Kalendář akcí

16.02.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Přednáška: P. Jelínek: Exkurze do světa molekul pomocí rastrovací mikroskopie

16.03.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských O. Prášil: Pěstování a využití řas a sinic

20.04.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: T. Kostelecký (název bude upřesněn)

Kam kráčí české vysoké školství?

26. května 2011 – Debata s názvem „Kam kráčí české vysoké školství?“ se dnes uskutečnila v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tuto debatu organizovala Iniciativa pro vzdělávání a vědu, která si klade za cíl vyvolat diskuzi o vzdělávací a vědní politice v České republice.

„Počet studentů vysokých škol se za posledních patnáct let dramaticky zvýšil natolik, že dnes někteří z nich nemají ani minimální úroveň nutných akademických předpokladů, a vysoké školy jsou nuceny přizpůsobovat styl a obsah výuky nižším schopnostem jejich studentů,“ upozornil prof. Rudolf Haňka z University of Cambridge. Debata, které se zúčastnili studenti, pedagogové, vědci, politici, zástupci médii i širší veřejnosti, byla rozdělena do dvou na sebe navazujících panelů. První z nich zkusil odpovědět na otázku, jaké jsou dnešní české vysoké školy, zda opravdu máme příliš mnoho studentů na úkor kvality jejich vzdělání. Zajímavá diskuze se rozvinula zejména kolem úvahy, zda v České republice je příliš mnoho absolventů vysokých škol nejrůznějšího zaměření a jestliže ano, proč to vadí.

Ve druhém panelu se diskutující zabývali budoucností českého vysokého školství, zejména úvahou, zda může kvalitě vzdělávání napomoci nový vysokoškolský zákon. Hodně se diskutovalo i o tom, jak by měl nebo mohl tento zákon vypadat a jaké by mělo jeho přijetí důsledky. Zazněly zejména hlasy, že by MŠMT mělo konečně začít věnovat svoji pozornost celému konceptu vysokého školství, místo aby si pohrávalo s detaily. Navíc se ukazuje, že chybí pochopení samotného pojmu „kvalitní vysoká škola“. „Podle prof. Vladimíry Dvořákové z Akreditační komise MŠMT se totiž význam tohoto pojmu se liší podle účelu, jaký škola plní. Bouřlivá diskuze se navíc v současné době vede nad návrhem rozdělit vysoké školy na takzvané „research“ a „teaching“ univerzity. Před tím důrazně varuje řada odborníků:  prof. Drábek ze Západočeské univerzity v Plzni například upozorňuje, že takto budou poškozeny vynikající fakulty nebo ústavy některých menších vysokých škol, které byly za velkého nasazení intelektu i peněz v posledních dvaceti letech vybudovány.

„Diskuze o vysokých školách a jejich budoucnosti je ovlivněna mnoha předsudky a mylnými představami. Lidé, kteří o budoucnosti našeho vysokého školství rozhodují, často čerpají své představy ze vzpomínek na vlastní studia někdy v minulém století, případně ze zkušeností svých dětí nebo příbuzných. Svět se však změnil a vysokoškolský titul už není vstupenkou do elitního klubu,“ říká jeden z mluvčích Iniciativy a organizátor této debaty Jan Konvalinka.

Novinky

13.01.21

Pozvánka na online přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc.: Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy): "Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání", která se koná v úterý 19. 1. 2021 v 16:00 hod online na YouTube: http://seismologie.jdem.cz. Studium zemětřesení a struktury Země pomocí seismických vln poskytuje 3D obraz nitra a tektonických procesů, s šancí uplatnit se i při planetárních výzkumech. Hlavními společenskými produkty jsou rychlé odhady účinků zemětřesení v reálném čase, předpověď ohrožení dotřesy, a systémy rychlého varování před ničivými kmity i před tsunami, hodnocení dlouhodobého ohrožení kritických lokalit a vývoj stavebních norem i antiseimických opatření.

Pozvánka (PDF, 325 kB)

11.01.21

Otevřený dopis ministru školství – žádost o zachování finanční podpory „EMBO Installation Grant“

„Vážený pane ministře, dovolujeme si obrátit se na Vás s žádostí o zachování finanční podpory EMBO Installation Grant. Ukončení financování tohoto programu by mělo dalekosáhlý negativní dopad na rozvoj molekulárně-biologického a biomedicínského výzkumu v České republice,“ píše Rada Učené společnosti ČR v otevřeném dopise ministru školství Robertu Plagovi.

08.01.21

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Oldřicha Kowalskeho

2. ledna 2021 zemřel ve věku 84 let člen Učené společnsosti prof. RNDr. Oldřich Kowalski, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých geometrů. Působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se stal v roce 1992 profesorem a v poslední době působil jako emeritní profesor. Odborně se profesor Kowalski věnoval moderní diferenciální geometrii, zejména Riemannově geometrii. K rozvoji geometrie přispěl profesor Kowalski kromě pečlivě připravených přednášek pro matematiky i pro fyziky na MFF UK i napsáním dvou skript. Je autorem nebo spoluautorem 170 vědeckých publikací v mezinárodních časopisech a 4 monografií.  Kromě své vědecké a pedagogické práce se profesor Kowalski angažoval i společensky. V letech 1971–2001, tedy celých 30 let, vedl časopis Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.