Kalendář akcí

27.10.2020

Mimořádná přednáška

zajišťuje: II. sekce věd chemických

24.11.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních doc. Jan Němeček, DrSc. (Historický ústav AV ČR): Protinacistický zahraniční odboj: obnovení československého státu v exilu

15.12.2020

Adventní setkání členů US

Nadační fond

Výjezdní zasedání v roce 2007

Výjezdní zasedání Učené společnosti 16. 10. 2007 v Třeboni a Nových Hradech

Výjezdní zasedání se konalo na pozvání členů Učené společnosti prof. RNDr. Jiřího Komárka, DrSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.), RNDr. Jana Květa, CSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.) a RNDr. Ivana Šetlíka, CSc. (Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.). Zahájeno bylo v Třeboni návštěvou Státního oblastního archivu. Ředitel tohoto archivu PhDr. Václav Rameš seznámil členy Učené společnosti s jeho historií i současností, následovala ukázka významných archiválií. Návštěva byla zakončena prohlídkou právě probíhající výstavy.

Poté členové a jejich hosté navštívili pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., na Opatovickém mlýně u Třeboně, kde se byli seznámeni s jeho činností a provedeni jak venkovními, tak vnitřními prostorami ústavu.

Odpolední část zasedání se uskutečnila v zámku Nových Hradech, kde proběhla prezentace třeboňských a novohradských vědeckých pracovišť Akademie věd. V úvodu předseda Učené společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., přivítal členy Učené společnosti a dále přítomné hosty doc. RNDr. Jan Kirschnera, CSc., RNDr. Martina Bileje, DrSc., prof. RNDr. Lubora Grubhoffera, DrSc, prof. Dr. Františka Sehnala, DrSc., doc. RNDr. Dalibora Štyse, CSc., prof. RNDr. Ing. Michala Marka, DrSc., doc. RNDr. Rüdigera Ettricha, Ph.D., RNDr. Davida Pitharta, CSc., doc. RNDr. Ondřeje Prášila, CSc. a doc. RNDr. Jitku Klimešovou, CSc. Poté předal slovo RNDr. Ivanu Šetlíkovi, který představil třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., dále novohradská pracoviště Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i., a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., představil Botanický ústav AV ČR, v. v. i. (pracoviště v Třeboni), RNDr. Jan Květ, CSc., Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i. (taktéž pracoviště v Třeboni). Následovala prohlídka laboratoří a historických místností zámku v Nových Hradech.

Prezentace je možné shlédnout zde:

Jiří Komárek: Pracoviště Botanického ústavu AV ČR v Třeboni

Hydrobotanické oddělení Botanického ústavu tehdejší ČSAV v Třeboni bylo založeno 1.7. 1971. Jejím základem byla dvě dřívější pracoviště s botanickým zaměřením. Jednak pracovní skupina založená v rámci mezinárodního programu IBP (International Biological Program) s garancí Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích, jejímž úkolem bylo studovat produkční vlastnosti mokřadních ekosystémů a jejich funkce v krajině. Vedoucí skupiny byla Dr. Dagmar Dykyjová. Výsledkem práce byly četné publikace a zejména monografie „Pond Littoral Ecosystem“, která byla vydána v sérii prestižních monografií Ecological Studies. Jako jeden příklad významného výsledku je zjištění toku energie v mokřadním ekosystému rákosin (3). O kvalitě této skupiny svědčí udělení několika mezinárodních cen Dr. Dykyjové a Dr. Květovi. Druhým pracovištěm s botanickou problematikou byla Laboratoř experimentální algologie (LEA), vzniklá v rámci algologických pracovišť Mikrobiologického ústavu, zaměřených převážně na studium fotosyntézy a hromadnou řízenou kultivaci jednobuněčných zelených řas. LEA se zabývala převážně variabilitou a životními cykly modelových druhů pro tyto kultivace. K tomuto účelu bylo vyvinuto několik speciálních kultivačních zařízení a metodik, na př. aparatura pro studium kmenů na zkřížených gradientech světla, teploty a nutričních požadavků, kontinuální kultivace, aparatura pro kultivaci synchronních kultur, kultivace jednotlivých buněk a vláken ve speciálních komůrkách, metodika studia buněk pomocí sběrného filmu. Bylo poprvé použito metod elektronové mikroskopie ke studiu buněčných struktur a cytologických změn u autosporinních, primitivních trichálních a polynukleárních zelených řas a popsány změny v buňkách během jejich životního cyklu (4-7). Všechny tyto výsledky byly publikovány a sloužily především jako podklad pro práci fyziologických a biochemických pracovních týmů. V LEA byla vedena též rozsáhlá sbírka kmenů řas (8) a byla vypracována řada rozsáhlých monografií o jednobuněčných zelených řasách, včetně zelených bičíkovců (9).

