Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického)

„Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout,“ píše doc. Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie, prorektor Univerzity Karlovy, rektoru Brockovy univerzity v dopise týkajícím se staženého článku prof. Tomáše Hudlického a reakcí, které tento článek vyvolal:

český překlad: 

Dr. Gervan Fearon
President and Vice-Chancellor
Brock University
1812 Sir Isaac Brock Way
St. Catharines, Ontario
L2S 3A1

Vážený profesore Fearone,

před dvěma lety jsme si vyměňovali dopisy oslavující celoživotní úspěchy profesora Tomáše Hudlického při příležitosti udělení stříbrné medaile Univerzity Karlovy v Praze za jeho vynikající služby organické chemii. Je mi líto, že důvod, proč Vás kontaktuji nyní, je mnohem méně příjemný. Píšu Vám v reakci na „Otevřený dopis akademické obci Brockovy univerzity“, zveřejněný na webové stránce vaší univerzity 8. června 2020. V tomto dopise provost a viceprezident prof. Greg Finn odsuzuje názorový článek prof. Tomáše Hudlického, který vyšel v Angewandte Chemie Int. E., jako „zraňující a odcizující“ a „naprosto v rozporu s hodnotami zastávanými učiteli Brockovy univerzity“. Dopis upozorňuje i na to, že „jsou zvažovány a činěny další kroky“.

Prof. Hudlický v eseji představuje svůj pohled na aktuální stav a budoucí vývoj svého oboru, syntetické organické chemie. Podotýká například, že některé náborové praktiky založené na preferenčním zacházení s určitými skupinami mohou vést k diskriminaci těch kandidátů, kteří by si místo zasloužili nejvíce, a rozebírá svůj pohled na správný vztah mezi studenty a jejich mentorem.

Prof. Hudlický se ve svých názorech jistě může mýlit. Bohužel to nemáme jak zjistit, protože jeho článek z webu časopisu zmizel a nelze ho dohledat ani přes jeho identifikátor digitálního objektu (DOI). Překvapivě není ani na stránkách Brockovy univerzity, přestože jsou Hudlického postoje a názory popsané v článku vedením univerzity tvrdě kritizovány. Jako vědci a šťastní občané svobodných demokratických zemí velmi dobře víme, že svobodné zkoumání myšlenek, založené na svobodě projevu, je bezpodmínečnou podmínkou jakéhokoli vědeckého úsilí. Univerzity jsou po staletí baštami svobodného bádání. Zpochybňování i těch nejposvátnějších myšlenek bylo vždy samotným účelem jejich existence. Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout. Svoboda projevu je nejcennější ze všech svobod, protože bez ní nelze žádné jiné svobody bránit.

Rodina Tomáše Hudlického uprchla na své cestě za svobodou před mnoha lety z komunistického Československa a vybudovala si nový domov na svobodném Západě. Bylo by ironické a velmi znepokojivé, kdyby Tomáše Hudlického v Kanadě umlčel ten samý tlak cenzury a netolerance, který ho vyhnal z jeho vlasti. Prosím, chraňte akademickou svobodu, chraňte svobodu projevu, chraňte profesora Hudlického a jeho tým.

Upřímně Váš
Jan Konvalinka

cc: prof. Gregory C. Finn
prof. T. Hudlický

anglicky psaný originál dopisu:

Dear Prof. Fearon,

Two years ago we were exchanging letters celebrating lifelong achievements of Professor Tomas Hudlicky at the occasion of him being awarded Silver Medal of Charles University in Prague for his outstanding service to organic chemistry. I am sorry to say that now I have a much less felicitous reason to contact you again. I am writing you in response to the "Open letter to the Brock community", published on the web page of your university on June 8, 2020. In this letter prof. Greg Finn, Provost and Vice President, condemns an opinion paper by Prof. Tomas Hudlicky that appeared in Angewandte Chemie Int. E. as "hurtful and alienating" and being "utterly at odds with values of Brock's mentors". The letter also warns that "further steps are being considered and developed".

In his assay, prof. Hudlicky shares his views of the current state and future development of his field, synthetic organic chemistry. He suggests, for instance, that some hiring practices based on preferential treatment of certain groups might lead to discrimination against the most meritorious candidates, and discusses his views on the proper relationship between students and a mentor.

The views and ideas of Prof. Hudlicky may well be wrong. Unfortunately, we will never find out, since his paper disappeared from the web page of the journal and cannot be tracked by its digital object identification (doi) anymore. Surprisingly, it is not displayed in the Brock University web pages either, even though his views and ideas described in that paper are heavily criticized by the administration of the university. As scientists and fortunate citizens of free democratic countries we know very well that free inquiry of ideas, based on freedom of speech, is an absolute prerequisite of any scientific endeavor. Universities have been for centuries the strongholds of free inquiry and questioning even the most sacred ideas has always been the very purpose of their existence. Opinions could and should be challenged, questioned or refuted but never silenced. In order to be able to think, we have to have the right to inquire, question and even offend or be mistaken. Freedom of speech is the most precious of all the freedoms since without it, no other freedom could be defended.

In their journey to freedom, Hudlicky family escaped communist Czechoslovakia many years ago and built their new home in the free West. It would be ironical and very troubling if the very same forces of censorship and intolerance that forced Tomas Hudlicky out from his homeland would silence him in Canada. Please, protect academic freedom, protect freedom of speech, protect professor Hudlicky and his team.

Yours very truly,
Jan Konvalinka