Kalendář akcí

16.02.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Přednáška: P. Jelínek: Exkurze do světa molekul pomocí rastrovací mikroskopie

16.03.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských O. Prášil: Pěstování a využití řas a sinic

20.04.2021

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: T. Kostelecký (název bude upřesněn)

Základní prohlášení

Hlavním mezinárodním soubojem současnosti není boj o suroviny, ale soutěž o nápady a mozky. V tomto souboji jsou dosud v čele Spojené státy americké, ale v posledních letech vědu a vzdělávání významně podporují další velké země, jako Čína, Indie a Brazílie. Evropská unie jako celek postupně ztrácí své historické pozice.

Naše země bohužel ani v evropském srovnání nepatří do první ligy. Podíl hrubého domácího produktu na financování vědy a výzkumu stále nedosahuje ani evropského průměru. Vzhledem k dramatickému nárůstu počtu studentů vysokých škol hrozí pokles kvality jejich vzdělávání a ztráta mezinárodní konkurenceschopnosti našich univerzit. Ve skutečnosti se naše země zápasu o mozky a nápady nejen žádným významným způsobem neúčastní, ale snad si ani neuvědomuje, že se nějaký koná.

Jsme přesvědčeni, že velmi kvalitní systém středního a vysokoškolského vzdělávání, špičkové univerzity a vynikající základní výzkum jsou rozhodujícím předpokladem pro dlouhodobou prosperitu naší vlasti a její civilizační úroveň. Přes veškerý pokrok posledních dvaceti let je zřejmé, že v této klíčové strategické oblasti stále nedošlo k zásadnímu obratu a naše země zaostává za nejdynamičtějšími zeměmi světa. S touto situací se nemůžeme a nesmíme smířit.

Výsledky parlamentních voleb jsou považovány za výraz odhodlání většiny voličů pro změny v řadě důležitých oblastí života naší společnosti. Tato situace vytváří prostor pro dobře promyšlené reformy, které budou přijaty širokou veřejností. Nedávné snahy prosadit reformy v sociální oblasti, ve zdravotnictví a ve vzdělávání a výzkumu nebyly úspěšné zčásti proto, že se neopíraly o sílu argumentů a nebyly promyšleny jejich dlouhodobé důsledky.

Ekonomická krize je nejen důvodem k úsporám, ale měla by být i příležitostí a inspirací k odvážným změnám. Je zřejmé, že koncept ekonomického rozvoje založený na laciné pracovní síle se postupně vyčerpává a je dlouhodobě neudržitelný. Budoucí prosperita je nepředstavitelná bez pokročilých technologií a nových nápadů, a ty jsou zase nemyslitelné bez prvotřídních středních a vysokých škol, vědy a výzkumu. Je zcela zřejmé, že bez kvalitního vzdělávání a vědy nastoupí naše země jednosměrnou cestu na civilizační periferii.

Navrhujeme proto vypracování dlouhodobé strategie pro vzdělávání a vědu. Po zkušenostech uplynulých dvaceti let jsme přesvědčeni, že rozvoj těchto klíčových oblastí nezbytně vyžaduje vizi, která bude daleko přesahovat horizont jednoho volebního období a na které se shodnou rozhodující politické strany a instituce, jež se na vzdělávání a vědě v České republice podílejí. Není nadále možné, aby se základní koncepční představy v tak důležité oblasti měnily po každých parlamentních volbách. Mocensky, shora prosazené "reformy" bez podpory těch, kterých se týkají, mohou dlouhodobě přinést více škody než užitku. Skvělé učitele a vědce je těžké přilákat a velmi snadné ztratit. I to je jedním z rizik ustavičných nekoncepčních "reforem" vysokých škol, vědy a výzkumu, kdy nejistá budoucnost může ze země vyhnat ty nejlepší badatele, kteří mají kam odejít. Hrozí tak odchod nejen špičkových vědců, vysokoškolských učitelů a lékařů, ale dnes už i nejtalentovanějších studentů.

Jsme přesvědčeni, že důležitou součástí takové dlouhodobé strategie musí být zejména:

  1. Zlepšení systému středoškolského a vysokoškolského vzdělávání tak, aby jeho absolventi mohli být úspěšní v globální ekonomice a mezinárodní soutěži na pracovním trhu. Procesu vysokoškolského vzdělávání se musí aktivně účastnit nejlepší vědci naší země.
  2. Vytvoření systému financování a řízení vysokého školství, vědy a výzkumu tak, aby podporoval kvalitu a zdůrazňoval zodpovědnost formou kvalifikovaného hodnocení dosažených výsledků.
  3. Změnu systému státní správy v oblasti školství a vědy tak, aby účinně napomáhal rozvoji těchto oblastí, podporoval spolupráci vysokých škol a všech typů dalších vědeckých pracovišť a prosazoval vysokou kvalitu.

Považujeme za velmi pozitivní, že stále více absolventů středních škol pokračuje ve studiu na některém typu vysoké školy. To se však nesmí dít za cenu snižování kvality vysokých škol. K zabránění obecné inflace univerzitního vzdělávání je nutná diferenciace mezi jednotlivými úrovněmi vysokoškolského vzdělávání, a rozdělení vysokých škol na "učící" a "výzkumné" s rozdílným způsobem financování. Zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných občanů při zachování nebo lépe zlepšování kvality vysokých škol lze jen těžko dosáhnout bez spolufinancování vzdělávání studenty. Současně je třeba vytvořit podmínky pro rovné šance při přístupu ke vzdělávání.