V letech 1968 až 1971 došlo k určité krizi třeboňských laboratoří a navržena silná redukce celého pracoviště v důsledku politických normalizačních šarád. Díky zásahu Dr. Slavomila Hejného, ředitele Botanického ústavu, byla však část propuštěných pracovníků převedena do Botanického ústavu. Dr. Hejný zde prosadil vznik Hydrobotanického oddělení, jehož součástí se staly 2 pracovní skupiny: pracoviště Dr. Dykyjové, pokračující ve studiu ekologie mokřadů a zaměřující se stále více na ekologii ekosystémů Třeboňska. Tyto aktivity vyústily mimo řady vědeckých prací i v iniciativu na založení Třeboňské chráněné oblasti (TCHKO), jako příklad krajiny se silně zastoupenými mokřadními biotopy, intenzivně pozměněné člověkem a přesto ekologicky vyvážené. Druhá pracovní skupina zahrnovala algologickou problematiku, kde bylo pokračováno zejména ve studiu diverzity cyanobakterií a některých vybraných skupin řas a v aplikacích řas pro technickou hydrobiologii a vodní hospodářství (hodnocení trofie, samočistících procesů, saprobity apod.).

Tato problematika se umocnila po roce 1989, kdy došlo k velkému rozvoji pracoviště díky změnám ve financování vědeckých pracovišť systémem projektů a především rozšířením zahraničních styků. V posledních letech se podílelo třeboňské botanické pracoviště na čtyřech rozsáhlých grantech EU, na tropických grantech univerzit v São Paulo a São Carlos (Brazílie), nebo California University v Davisu (USA). Je nutno se zmínit také o významném podílu třeboňských pracovníků na přípravě a později výuce na Jihočeské univerzitě a její Biologické (dnes Přírodovědecké) fakultě (Květ, Komárek, Prach). Pracovníci z Třeboně zde byli prvními vedoucími Katedry botaniky a zasloužili se o vybudování budovy této katedry v rámci fakulty. Jinou důležitou aktivitou je podíl na organizaci a prvních projektech zaměřených na diverzitu, ekologii a ekofyziologii cyanobakterií a řas v polárních oblastech a na organizaci nově zřízených českých vědeckých základen v Antarktidě a na Špicberkách (Elster). Třeboňští pracovníci se aktivně podílejí i na práci Výzkumného centra pro bioindikaci a revitalizaci, kde se věnují v rámci široké spolupráce s jinými pracovišti BU a dalšími výzkumnými ústavy hlavně problematice biotestů, revitalizačními problémy pro poloprovozy a čistírny odpadních vod a isolaci kmenů pro screening přítomnosti biologicky aktivních látek (Lukavský, Cepák). Ze zajímavých výsledků a vědeckých aktivit jen několik příkladů: z komplexního a soustavného studia životních strategií rostlin, zejména plevelů a invazních rostlin, byla vypracována databáze zahrnující dosud přes 3000 rostlin s více jak 180 tisíci údajů (Klimešová, Klimeš) . Byly navrženy a prokázány nejvhodnější přirozené postupy sukcese rostlinných společenstev pro revitalizaci výsypek mostecké pánve (Prach). Mimořádný ohlas má moderní studium diverzity cyanobakterií, založené především na molekulárních metodách a kombinované s dalšími fenotypovými, cytologickými, ekofyziologickými a biochemickými znaky (Komárek). První díl světové monografie cyanobakterií, která byla založena na této revizi, byl odměněn cenou G. W. Prescotta, udělenou Americkou fykologickou společností. Současně vytvořená databáze byla navržena jako základní „Approved list“ pro cyanobakterie Mezinárodní bakteriologickou nomenklatorickou komisí.

Novinky

27.10.20

Ondráš Přibyla a Fakta o klimatu získali Cenu za komunikaci globální změny klimatu

Teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla a jím založená skupina Fakta o klimatu převzali 27. října Cenu za komunikaci globální změny klimatu 2020 (www.cenazaklima.cz), kterou společně organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

22.10.20

Pozvánka na on-line diskusi "Klimatická změna v době koronavirové a slavnostní předání Ceny za komunkaci globální změny klimatu"

Učená společnost ČR a Informační centrum OSN v Praze Vás srdečně zvou k online sledování panelové diskuse Klimatická změna v době koronavirové a slavnostního předání Ceny za komunkaci globální změny klimatu. Akce bude živě přenášena z budovy Akademie věd ČR. Diskutovat budou oceněný laureát/ka za rok 2020; Danuše Nerudová (rektorka Medelovy Univerzity); Radim Tolasz (klimatolog, loňský laureát), Vojtěch Kotecký (ekolog, analytik). Vše je možné sledovat na YouTube: http://diskuse-klima.jdem.cz.

Pozvánka (PDF, 273 kB)

13.10.20

Pozvánka na on-line přednášku prof. PhDr. Petra Svobodného, Ph.D.: „Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Coriová – pražští rodáci, nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a me

Učená společnost Vás srdečně zve na přednášku prof. PhDr. Petra Svobodného, Ph.D. (Ustav dějin UK a archiv UK): "Carl Ferdinand Cori a Gerty Theresa Coriová - pražští rodáci, nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu", která se uskuteční 20. 10. 2020 od 16:00 hod. on-line na YouTube: http://coriovi.jdem.cz. Vedle dvou Čechů, chemika Jaroslava Heyrovského a básníka Jaroslava Seiferta, obdrželi Nobelovu cenu v některém z udílených oborů ještě čtyři další rodáci z českých zemí: Bertha von Suttner za mír (1905), Peter Grünberg za fyziku (2007) a manželé C. F. a G. T. Coriovi za fyziologii a medicínu (1947). Cílem přednášky je seznámit posluchače s širšími kontexty života a díla pražských rodáků židovského původu německého jazyka, kteří světově prosluli během svého dlouholetého působení ve Spojených státech.

Pozvánka (PDF, 356 kB), anotace (PDF, 59 kB)