Kalendář akcí

28.11.2017

Veřejná přednáška ze série přednášek Františka Palackého

Zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin).

11.12.2017

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

ajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. Josef Svoboda (zahraniční člen US): „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Nadační fond

Výjezdní zasedání v roce 2007

Výjezdní zasedání Učené společnosti 16. 10. 2007 v Třeboni a Nových Hradech

Výjezdní zasedání se konalo na pozvání členů Učené společnosti prof. RNDr. Jiřího Komárka, DrSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.), RNDr. Jana Květa, CSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.) a RNDr. Ivana Šetlíka, CSc. (Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.). Zahájeno bylo v Třeboni návštěvou Státního oblastního archivu. Ředitel tohoto archivu PhDr. Václav Rameš seznámil členy Učené společnosti s jeho historií i současností, následovala ukázka významných archiválií. Návštěva byla zakončena prohlídkou právě probíhající výstavy.

Poté členové a jejich hosté navštívili pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., na Opatovickém mlýně u Třeboně, kde se byli seznámeni s jeho činností a provedeni jak venkovními, tak vnitřními prostorami ústavu.

Odpolední část zasedání se uskutečnila v zámku Nových Hradech, kde proběhla prezentace třeboňských a novohradských vědeckých pracovišť Akademie věd. V úvodu předseda Učené společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., přivítal členy Učené společnosti a dále přítomné hosty doc. RNDr. Jan Kirschnera, CSc., RNDr. Martina Bileje, DrSc., prof. RNDr. Lubora Grubhoffera, DrSc, prof. Dr. Františka Sehnala, DrSc., doc. RNDr. Dalibora Štyse, CSc., prof. RNDr. Ing. Michala Marka, DrSc., doc. RNDr. Rüdigera Ettricha, Ph.D., RNDr. Davida Pitharta, CSc., doc. RNDr. Ondřeje Prášila, CSc. a doc. RNDr. Jitku Klimešovou, CSc. Poté předal slovo RNDr. Ivanu Šetlíkovi, který představil třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., dále novohradská pracoviště Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i., a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., představil Botanický ústav AV ČR, v. v. i. (pracoviště v Třeboni), RNDr. Jan Květ, CSc., Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i. (taktéž pracoviště v Třeboni). Následovala prohlídka laboratoří a historických místností zámku v Nových Hradech.

Prezentace je možné shlédnout zde:

Jiří Komárek: Pracoviště Botanického ústavu AV ČR v Třeboni

Hydrobotanické oddělení Botanického ústavu tehdejší ČSAV v Třeboni bylo založeno 1.7. 1971. Jejím základem byla dvě dřívější pracoviště s botanickým zaměřením. Jednak pracovní skupina založená v rámci mezinárodního programu IBP (International Biological Program) s garancí Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích, jejímž úkolem bylo studovat produkční vlastnosti mokřadních ekosystémů a jejich funkce v krajině. Vedoucí skupiny byla Dr. Dagmar Dykyjová. Výsledkem práce byly četné publikace a zejména monografie „Pond Littoral Ecosystem“, která byla vydána v sérii prestižních monografií Ecological Studies. Jako jeden příklad významného výsledku je zjištění toku energie v mokřadním ekosystému rákosin (3). O kvalitě této skupiny svědčí udělení několika mezinárodních cen Dr. Dykyjové a Dr. Květovi. Druhým pracovištěm s botanickou problematikou byla Laboratoř experimentální algologie (LEA), vzniklá v rámci algologických pracovišť Mikrobiologického ústavu, zaměřených převážně na studium fotosyntézy a hromadnou řízenou kultivaci jednobuněčných zelených řas. LEA se zabývala převážně variabilitou a životními cykly modelových druhů pro tyto kultivace. K tomuto účelu bylo vyvinuto několik speciálních kultivačních zařízení a metodik, na př. aparatura pro studium kmenů na zkřížených gradientech světla, teploty a nutričních požadavků, kontinuální kultivace, aparatura pro kultivaci synchronních kultur, kultivace jednotlivých buněk a vláken ve speciálních komůrkách, metodika studia buněk pomocí sběrného filmu. Bylo poprvé použito metod elektronové mikroskopie ke studiu buněčných struktur a cytologických změn u autosporinních, primitivních trichálních a polynukleárních zelených řas a popsány změny v buňkách během jejich životního cyklu (4-7). Všechny tyto výsledky byly publikovány a sloužily především jako podklad pro práci fyziologických a biochemických pracovních týmů. V LEA byla vedena též rozsáhlá sbírka kmenů řas (8) a byla vypracována řada rozsáhlých monografií o jednobuněčných zelených řasách, včetně zelených bičíkovců (9).

