Trendy v přírodních vědách: pozvánka na sérii přednášek

/ 08.02.2022 /

Učená společnost České republiky srdečně zve k sledování série přednášek informujících o moderních trendech v přírodních vědách. Seznámíte se s novými výzkumnými přístupy ve fyzikální chemii, chemickém inženýrství, laserové fyzice a buněčné biologii.

Kdy: úterý 15. února 2022, 16 h

Kde: přednášky proběhnou v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze (místnost 206), vzhledem k epidemické situaci nabízíme zájemcům z řad veřejnosti možnost živého sledování na YouTube (nebo přímo zde na stránkách Učené společnosti).

YouTube: bit.ly/trendy-veda

Pozvánka ke stažení: pdf (190 kB)

Anotace přednášek:

Operando modelování chemické reaktivity

prof. RNDr. Petr Nachtigall, Ph.D.

Katedra fyzikální a makromolekulární chemie, Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity, Praha

V uplynulém půlstoletí se teoretická a výpočetní chemie etablovala jako nepostradatelná disciplína při studiu chemické reaktivity a mechanismů chemických reakcí. V poslední dekádě došlo k zásadnímu metodickému pokroku umožňujícímu modelování chemické reaktivity s využitím řádově komplexnějších (realističtějších) modelů. V současnosti se začínají využívat další metodická vylepšení na různé úrovni umělé inteligence. Ve své prezentaci ukážu současný stav operando modelování chemické reaktivity (tedy za podmínek blízkých experimentální situaci) a to na výsledcích vlastního výzkumu soustřeďujícího se na heterogenní katalyzátory na bázi zeolitů.

 

Co všechno se může stát za biliontinu sekundy

prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D.

Katedra fyziky, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Lasery schopné generovat světelné pulsy trvající pouhých pár desítek femtosekund umožnují sledovat extrémně rychlé děje na molekulární úrovni. Ačkoli v běžném životě nepozorovatelné, takto rychlé děje zahrnují zásadní světlem řízené reakce, jako jsou například procesy vidění nebo primární světelné reakce ve fotosyntéze. „Zviditelnění“ těchto dějů pomocí femtosekundové laserové spektroskopie odhalilo mnohá překvapení, například účinnou disipaci energie v některých fotosyntetických proteinech, jelikož rostliny mají schopnost světelnou energii nejen využívat, ale dokážou se jí také za podmínek nadměrného osvětlení rychle zbavit.

 

Chemie na dálkové ovládání

prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.

Laboratoř chemické robotiky, VŠCHT v Praze

Z pěti smyslů, jimiž vnímáme okolní svět, jsou tři založeny na přenosu informací fyzikální podstaty (zrak – elektromagnetické vlnění, sluch – tlakové vlnění, hmat – textura a teplota povrchu), zatímco další dva (čich a chuť) mají podstatu chemickou. Přístroje schopné na dálkové ovládání vytvořit a přenést obrazovou nebo zvukovou informaci jsou běžnou součástí našeho života a lze je nalézt v téměř každé domácnosti. Přenos informace pachové nebo chuťové – například mobilní telefon, který by formou SMS zprostředkoval mým blízkým vůni místa, kde jsem zrovna na dovolené – k dispozici není. Přednáška uvede několik technických přístupů k problematice syntézy a uvolnění chemických látek na dálkové ovládání a přiblíží jejich možné aplikace nejen v oblasti spotřební elektroniky, ale také v medicíně nebo reprodukční biologii.

 

In vivo veritas

prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D.

Katedra buněčné biologie, Přírodovědecká fakulta Karlovy univerzity, Praha

Pokrok zobrazovacích (hlavně mikroskopických) a molekulárně-biologických technik přinesl do biologie možnost oprostit se od zásadních experimentálních artefaktů. Skutečnou revoluci přineslo využití variant zeleného fluorescenčního proteinu (GFP) v nejrůznějších buněčně-biologických, vývojových či morfologických kontextech. Během přednášky bude mj. představen příběh myšího modelu, kde je GFP exprimován v buňkách prezentujících antigeny a který nám tak pomáhá pochopit fungování imunitního systému na buněčné úrovni i jeho uspořádání na úrovni organismu. V přednášce bude využito filmových materiálů – žádná z událostí či postav nebude smyšlená a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi, které aktivně působí v našich tělech nebude čistě náhodná. Naopak :)

« zpět

Novinky

18.05.22

Novým předsedou Učené společnosti České republiky se stal Libor Grubhoffer

Učená společnost České republiky má nového předsedu. S účinností od 17. května 2022 se jím na dva roky stal prof. Libor Grubhoffer, dosavadní 1. místopředseda společnosti, bývalý rektor Jihočeské univerzity a stávající ředitel Biologického centra AV ČR. Střídá prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

16.05.22

Medaile a ceny Učené společnosti České republiky 2022

Učená společnost České republiky na svém XXVIII. valném shromáždění 16. května 2022 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, vědeckým novinářům, pedagogům a talentovaným středoškolským studentům.

10.05.22

The Future of Energy: přednášky v rámci XXVIII. valného shromáždění Učené společnosti

Jak se museí elektrická distribuční soustava, má-li zvládnout rostoucí podíl obnovitelných zdrojů? Jak využít chemické procesy pro skladování elektrické energie? Jaké jsou sociální a ekonomické aspekty probíhající transformace? Na tyto a další otázky odpoví přednáškový blok, který je součástí XXVIII. valného shromáždění Učené společnosti v pondělí 16. května 2022. Přednášky lze sledovat online.