Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování; debatu povede prof. Dr. Joachim Heberle (Freie Universität Berlin)

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Kam kráčí české vysoké školství?

26. května 2011 – Debata s názvem „Kam kráčí české vysoké školství?“ se dnes uskutečnila v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tuto debatu organizovala Iniciativa pro vzdělávání a vědu, která si klade za cíl vyvolat diskuzi o vzdělávací a vědní politice v České republice.

„Počet studentů vysokých škol se za posledních patnáct let dramaticky zvýšil natolik, že dnes někteří z nich nemají ani minimální úroveň nutných akademických předpokladů, a vysoké školy jsou nuceny přizpůsobovat styl a obsah výuky nižším schopnostem jejich studentů,“ upozornil prof. Rudolf Haňka z University of Cambridge. Debata, které se zúčastnili studenti, pedagogové, vědci, politici, zástupci médii i širší veřejnosti, byla rozdělena do dvou na sebe navazujících panelů. První z nich zkusil odpovědět na otázku, jaké jsou dnešní české vysoké školy, zda opravdu máme příliš mnoho studentů na úkor kvality jejich vzdělání. Zajímavá diskuze se rozvinula zejména kolem úvahy, zda v České republice je příliš mnoho absolventů vysokých škol nejrůznějšího zaměření a jestliže ano, proč to vadí.

Ve druhém panelu se diskutující zabývali budoucností českého vysokého školství, zejména úvahou, zda může kvalitě vzdělávání napomoci nový vysokoškolský zákon. Hodně se diskutovalo i o tom, jak by měl nebo mohl tento zákon vypadat a jaké by mělo jeho přijetí důsledky. Zazněly zejména hlasy, že by MŠMT mělo konečně začít věnovat svoji pozornost celému konceptu vysokého školství, místo aby si pohrávalo s detaily. Navíc se ukazuje, že chybí pochopení samotného pojmu „kvalitní vysoká škola“. „Podle prof. Vladimíry Dvořákové z Akreditační komise MŠMT se totiž význam tohoto pojmu se liší podle účelu, jaký škola plní. Bouřlivá diskuze se navíc v současné době vede nad návrhem rozdělit vysoké školy na takzvané „research“ a „teaching“ univerzity. Před tím důrazně varuje řada odborníků:  prof. Drábek ze Západočeské univerzity v Plzni například upozorňuje, že takto budou poškozeny vynikající fakulty nebo ústavy některých menších vysokých škol, které byly za velkého nasazení intelektu i peněz v posledních dvaceti letech vybudovány.

„Diskuze o vysokých školách a jejich budoucnosti je ovlivněna mnoha předsudky a mylnými představami. Lidé, kteří o budoucnosti našeho vysokého školství rozhodují, často čerpají své představy ze vzpomínek na vlastní studia někdy v minulém století, případně ze zkušeností svých dětí nebo příbuzných. Svět se však změnil a vysokoškolský titul už není vstupenkou do elitního klubu,“ říká jeden z mluvčích Iniciativy a organizátor této debaty Jan Konvalinka.

Novinky

26.06.20

Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického

„Věříme, že svobodná výměna myšlenek je klíčovou podmínkou pro hledání pravdy a že upřímně vyjádřené názory by měly být zkoumány, zpochybňovány nebo vyvraceny, ale neměly by být cenzurovány nebo potlačovány,“ říká 45 členů Učené společnosti v prohlášení, jímž reagují na okolnosti, za nichž byl stažen názorový článek prof. Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Celé prohlášení je v těle zprávy.

24.06.20

Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického)

„Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout,“ píše doc. Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie, prorektor Univerzity Karlovy, rektoru Brockovy univerzity v dopise týkajícím se staženého článku prof. Tomáše Hudlického a reakcí, které tento článek vyvolal. Text dopisu v těle zprávy.

23.06.20

Julius Lukeš je mezi 75 vědci, kteří vyzvali k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

Zatím 75 evropských vědců (včetně Françoise Barré-Sinoussiové, nositelky Nobelovy ceny za objev HIV) se podepsalo pod výzvu evropským mecenášům k vytvoření nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí. Cílem je shromáždit 20 miliard € s tím, že roční výnosy by sloužily k podpoře výzkumu souvisejícího s lidským zdravím a s životním prostředím, část základního jmění by byla k dispozici pro rychlou reakci v krizových dobách. Pod výzvou je podepsán i člen Učené společnosti České republiky, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR prof. Julius Lukeš. Text výzvy je v těle zprávy.