Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Kam kráčí české vysoké školství?

26. května 2011 – Debata s názvem „Kam kráčí české vysoké školství?“ se dnes uskutečnila v refektáři Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Tuto debatu organizovala Iniciativa pro vzdělávání a vědu, která si klade za cíl vyvolat diskuzi o vzdělávací a vědní politice v České republice.

„Počet studentů vysokých škol se za posledních patnáct let dramaticky zvýšil natolik, že dnes někteří z nich nemají ani minimální úroveň nutných akademických předpokladů, a vysoké školy jsou nuceny přizpůsobovat styl a obsah výuky nižším schopnostem jejich studentů,“ upozornil prof. Rudolf Haňka z University of Cambridge. Debata, které se zúčastnili studenti, pedagogové, vědci, politici, zástupci médii i širší veřejnosti, byla rozdělena do dvou na sebe navazujících panelů. První z nich zkusil odpovědět na otázku, jaké jsou dnešní české vysoké školy, zda opravdu máme příliš mnoho studentů na úkor kvality jejich vzdělání. Zajímavá diskuze se rozvinula zejména kolem úvahy, zda v České republice je příliš mnoho absolventů vysokých škol nejrůznějšího zaměření a jestliže ano, proč to vadí.

Ve druhém panelu se diskutující zabývali budoucností českého vysokého školství, zejména úvahou, zda může kvalitě vzdělávání napomoci nový vysokoškolský zákon. Hodně se diskutovalo i o tom, jak by měl nebo mohl tento zákon vypadat a jaké by mělo jeho přijetí důsledky. Zazněly zejména hlasy, že by MŠMT mělo konečně začít věnovat svoji pozornost celému konceptu vysokého školství, místo aby si pohrávalo s detaily. Navíc se ukazuje, že chybí pochopení samotného pojmu „kvalitní vysoká škola“. „Podle prof. Vladimíry Dvořákové z Akreditační komise MŠMT se totiž význam tohoto pojmu se liší podle účelu, jaký škola plní. Bouřlivá diskuze se navíc v současné době vede nad návrhem rozdělit vysoké školy na takzvané „research“ a „teaching“ univerzity. Před tím důrazně varuje řada odborníků:  prof. Drábek ze Západočeské univerzity v Plzni například upozorňuje, že takto budou poškozeny vynikající fakulty nebo ústavy některých menších vysokých škol, které byly za velkého nasazení intelektu i peněz v posledních dvaceti letech vybudovány.

„Diskuze o vysokých školách a jejich budoucnosti je ovlivněna mnoha předsudky a mylnými představami. Lidé, kteří o budoucnosti našeho vysokého školství rozhodují, často čerpají své představy ze vzpomínek na vlastní studia někdy v minulém století, případně ze zkušeností svých dětí nebo příbuzných. Svět se však změnil a vysokoškolský titul už není vstupenkou do elitního klubu,“ říká jeden z mluvčích Iniciativy a organizátor této debaty Jan Konvalinka.

Novinky

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)

27.03.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Robina Thomase

Dne 26. 3. 2020 zemřel po delší nemoci ve věku 57 let zahraniční člen Učené společnosti prof. Robin Thomas, jenž patřil na mezinárodní scéně k nejznámějším a nejuznávanějším českým matematikům. Světové uznání získal zejména svými pracemi z kombinatoriky - z ní pak zvláště řešeními významných otázek strukturální teorie grafů - ale též zásadními pracemi z geometrie a topologie; k oborům jeho aktivního zájmu je třeba jmenovat též práce z algebry a teoretické informatiky.