomí, k odvaze a statečnosti, k respektování a úctě bližních.

Ani v tom nejčernějším scénáři jsme si nedovedli představit, do jakých problémů se dostane náš současný svět a jakým hrozbám budeme čelit. Vezli jsme se na vlně exponenciálního rozvoje hmotného blahobytu a podlehli zhoubné představě vládců na planetě Zemi. Jaká pošetilost, naprostá ztráta pokory člověka, jenž je nedílnou součástí jedinečné scény biologické rozmanitosti na naší planetě. Dokonce jsme při nedostatku pokory k přírodě dospěli tak daleko, že jsme nepotřebovali brát dostatečně vážně ani biologická rizika přírodního prostředí. Rizika, která mohou nás lidi vážně ohrozit, a také že ohrozila právě teď v čase globálního žití lidstva. A tak se stalo, že jsme byli souhrou nešťastných okolností zaskočení pandemií nového čínského koronaviru SARS-CoV-2. Naštěstí to byla věda a moderní technologie, které nám vytrhly trn z paty vysoce účinnými metodami rychlé diagnostiky nového koronaviru a též v podobě nových generací vakcín k prevenci onemocnění nebo alespoň k ochraně před jeho těžkým průběhem.

V historii lidstva se mnohokrát opakovaly scénáře, kdy po morových epidemiích následovaly válečné konflikty. Ne jinak je tomu v současnosti, nevyprovokovaná barbarská agrese ruského tyrana na Ukrajině vrhla svět oslabený stále ještě probíhající pandemií do nejhlubší krize v moderních dějinách lidstva. Bude to opět vědecký výzkum s moderními technologiemi a talentované mládí, kdo vyvede lidstvo z hluboké globální krize současnosti na výsluní nových lepších zítřků. Per aspera ad astra: chvála univerzitám, vědě a technologiím, chvála talentovanému mládí.

Za současné situace je úkolem US reagovat citlivě na nežádoucí společenské jevy, které se objevují v dnešním komplikovaném světě, naši zemi nevyjímaje, a které jsou často plíživými pokusy o krácení demokratických principů. Na začátku mohou vypadat nevinně, v konečném důsledku však mohou vést k nevratným změnám, k omezování svobodného bádání a vzdělávání, k omezování svobodného šíření informací, či dokonce k šíření dezinformací, polopravd a lží, k úmyslnému manipulování laické veřejnosti či dokonce šíření strachu z neexistujícího nepřítele, to známe dobře z naší současnosti. Za těchto společensky a politicky složitých podmínek, kde jsou v ohrožení křehké demokratické principy, nabývá ještě více na závažnosti otázka názorové pevnosti intelektuálů, pedagogů, vědců, učenců. Svobodný vývoj lidského poznání a jeho šíření musí být pro naší zemi s demokratickými kořeny kategorickým imperativem.

Učená společnost spolu s celou soustavou odborných společností, výzkumných institucí, ale zejména právě s akademickými obcemi našich vysokých škol mají proto zásadní úkol střežit svobodu a demokracii ve vědeckém bádání a uměleckém poznání a kultivovat podmínky svobodného rozvoje vědy, umění a poznání v naší zemi. Učená společnost ČR nabízí akademickým obcím našich vysokých škol, studentům a pedagogům spolupráci při společném úsilí o zachování demokracie a svobody v naší zemí a kultivaci demokratických principů v životě naší země, ale současně též nabízí zkušenosti členů US pro spolupráci s akademickou sférou při vytváření odborných stanovisek k závažným společenským a technických otázkám současnosti a budoucnosti, jakými jsou například energetická udržitelnost, klimatická změna či epidemiologické prognózy a rizika nových infekčních onemocnění.

Všichni zde přítomní, kteří jste v každodenním kontaktu se studenty našich vysokých škol či s nastupující generací mladých vzdělaných kolegyň a kolegů v nejrůznějších oblastech jejich působení včetně vědy, výzkumu a umění mně dáte jistě za pravdu, že máme veliké štěstí v jejich talentu, v jejich zvídavosti při poznávání dosud neodhaleného, v jejich schopnosti rychle se učit novým postupům a technologiím, v jejich motivaci bourat přežité a zavádět nové revoluční, ale i v jejich morálním ukotvení. Právě oni už teď vytvářejí nový svět tolik vzdálený tomu našemu, plnému bizarních politicko-společenských jevů.

Závěrem mně dovolte, abych jménem Učené společnosti ČR i jménem svým popřál do nového akademického roku 2022/2023 našim vysokým školám a jejich obětavým pedagogům co nejvíce motivovaných studentů, kterým není jedno v jaké zemi, v jaké Evropě a v jakém světě budeme žít. Napneme-li společně úsilí správným směrem, dokážeme překonat složitosti naší doby a vyjít z nich posíleni.

"Vivat, crescat et floreat Universitates Bohemicae, Moravianae et Silesicae!"

« zpět

Novinky

30.11.22

Ve věku 93 let zemřel polární ekolog Josef Svoboda, zahraniční člen Učené společnosti

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že v pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v Burlingtonu (Ontario, Kanada) profesor Josef Svoboda, zahraniční člen Učené společnosti a emeritní profesor univerzity v Torontu.

23.11.22

Pozvánka na vyhlášení Ceny za komunikaci změny klimatu 2022

Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky srdečně zvou na vyhlášení Ceny za komunikaci změny klimatu 2022: středa 30. listopadu 2022 od 16 h. Součástí ceremoniálu budou tři přednášky o klimatu a zdravotních a právních otázkách s ním souvisejících.

16.11.22

Ve věku 59 let nás opustil profesor pařížské Sorbonny Jan Nekovář

V pondělí 14. listopadu 2022 zemřel v Paříži po dlouhé a těžké nemoci ve věku 59 let Jan Nekovář, zahraniční člen Učené společnosti a profesor pařížské Sorbonny.