Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Výjezdní zasedání v roce 2008

Výjezdní zasedání Učené společnosti České republiky, o. s., 16. 9. 2008 v Olomouci

Členové před Arcidiecézním muzeem v OlomouciVýjezdní zasedání, v pořadí již čtvrté, se tentokrát konalo na vlídné pozvání členů Učené společnosti J. Jařaba, J. Doležela a J. Peřiny. J. Jařab připravil zajímavý program, který byl rozeslán spolu s návratkou členům dne 19. 8. 2008.

Zasedání bylo zahájeno v Olomouci návštěvou Arcidiecézního muzea, které členům ukázala a odborný výklad podala lektorka Michaela Čapková-Johnová. J. Jařab pak členy provedl historickým centrem Olomouce.

Prof. RNDr. Helena Illnerová, předsedkyně Učené společnosti, a prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc.Poté členové a jejich hosté navštívili Umělecké centrum Univerzity Palackého, umístěné v monumentálním barokním komplexu staré olomoucké univerzity. Zde probíhala další část zasedání, které zahájila a řídila H. Illnerová. Členy též přivítal pan rektor prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., a seznámil přítomné s historií i současností univerzity. V současné době má Univerzita Palackého osm fakult: Cyrilometodějskou teologickou fakultu, Lékařskou fakultu, Filozofickou fakultu, Přírodovědeckou fakultu, Pedagogickou fakultu, Fakultu tělesné kultury, Právnickou fakultu a Fakultu zdravotnických věd. Celá univerzita má více než 21 000 posluchačů, navazuje četné mezinárodní kontakty, podporuje výměnu myšlenek. Svým dominantním postavením dává Univerzita Palackého historické Olomouci charakter typického univerzitního města, jehož atraktivní starobylé prostředí a inspirující kulturní duch se doplňují s moderními metodami bádání, jež vědecká pracoviště fakult nabízejí. Setkání s panem rektorem probíhalo ve velmi přátelském duchu.

Komorní sál Univerzity Palackého v Olomouci, pohled do sáluOdpolední část zasedání byla vyhrazena odborným přednáškám. Člen Učené společnosti J. Doležel vystoupil na téma "Genomika rostlin" (PDF, 1,3 MB). Díky pokroku ve vývoji nových technik sekvenování a nárůstu sekvenační kapacity v řadě zemí roste počet druhů rostlin, u kterých byla přečtena dědičná informace (genom). Při bližším pohledu je však zřejmé, že tyto druhy byly pro sekvenování vybrány nikoliv náhodně, ale s ohledem na velikost genomu, která byla obvykle menší než 500 miliónů párů bází DNA. Mnoho zemědělských plodin má však genomy mnohem větší. Například genom pšenice je asi šestkrát větší než genom člověka a je představován asi 17 miliardami párů bází. Většinu genomu netvoří geny, ale roztroušené úseky nekódující DNA, která se v genomu nachází v mnoha kopiích. Získání dědičné informace takových organismů přesahuje možnosti současné genomiky. V naší laboratoři jsme vypracovali strategii, která umožňuje řešení tohoto problému a která využívá skutečnosti, že dědičná informace není v buňce uložena vcelku, ale v menších „balíčcích“ – na chromozómech. Nový postup spočívá v izolaci jednotlivých chromozómů a rozdělení dědičné informace pšenice na malé části představující jen 1–3 % genomu. Tyto části odpovídají velikosti genomu rýže, který byl již téměř celý sekvenován. To otevírá možnost sekvenovat genom pšenice a některých dalších plodin. Rozdělení genomu na chromozómy rovněž velmi usnadňuje mezinárodní spolupráci, při které se jednotliví účastníci projektu zaměřují na čtení malých definovaných částí genomu.

Následovala přednáška M. Strnada "Protinádorové látky odvozené od rostlinných hormonů cytokininů" (PDF, 2,5 MB). Výzkum soustřeďující se na poznání molekulárních mechanismů účinku cytokininů v regulaci buněčného dělení prokázal, že přirozené rostlinné hormony cytokininy jsou obecně nespecifickými inhibitory živočišných cyklin-dependentních kinas, klíčových enzymů každé eukaryotické buňky, ve které regulují aktivitu řady proteinů buněčného cyklu. Za velmi závažné lze považovat skutečnost, že v řadě lidských nádorů jsou cykliny a cyklin-dependentní kinasy abnormálně regulovány. Pro první specifický inhibitor p34cdc2 odvozený od cytokininu N6-benzylaminopurinu (BAP) byl navržen název olomoucin (OC). OC zadrží buňky na hranicích G1/S a G2/M, což je v souladu s hypotézou o převládajícím vlivu OC na CDK1 a CDK2. Inhibiční aktivita OC byla dále zvýšena modifikacemi na C2, C6 a N9 purinu, tzn., pozicích, které kontrolují vazbu k CDK1/2. Tento přístup vedl následně k vývoji nového, vysoce účinného inhibitoru CDK roskovitinu (ROSC, 6-(benzylamino)-2(R)/1-hydroxymethyl)propyl/amino-9-isopropylpurin, který vykazuje zvýšenou inhibiční aktivitu pro CDK1, vyšší selektivitu pro určité CDK, zvýšenou antimitotickou aktivitu v G1/S a G2/M přechodu buněčného cyklu a mnohem silnější protinádorové účinky.Objev olomoucinu stál na počátku vývoje nové generace protinádorových látek založených na specifické inhibici proteinkinas homologních s CDK1/2. Následný vývoj vedl k vývoji dalších, mnohem účinnějších a specifičtějších inhibitorů CDK 1/2, jakými jsou např. roskovitin, bohemin a purvalanol A. Roskovitin končí 2B. fázi klinického zkoušení a testuje se v několika evropských zemích a v USA v multicentrické studii. Seliciclib? byl zkoušen na nádorech prsu a plicních nádorech v kombinaci se standardní chemoterapií. V průběhu zkoušení byly prováděny následující experimenty: (1) testování použití Seliciclibu v kombinaci se dvěma cytostatiky (gemcitabinem a cis-platinou) na malobuněčný karcinom plic; (2) testy použití Seliciclibu u rozvinutých nádorů prsu v kombinaci se dvěma dalšími léčivy (kapecitabinem a orálně podávaným „prodrug“ 5-fluorouracilem).Vedle inhibice CDK1/2 se soustředíme i na vývoj inhibitorů CDK7/9, které reprezentuje olomoucin II a dále na vývoj protinádorových chemoterapeutik kombinujících inhibici CDK s antimikrotubulární aktivitou – látka E.2.G.G. Tyto nové generace látek na bázi cytokininů mají mnohem významnější protinádorový potenciál.

