Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování; debatu povede prof. Dr. Joachim Heberle (Freie Universität Berlin)

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

/ 08.11.2017 /

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

Česká stopa v kanadské Arktidě

Severoamerický subkontinent přestál tisícileté čtvrtohorní zalednění, které na východní straně zasahovalo až pod přítomný New York. Kontinentální ledovec začal odtávat před 11 tisíci lety, zatímco v nejvyšších zeměpisných šířkách a náhorních planinách stále ještě přetrvává. Rostlinná sukcesse blízce následovala ustupující led, a diferencovala se v ekologické zóny, známé jako boreální les, tundra, polopoušt a pouštˇ.

Z Čechů se v Kanadském Dawsonu (Dawson City) koncem 19. a začátkem 20. století usadil náš známý Jan EskymoWelzl. I dnes tam žije jedna česká rodina. Po únoru 1948 čeští vědci pronikli až na Aljašku. Prof. Rudi Krejčí založil filosofickou fakultu na University of Alaska ve Fairbanks, Al. Český botanik (ale i politik) prof. Vladimír Krajina vybudoval katedru lesní ekologie na University of British Columbia ve Vancouveru. Po zlomovém roce 1968 se geolog Dr. Jiří Krupička (člen IBP projektu na ostrově Devon) stal profesorem na University of Alberta v Edmontonu. Početní graduanti těchto autorit získali univerzitní posty na kanadských a zahraničních univerzitách.

Botanický výzkum Arktické oblasti byl v minulosti sporadický a spíše objevitelský než systematický. Kanada měla v tomto směru vzácný příklad v geniálním botanikovi Alf Erling Porsildovi, který vyrůstal v Gronské arktické stanici a později, jako kurátor Národního musea v Ottawě, sestavil a vydal flóru kanadského arktického archipelaga. Zásadní změna v tomto směru nastala až po ustavení Mezinárodního Biologického programu (International Biological Program, IBP) Kanada se v r. 1969 k IBP přidružila výzkumem severské tundry na ostrově Devon. Prof. Svoboda se členem tohoto týmu stal v roce. 1969 stal jako doktorand prof. Lawrence C. Blisse na Albertské univerzitě v Edmontonu. Od r. 1973 pak už jako profesor Torontské univerzity po 25 let, se svými studenty, ve výzkumu severské tundry pokračoval. K tomuto výzkumu ve Sverdrupově průsmyku na Ellesmerově ostrově se, v polovině devadesátých let, na několik letních sezon připojil i Dr. Josef Elster z Třeboňské skupiny mokřadů. Po návratu do vlasti se výzkum jeho početného a na vědecká odvětví komprehenzivního týmu ustavil a zintenzivněl na Norských Špicberkách. Pozitivním výsledkem Elsterovy kanadské zkušenosti bylo i navázání další osobní spolupráce s kanadskými kolegy.

« zpět

Novinky

26.06.20

Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického

„Věříme, že svobodná výměna myšlenek je klíčovou podmínkou pro hledání pravdy a že upřímně vyjádřené názory by měly být zkoumány, zpochybňovány nebo vyvraceny, ale neměly by být cenzurovány nebo potlačovány,“ říká 45 členů Učené společnosti v prohlášení, jímž reagují na okolnosti, za nichž byl stažen názorový článek prof. Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Celé prohlášení je v těle zprávy.

24.06.20

Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického)

„Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout,“ píše doc. Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie, prorektor Univerzity Karlovy, rektoru Brockovy univerzity v dopise týkajícím se staženého článku prof. Tomáše Hudlického a reakcí, které tento článek vyvolal. Text dopisu v těle zprávy.

23.06.20

Julius Lukeš je mezi 75 vědci, kteří vyzvali k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

Zatím 75 evropských vědců (včetně Françoise Barré-Sinoussiové, nositelky Nobelovy ceny za objev HIV) se podepsalo pod výzvu evropským mecenášům k vytvoření nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí. Cílem je shromáždit 20 miliard € s tím, že roční výnosy by sloužily k podpoře výzkumu souvisejícího s lidským zdravím a s životním prostředím, část základního jmění by byla k dispozici pro rychlou reakci v krizových dobách. Pod výzvou je podepsán i člen Učené společnosti České republiky, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR prof. Julius Lukeš. Text výzvy je v těle zprávy.