Kalendář akcí

19.10.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínskýchKrásné společenské stroje: umělá inteligence a algoritmická teorie her v diskusi pěti světových expertů:Jiří Matas • Tomáš Mikolov • Martin Schmid • Jan Vondrák • Lenka Zdeborová

16.11.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

Zasedání vědních sekcí 2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních

18.11.2021

Mimořádná přednáška

zajišťuje: P. Jungwirth

Výjezdní zasedání v roce 2007

Výjezdní zasedání Učené společnosti 16. 10. 2007 v Třeboni a Nových Hradech

Výjezdní zasedání se konalo na pozvání členů Učené společnosti prof. RNDr. Jiřího Komárka, DrSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.), RNDr. Jana Květa, CSc. (Botanický ústav AV ČR, v. v. i.) a RNDr. Ivana Šetlíka, CSc. (Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.). Zahájeno bylo v Třeboni návštěvou Státního oblastního archivu. Ředitel tohoto archivu PhDr. Václav Rameš seznámil členy Učené společnosti s jeho historií i současností, následovala ukázka významných archiválií. Návštěva byla zakončena prohlídkou právě probíhající výstavy.

Poté členové a jejich hosté navštívili pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., na Opatovickém mlýně u Třeboně, kde se byli seznámeni s jeho činností a provedeni jak venkovními, tak vnitřními prostorami ústavu.

Odpolední část zasedání se uskutečnila v zámku Nových Hradech, kde proběhla prezentace třeboňských a novohradských vědeckých pracovišť Akademie věd. V úvodu předseda Učené společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc., přivítal členy Učené společnosti a dále přítomné hosty doc. RNDr. Jan Kirschnera, CSc., RNDr. Martina Bileje, DrSc., prof. RNDr. Lubora Grubhoffera, DrSc, prof. Dr. Františka Sehnala, DrSc., doc. RNDr. Dalibora Štyse, CSc., prof. RNDr. Ing. Michala Marka, DrSc., doc. RNDr. Rüdigera Ettricha, Ph.D., RNDr. Davida Pitharta, CSc., doc. RNDr. Ondřeje Prášila, CSc. a doc. RNDr. Jitku Klimešovou, CSc. Poté předal slovo RNDr. Ivanu Šetlíkovi, který představil třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., dále novohradská pracoviště Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i., a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc., představil Botanický ústav AV ČR, v. v. i. (pracoviště v Třeboni), RNDr. Jan Květ, CSc., Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i. (taktéž pracoviště v Třeboni). Následovala prohlídka laboratoří a historických místností zámku v Nových Hradech.

Prezentace je možné shlédnout zde:

Jiří Komárek: Pracoviště Botanického ústavu AV ČR v Třeboni

Hydrobotanické oddělení Botanického ústavu tehdejší ČSAV v Třeboni bylo založeno 1.7. 1971. Jejím základem byla dvě dřívější pracoviště s botanickým zaměřením. Jednak pracovní skupina založená v rámci mezinárodního programu IBP (International Biological Program) s garancí Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích, jejímž úkolem bylo studovat produkční vlastnosti mokřadních ekosystémů a jejich funkce v krajině. Vedoucí skupiny byla Dr. Dagmar Dykyjová. Výsledkem práce byly četné publikace a zejména monografie „Pond Littoral Ecosystem“, která byla vydána v sérii prestižních monografií Ecological Studies. Jako jeden příklad významného výsledku je zjištění toku energie v mokřadním ekosystému rákosin (3). O kvalitě této skupiny svědčí udělení několika mezinárodních cen Dr. Dykyjové a Dr. Květovi. Druhým pracovištěm s botanickou problematikou byla Laboratoř experimentální algologie (LEA), vzniklá v rámci algologických pracovišť Mikrobiologického ústavu, zaměřených převážně na studium fotosyntézy a hromadnou řízenou kultivaci jednobuněčných zelených řas. LEA se zabývala převážně variabilitou a životními cykly modelových druhů pro tyto kultivace. K tomuto účelu bylo vyvinuto několik speciálních kultivačních zařízení a metodik, na př. aparatura pro studium kmenů na zkřížených gradientech světla, teploty a nutričních požadavků, kontinuální kultivace, aparatura pro kultivaci synchronních kultur, kultivace jednotlivých buněk a vláken ve speciálních komůrkách, metodika studia buněk pomocí sběrného filmu. Bylo poprvé použito metod elektronové mikroskopie ke studiu buněčných struktur a cytologických změn u autosporinních, primitivních trichálních a polynukleárních zelených řas a popsány změny v buňkách během jejich životního cyklu (4-7). Všechny tyto výsledky byly publikovány a sloužily především jako podklad pro práci fyziologických a biochemických pracovních týmů. V LEA byla vedena též rozsáhlá sbírka kmenů řas (8) a byla vypracována řada rozsáhlých monografií o jednobuněčných zelených řasách, včetně zelených bičíkovců (9).

