Stanovy Učené společnosti České republiky

Úplné znění
Stanov Učené společnosti České republiky
schválené dne 20.1.2015

Preambule

Účastníci shromáždění, konaného dne 10. května 1994 v pražském Karolinu, se rozhodli ustavit „Učenou společnost České republiky“ přijetím „Deklarace Učené společnosti České republiky“, stvrzené podpisy všech přítomných. Tuto vůli vyjádřili účastníci uvedeného shromáždění rovněž při přijetí prezidentem České republiky dne 25. května 1994. Učená společnost České republiky vznikla jako občanské sdružení registrací ministerstvem vnitra ČR dne 23. června 1994. Učená společnost České republiky je v souladu s § 3045 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), považována s účinností od 1.1.2014 za spolek. Společnost je zapsána ve spolkovém rejstříku vedeném rejstříkovým soudem v Praze v oddíle L, vložce 6139.

Postavení Učené společnosti České republiky ve vědeckém životě bylo právně zakotveno s účinností ode dne 13. září 2005 v ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 342/2005 Sb., dle něhož Akademie podporuje Učenou společnost České republiky, občanské sdružení, která přispívá ke svobodnému pěstování a rozvoji vědy v České republice a reprezentuje ji vůči obdobným zahraničním vědeckým institucím. Na tomto základě byla dne 12. ledna 2006 uzavřena mezi Akademií věd České republiky a Učenou společností České republiky Rámcová smlouva o spolupráci a materiální podpoře aktivit Učené společnosti České republiky.

§ 1
Název a sídlo Společnosti

Název zní: Učená společnost České republiky (dále jen „Společnost“). Sídlem Společnosti je Praha. V mezinárodním styku užívá Společnost název „The Learned Society of the Czech Republic“.

§ 2
Účel Společnosti

Účelem Společnosti je podněcovat svobodné pěstování vědy ve všech jejích projevech, budit touhu po poznání a radost z něho, šířit vědecké poznatky ve veřejnosti, podporovat zvyšování úrovně vzdělanosti a tvůrčího, racionálního a lidsky odpovědného společenského prostředí v České republice. Společnost pěstuje myšlení a jednání překračující hranice jednotlivých oborů a klade důraz na etiku vědeckého konání. Pomáhá tomu, aby vědecké poznatky přispívaly k účinným a kvalifikovaným pohledům a rozhodnutím v našem veřejném životě ve shodě s tím, jak významné postavení mají učené společnosti ve všech vyspělých zemích. Společnost se snaží získat pro svou činnost co nejširší podporu občanů České republiky a představitelů veřejného života v domácím i mezinárodním měřítku.

§ 3
Členství ve Společnosti

(1) Společnost sdružuje významné vědce všech vědních oborů. Předpokladem členství je výrazný a tvůrčí přínos vědě a mravní integrita. Výjimečně se může stát členem Společnosti i osobnost, která se mimořádně zasloužila o šíření vědeckých hodnot ve společnosti.
(2) Řádnými členy a členkami (dále jen „řádný člen“) Společnosti mohou být zvoleni pouze vědci působící na území České republiky.
(3) Zahraničními členy a členkami (dále jen „zahraniční člen“) Společnosti mohou být zvoleni pouze vědci působící v zahraničí.
(4) Řádní členové, kteří se z vážných důvodů nemohou na činnosti Společnosti přiměřeně podílet (viz § 4, odst. 2) a přejí si své členství ve Společnosti zachovat, mohou požádat Radu Učené společnosti o změnu svého řádného členství na členství emeritní.

§ 4
Práva a povinnosti řádných členů

(1) Práva a povinnosti řádných členů jsou rovné a stejné. K právům náleží zejména právo podílet se na činnosti Společnosti ve všech jejích projevech, právo volbou rozhodovat o orgánech Společnosti, o přijímání nových členů, stejně jako o všech aktivitách, které vyžadují rozhodování hlasováním. Členové mají právo přicházet s podněty, které se dotýkají otázek vytčených výše v § 2. Členství v sekcích (§ 12) si členové volí podle své vědecké specializace. Mohou se účastnit i zasedání jiných sekcí, ale bez hlasovacího práva.
(2) Povinností řádných členů Společnosti je podílet se přiměřeně na její činnosti a platit členské příspěvky. Ty činí 1% čistého ročního příjmu, u důchodců 0,5% čistého ročního příjmu, nestanoví-li pro následující rok Valné shromáždění jinak.