Uvědomujeme si, že učitelé a vědci pracují za peníze daňových poplatníků a stát má proto právo i povinnost dohlížet na to, aby byly prostředky vynaloženy účelně. K tomu by měla sloužit pravidelná, z významné části mezinárodní hodnocení všech typů vědeckých pracovišť, založená na objektivních vědeckých výstupech a inspirovaná nejlepšími příklady z vyspělých zemí. Dobře odborně srovnávat přitom lze pracoviště příbuzných vědeckých oborů. Teprve na základě takového hodnocení pak lze odpovědně rozhodovat, kterým pracovištím přidat a kterým naopak ubrat prostředky k výzkumu, nebo je dokonce úplně uzavřít. Zásadou by přitom mělo být, že podporu si zaslouží instituce, které svými výsledky naplňují přísné mezinárodní standardy v oblasti vědy a vzdělávání, bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem.

Věda se nejlépe rozvíjí v konkurenčním prostředí různých typů vědeckých pracovišť a modelů financování. Je proto třeba harmonizovat spolužití základního a aplikovaného výzkumu tak, aby se rozvíjely oba současně, a ne jeden na úkor druhého. Stejně tak je životně důležitá spolupráce výzkumných univerzit a Akademie věd jako partnerů, a ne jako protivníků. Je nutné nestavět uměle základní výzkum proti aplikovanému a univerzity proti Akademii věd, ale zaměřit se na řešení skutečných problémů ve vědě a vzdělávání.

Jsme přesvědčeni, že tradice vzdělanosti a tvůrčího myšlení v naší zemi nás zavazuje k tomu, abychom si kladli velké cíle. Dlouhodobá strategie pro vzdělávání a vědu musí mít ambici přivést Českou republiku mezi vědecky a technologicky nejdynamičtějsí země Evropy. Podepsaní nabízejí pro vypracování takové strategie svoje síly a zkušenosti.

V Praze 19. srpna 2010

Podepsáni:

  • Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., Dr.h.c.; teoretický fyzik
  • Prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc.; fyzik
  • Prof. MUDr. Milan Elleder, DrSc.; patolog
  • Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.; biochemik
  • RNDr. Jiří Grygar, CSc.; astrofyzik
  • Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.; lingvistka
  • Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc.; elektroinženýr
  • Prof. RNDr. Pavel Hobza, DrSc.; chemik
  • Prof. JUDr. Pavel Holländer, DrSc.; právník
  • Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc., Dr.h.c. mult.; organický chemik
  • Doc. Mgr. Pavel Jungwirth, DSc.; chemik
  • Prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.; fyzik
  • Prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc.; kardiolog
  • Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.; lékař
  • Doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.; biochemik
  • Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc.; molekulární biolog
  • Prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc.; lékař
  • Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.; jazykovědec
  • Prof. RNDr. Emil Paleček, DrSc.; biochemik
  • Prof. RNDr. Jan Peřina, DrSc.; kvantový optik
  • Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., Dr.h.c.; historik – biblista
  • Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc.; molekulární biolog
  • Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.; buněčný biolog
  • Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc.; historik
  • Prof. RNDr. Jiří Šponer, DrSc.; molekulární biofyzik
  • Prof. RNDr. Petr Volf, CSc.; parazitolog

Novinky

13.01.21

Pozvánka na online přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc.: Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku prof. RNDr. Jiřího Zahradníka, DrSc. (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy): "Seismologie - fyzikální bádání, společenský přínos a očekávání", která se koná v úterý 19. 1. 2021 v 16:00 hod online na YouTube: http://seismologie.jdem.cz. Studium zemětřesení a struktury Země pomocí seismických vln poskytuje 3D obraz nitra a tektonických procesů, s šancí uplatnit se i při planetárních výzkumech. Hlavními společenskými produkty jsou rychlé odhady účinků zemětřesení v reálném čase, předpověď ohrožení dotřesy, a systémy rychlého varování před ničivými kmity i před tsunami, hodnocení dlouhodobého ohrožení kritických lokalit a vývoj stavebních norem i antiseimických opatření.

Pozvánka (PDF, 325 kB)

11.01.21

Otevřený dopis ministru školství – žádost o zachování finanční podpory „EMBO Installation Grant“

„Vážený pane ministře, dovolujeme si obrátit se na Vás s žádostí o zachování finanční podpory EMBO Installation Grant. Ukončení financování tohoto programu by mělo dalekosáhlý negativní dopad na rozvoj molekulárně-biologického a biomedicínského výzkumu v České republice,“ píše Rada Učené společnosti ČR v otevřeném dopise ministru školství Robertu Plagovi.

08.01.21

Úmrtí člena Učené společnosti prof. Oldřicha Kowalskeho

2. ledna 2021 zemřel ve věku 84 let člen Učené společnsosti prof. RNDr. Oldřich Kowalski, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých geometrů. Působil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se stal v roce 1992 profesorem a v poslední době působil jako emeritní profesor. Odborně se profesor Kowalski věnoval moderní diferenciální geometrii, zejména Riemannově geometrii. K rozvoji geometrie přispěl profesor Kowalski kromě pečlivě připravených přednášek pro matematiky i pro fyziky na MFF UK i napsáním dvou skript. Je autorem nebo spoluautorem 170 vědeckých publikací v mezinárodních časopisech a 4 monografií.  Kromě své vědecké a pedagogické práce se profesor Kowalski angažoval i společensky. V letech 1971–2001, tedy celých 30 let, vedl časopis Pokroky matematiky, fyziky a astronomie.