V letech 1968 až 1971 došlo k určité krizi třeboňských laboratoří a navržena silná redukce celého pracoviště v důsledku politických normalizačních šarád. Díky zásahu Dr. Slavomila Hejného, ředitele Botanického ústavu, byla však část propuštěných pracovníků převedena do Botanického ústavu. Dr. Hejný zde prosadil vznik Hydrobotanického oddělení, jehož součástí se staly 2 pracovní skupiny: pracoviště Dr. Dykyjové, pokračující ve studiu ekologie mokřadů a zaměřující se stále více na ekologii ekosystémů Třeboňska. Tyto aktivity vyústily mimo řady vědeckých prací i v iniciativu na založení Třeboňské chráněné oblasti (TCHKO), jako příklad krajiny se silně zastoupenými mokřadními biotopy, intenzivně pozměněné člověkem a přesto ekologicky vyvážené. Druhá pracovní skupina zahrnovala algologickou problematiku, kde bylo pokračováno zejména ve studiu diverzity cyanobakterií a některých vybraných skupin řas a v aplikacích řas pro technickou hydrobiologii a vodní hospodářství (hodnocení trofie, samočistících procesů, saprobity apod.).

Tato problematika se umocnila po roce 1989, kdy došlo k velkému rozvoji pracoviště díky změnám ve financování vědeckých pracovišť systémem projektů a především rozšířením zahraničních styků. V posledních letech se podílelo třeboňské botanické pracoviště na čtyřech rozsáhlých grantech EU, na tropických grantech univerzit v São Paulo a São Carlos (Brazílie), nebo California University v Davisu (USA). Je nutno se zmínit také o významném podílu třeboňských pracovníků na přípravě a později výuce na Jihočeské univerzitě a její Biologické (dnes Přírodovědecké) fakultě (Květ, Komárek, Prach). Pracovníci z Třeboně zde byli prvními vedoucími Katedry botaniky a zasloužili se o vybudování budovy této katedry v rámci fakulty. Jinou důležitou aktivitou je podíl na organizaci a prvních projektech zaměřených na diverzitu, ekologii a ekofyziologii cyanobakterií a řas v polárních oblastech a na organizaci nově zřízených českých vědeckých základen v Antarktidě a na Špicberkách (Elster). Třeboňští pracovníci se aktivně podílejí i na práci Výzkumného centra pro bioindikaci a revitalizaci, kde se věnují v rámci široké spolupráce s jinými pracovišti BU a dalšími výzkumnými ústavy hlavně problematice biotestů, revitalizačními problémy pro poloprovozy a čistírny odpadních vod a isolaci kmenů pro screening přítomnosti biologicky aktivních látek (Lukavský, Cepák). Ze zajímavých výsledků a vědeckých aktivit jen několik příkladů: z komplexního a soustavného studia životních strategií rostlin, zejména plevelů a invazních rostlin, byla vypracována databáze zahrnující dosud přes 3000 rostlin s více jak 180 tisíci údajů (Klimešová, Klimeš) . Byly navrženy a prokázány nejvhodnější přirozené postupy sukcese rostlinných společenstev pro revitalizaci výsypek mostecké pánve (Prach). Mimořádný ohlas má moderní studium diverzity cyanobakterií, založené především na molekulárních metodách a kombinované s dalšími fenotypovými, cytologickými, ekofyziologickými a biochemickými znaky (Komárek). První díl světové monografie cyanobakterií, která byla založena na této revizi, byl odměněn cenou G. W. Prescotta, udělenou Americkou fykologickou společností. Současně vytvořená databáze byla navržena jako základní „Approved list“ pro cyanobakterie Mezinárodní bakteriologickou nomenklatorickou komisí.

Novinky

29.09.21

Krásné společenské stroje: pozvánka na diskusi o umělé inteligenci a algoritmické teorii her

Učená společnost Vás srdečně zve na diskusi "Krásné společenské stroje: umělá inteligence a algoritmická teorie her". Diskutovat bude pět světových expertů: Jiří Matas (ČVUT), Tomáš Mikolov (CIIRC), Martin Schmid (Google DeepMind), Jan Vondrák (Stanford Univ.) a Lenka Zdeborová (École Polytechnique Fédérale de Lausanne). Diskuse se uskuteční 19. 10. 2021 od 16.00 hod. v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1 (místnost 206). Diskusi bude možno sledovat také na YouTube: http://spolecenske-stroje.jdem.cz.

Pozvánka (PDF)

29.09.21

Stříbrná medaile Senátu pro Helenu Illnerovou a Jiřího Grygara

Členové Učené společnosti prof. Helena Illnerová a dr. Jiří Grygar převzali 28. září 2021 z rukou předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila Stříbrnou pamětní medaili. Stříbrná medaile předsedy Senátu se uděluje od roku 2007 osobnostem z řad vědců, umělců, sportovců a dalším osobám, které vynikly ve svých oborech či vykonaly zvláštní čin. Od roku 2012 medaili uděluje předseda Senátu při příležitosti Dne české státnosti, tj. 28. září. Příležitostně může být předána během roku v případě návštěvy významných zahraničních osobností.

16.09.21

Pozvánka ke sledování online přednášky doc. RNDr. Filipa Matějky, Ph.D.: Ekonomie a lidská nepozornost

Učená společnost Vás srdečně zve ke sledování online přednášky doc. RNDr. Filipa Matějky, Ph.D. (CERGE-EI, Praha; Center for Economic and Policy Research, London): Ekonomie a lidská nepozornost. Přednášku je možné sledovat 21. 9. 2021 od 16:00 hod. na YouTube: http://matejka.jdem.cz

Pozvánka (PDF)