§ 5
Zahraniční a emeritní členové

(1) Zahraniční a emeritní členové mají právo účastnit se zasedání Společnosti, navrhovat nové členy a posuzovat návrhy na členství. Nemají právo hlasovat a být voleni do orgánů Společnosti.
(2) Zahraniční a emeritní členové nejsou povinni platit členské příspěvky; podporu účelu Společnosti mohou projevit příspěvky dobrovolnými.
(3) Zahraniční člen bude přijat za řádného člena, pokud o to požádá v souvislosti s přenesením svých hlavních aktivit do České republiky a pokud to nebude v rozporu s § 6.

§ 6
Počet členů Společnosti

(1) Počet řádných členů Společnosti nepřesáhne číslo jedno sto jedenáct.
(2) Počet zahraničních a emeritních členů Společnosti není omezen.

§ 7
Ukončení členství

(1) Členství ve Společnosti zaniká úmrtím, rezignací, vyloučením člena či v důsledku neplnění příspěvkové povinnosti (viz § 7 odst. 3).
(2) Člen může být vyloučen, poruší-li zásadním způsobem stanovy Společnosti, její pověst, nebo se proviní proti etice vědecké práce. Návrh na vyloučení člena předloží Rada na zasedání Společnosti a rozhodne o něm nejbližší Valné shromáždění (viz § 8) tajným hlasováním. K přijetí návrhu je zapotřebí souhlasu dvoutřetinové většiny přítomných řádných členů Společnosti.
(3) U řádného člena, který, ač upomínán, po dva roky nezaplatí členské příspěvky, se členství přerušuje do doby, než příspěvky uhradí. Neuhradí-li řádný člen, ač upomínán, příspěvky po dobu tří let, jeho členství ve Společnosti zaniká.

§ 8
Valné shromáždění Společnosti

(1) Nejvyšším orgánem Společnosti je její Valné shromáždění. Svolává je předseda Společnosti nejméně jednou do roka. Valné shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů Společnosti. Nesejde-li se v určenou dobu potřebný počet řádných členů, ukončí předsedající po 30 minutách řádné Valné shromáždění a zahájí náhradní Valné shromáždění; to je způsobilé se usnášet za jakéhokoliv počtu přítomných řádných členů, avšak pouze o bodech uvedených na programu Valného shromáždění. Předsedající může také svolat náhradní Valné shromáždění na pozdější dobu.
(2) Svolat Valné shromáždění je předseda také povinen, požádá-li o to písemně jedna třetina řádných členů, a to do jednoho měsíce od doručení žádosti, jež musí obsahovat návrh základního programu jednání.
(3) Valné shromáždění rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných řádných členů, pokud není ve stanovách předepsán jiný postup (viz § 7, § 14, § 17 a § 18).

§ 9
Pracovní zasedání Společnosti

(1) Kromě Valného shromáždění se členové Společnosti scházejí k pravidelným pracovním zasedáním, jak to vyžaduje její činnost.
(2) Je-li to potřebné, může pracovní zasedání rozhodovat také hlasováním. Hlasování může být veřejné nebo tajné a jeho výsledek určuje prostá většina hlasů přítomných řádných členů. K tajnému hlasování se přistoupí v závažných otázkách, předloží-li k němu návrh Rada Společnosti, nebo požadují-li to nejméně tři přítomní řádní členové.