J. Jařab ve své přednášce "Zrod a rozvoj české amerikanistiky: Olomoucký pohled" (PDF, 121 kB) sdělil, že je třeba připomínat tuto zajímavou a stále ještě nezmapovanou, a tedy ani plně nezhodnocenou "prehistorii" naší amerikanistiky., S tímto úkolem bylo možné svobodněji začít vlastně až po roce 1989. Na olomoucké katedře anglistiky a amerikanistiky vznikla řada prací, které se snaží dluhy vůči minulosti zaplnit.

M. Arbeit vystoupil s prezentací výzkumného záměru "Pluralita kultury a demokracie" (PDF, 110 kB). Členové výzkumného týmu se zabývají srovnáváním kultury v českých zemích a v zemích, jejichž kulturní modely ji ovlivňovaly a stále ovlivňují. Hodnotí demokratizační roli americké kultury pro zemi jejího vzniku i pro evropskou společnost od 19. století po dnešek, zkoumají masovou a populární kulturu v různých zemích jako demokratizační i kulturně deprivační prvek a kriticky hodnotí ideová klišé v literární i audiovizuální tvorbě. V centru jejich zájmu je etnická pluralita současné kultury, její odborná analýza a její hodnocení v kontextu kulturního pluralismu a multikulturalismu. V praxi zkoumají regionální problémy uplatňování kulturní plurality v praxi, např. na americkém Jihu či mezi indiánskými obyvateli Paraguaye; v této souvislosti se zabývají vlivem tradic, zvyklostí a mýtů, ale také například otázkami bilingvismu. Systematicky rovněž mapují recepci americké kultury v českých zemích ve 20. a 21. století, především od roku 1945.

V pořadí poslední přednášku pronesl Miroslav Hrabovský ze Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR na téma "Společná laboratoř optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR v Olomouci; současnost v zrcadle historie i perspektiv moderní optiky" (PDF, 6,1 MB). Úvodem přednášky autor krátce seznámil členy s historií, posláním a náplní vědecké činnosti Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR (dále jen SLO), která zahájila svou činnost v roce 1965 převedením do Olomouce z tehdejší ČSAV v Praze. Dále prezentoval současné výsledky z oborů kvantová, nelineární a statistická optika, vlnová optika a holografie, aplikovaná optika, optické a laserové technologie, stavba unikátních přístrojů a zařízení na bázi optiky, optoelektronika a jemné mechaniky pro vědecké a průmyslové užití. Podrobněji autor nastínil současné výsledky v oblastech kvantová kryptografie, kvantová generace náhodných čísel (kvantový generátor náhodných čísel), jednofotonová interferometre, generace a manipulace s korelovanými páry fotonů, multiplexní detektory založené na vláknových smyčkách, korelace v počtech fotonů a prostorové korelace v kvantových optických polích (iCCD), kvantová informace, klonování, fotonické krystaly, statistické vlastnosti optických polí koherentní zrnitosti; aplikační potenciál některých těchto výsledků základního výzkumu. V oboru aplikovaná optika pak autor seznámil s výsledky v oblastech: netradiční aplikace laserových technologií, specifické aspekty a netradiční aplikace klasických a některých nových optických technologií, dále teorie a zejména příklady aplikací optických měřicích metod (holografie, optická interferometre, laserová anemometre, moiré aj.), včetně konkrétních příkladů. V oboru stavba přístrojů a zařízení presentoval M. Hrabovský výsledky konkrétních příspěvků SLO pro mezinárodní vědecké projekty v nedávné minulosti (projekty CAT a CELESTE, Francie) a v současné době (projekty The Pierre Auger Observatory, AIRFLY, CERN-DIRAC), také výsledky určené pro podnikovou sféru a zdravotnictví. Závěr přednášky byl věnován stručnému přehledu plánovaným vědeckým aktivitám SLO pro blízkou budoucnost.

Novinky

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

Dne 26. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.