V letech 1968 až 1971 došlo k určité krizi třeboňských laboratoří a navržena silná redukce celého pracoviště v důsledku politických normalizačních šarád. Díky zásahu Dr. Slavomila Hejného, ředitele Botanického ústavu, byla však část propuštěných pracovníků převedena do Botanického ústavu. Dr. Hejný zde prosadil vznik Hydrobotanického oddělení, jehož součástí se staly 2 pracovní skupiny: pracoviště Dr. Dykyjové, pokračující ve studiu ekologie mokřadů a zaměřující se stále více na ekologii ekosystémů Třeboňska. Tyto aktivity vyústily mimo řady vědeckých prací i v iniciativu na založení Třeboňské chráněné oblasti (TCHKO), jako příklad krajiny se silně zastoupenými mokřadními biotopy, intenzivně pozměněné člověkem a přesto ekologicky vyvážené. Druhá pracovní skupina zahrnovala algologickou problematiku, kde bylo pokračováno zejména ve studiu diverzity cyanobakterií a některých vybraných skupin řas a v aplikacích řas pro technickou hydrobiologii a vodní hospodářství (hodnocení trofie, samočistících procesů, saprobity apod.).

Tato problematika se umocnila po roce 1989, kdy došlo k velkému rozvoji pracoviště díky změnám ve financování vědeckých pracovišť systémem projektů a především rozšířením zahraničních styků. V posledních letech se podílelo třeboňské botanické pracoviště na čtyřech rozsáhlých grantech EU, na tropických grantech univerzit v São Paulo a São Carlos (Brazílie), nebo California University v Davisu (USA). Je nutno se zmínit také o významném podílu třeboňských pracovníků na přípravě a později výuce na Jihočeské univerzitě a její Biologické (dnes Přírodovědecké) fakultě (Květ, Komárek, Prach). Pracovníci z Třeboně zde byli prvními vedoucími Katedry botaniky a zasloužili se o vybudování budovy této katedry v rámci fakulty. Jinou důležitou aktivitou je podíl na organizaci a prvních projektech zaměřených na diverzitu, ekologii a ekofyziologii cyanobakterií a řas v polárních oblastech a na organizaci nově zřízených českých vědeckých základen v Antarktidě a na Špicberkách (Elster). Třeboňští pracovníci se aktivně podílejí i na práci Výzkumného centra pro bioindikaci a revitalizaci, kde se věnují v rámci široké spolupráce s jinými pracovišti BU a dalšími výzkumnými ústavy hlavně problematice biotestů, revitalizačními problémy pro poloprovozy a čistírny odpadních vod a isolaci kmenů pro screening přítomnosti biologicky aktivních látek (Lukavský, Cepák). Ze zajímavých výsledků a vědeckých aktivit jen několik příkladů: z komplexního a soustavného studia životních strategií rostlin, zejména plevelů a invazních rostlin, byla vypracována databáze zahrnující dosud přes 3000 rostlin s více jak 180 tisíci údajů (Klimešová, Klimeš) . Byly navrženy a prokázány nejvhodnější přirozené postupy sukcese rostlinných společenstev pro revitalizaci výsypek mostecké pánve (Prach). Mimořádný ohlas má moderní studium diverzity cyanobakterií, založené především na molekulárních metodách a kombinované s dalšími fenotypovými, cytologickými, ekofyziologickými a biochemickými znaky (Komárek). První díl světové monografie cyanobakterií, která byla založena na této revizi, byl odměněn cenou G. W. Prescotta, udělenou Americkou fykologickou společností. Současně vytvořená databáze byla navržena jako základní „Approved list“ pro cyanobakterie Mezinárodní bakteriologickou nomenklatorickou komisí.

Novinky

08.11.17

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

08.11.17

Inaugurační přednáška v sérii „Přednášky Františka Palackého“ - přednáška prof. Christopha Markschiese

Učená společnost Vás srdečně zve na inaugurační přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ v sérii přednášek Františka Palackého, která proběhne 28. 11. 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin). Prof. Markchies bude hovořit o křesťanství od konce 1. do 3. století, kdy ještě nebylo jasné, zda se stane rozhodujícím duchovním proudem tehdy (z našeho hlediska) známého světa. Taková analýza umožní najít ty skutečnosti a s nimi spojené tradice, které se v dějinách osvědčily a mohly by pomoci i nám. Přednáška bude pronesena v angličtině a tlumočena do češtiny.

Pozvánka ke stažení (PDF, 711 kB)

02.11.17

Odborná exkurze Učené společnosti České republiky

V termínu 28. 9. – 1. 10. 2017 uspořádala Učená společnost pro své členy v pořadí již šestou odbornou exkurzi, tentokrát na Táborsko a Třeboňsko. Členové navštívili Kozí hrádek, město Tábor s Bechyňskou bránou, hradem Kontov a Husitským muzeem, Sezimovo Ústí s památníkem prezidenta Dr. Edvarda Beneše, dále pak Veselská Blata se stavbami ve slohu tzv. selského baroka.