§ 10
Rada Společnosti

(1) Výkonným orgánem Společnosti je Rada složená z řádných členů. Tvoří ji předseda Společnosti, dále pak první místopředseda, kterým je designovaný předseda pro příští volební období a který zastupuje předsedu za jeho nepřítomnosti, druhý místopředseda, kterým je bezprostředně předchozí předseda, vědecký tajemník a předsedové všech čtyř sekcí (§ 12). Rada řídí činnost Společnosti, vytyčuje pracovní záměry a předkládá je podle závažnosti k projednání Valnému shromáždění či pracovnímu zasedání.
(2) Rada je volena na dobu 2 let.
(3) Návrh na designovaného předsedu může podat kterýkoliv člen Společnosti.
(4) Designovaného předsedu volí Valné shromáždění tajnou volbou většinou hlasů přítomných řádných členů. Nezíská-li žádný z kandidátů potřebnou většinu, koná se druhé kolo volby mezi dvěma kandidáty, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů.
(5) Rezignuje-li předseda, či se jeho místo uvolní jinak, postupuje na jeho místo první místopředseda. V tomto případě, či odstoupí-li designovaný předseda, je nový designovaný předseda volen na zbytek funkčního období na nejbližším pracovním zasedání Společnosti, a to tajnou volbou a prostou většinou hlasů přítomných řádných členů. Tato okolnost nevylučuje jeho opětovnou řádnou volbu na příští funkční období.
(6) Odstoupí-li druhý místopředseda, jeho nástupce se nevolí.
(7) Vědecký tajemník je volen tajným hlasováním na dobu dvou let. Ve své funkci může setrvat nejvýše 2 po sobě jdoucí volební období.
(8) Složení Rady potvrzuje Valné shromáždění či pracovní zasedání Společnosti v tajném hlasování.
(9) Rada se usnáší prostou většinou všech svých členů. Při rovnosti hlasů při hlasování Rady rozhoduje hlas předsedajícího.

§ 11
Předseda Společnosti

Statutárním orgánem je předseda Společnosti. Předseda zastupuje společnost navenek samostatně. Předsedovi jako statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, která není svěřena zákonem nebo těmito stanovami jiným orgánům Společnosti. O svých úkonech učiněných jménem Společnosti je předseda povinen podat zprávu na nejbližším zasedání Rady.

§ 12
Sekce Společnosti

(1) Společnost se člení do čtyř sekcí podle jednotlivých vědních oblastí, aby bylo možno kvalifikovaně předběžně posoudit návrhy na nové členy Společnosti, na ceny Společnosti a operativně reagovat na bezprostřední podněty z vědeckého života. Jsou jimi:
I. sekce věd matematicko-fyzikálních,
II. sekce věd chemických,
III. sekce věd biologicko-medicínských,
IV. sekce věd společenských a humanitních.
(2) Sekce si volí své předsedy a místopředsedy na dobu dvou let tajným hlasováním na zasedání sekce. Zvoleni jsou ti, kteří obdrží nejvyšší počet hlasů přítomných řádných členů. Ve své funkci mohou setrvat nejvýše dvě po sobě jdoucí volební období.
(3) Pokud se místo předsedy sekce uvolní před skončením funkčního období, nastupuje na jeho místo místopředseda. Jeho členství v Radě je potvrzeno prostou většinou hlasů řádných členů na nejbližším pracovním zasedání Společnosti. Nový místopředseda je pak volen tajně a prostou většinou přítomných řádných členů sekce na jejím nejbližším zasedání.
(4) Jednotlivé sekce zasedají dle potřeby, jejich jednání svolává příslušný předseda sekce.
(5) Předseda sekce je povinen svolat její zasedání, požádají-li o to nejméně dva členové sekce.

§ 13
Návrhy na přijetí nových členů

(1) Rada pro každou volbu oznámí, kolik kandidátů může být maximálně zvoleno podle § 6 odst. (1) stanov. Kandidáty na členství ve Společnosti může navrhovat kterýkoliv člen Společnosti. Návrh na předepsaném formuláři musí obsahovat základní údaje o kandidátovi, jeho životopis a podklady dokumentující jeho tvůrčí přínos a mravní integritu, a musí být spolupodepsán dvěma podporovateli, členy Společnosti. Návrh v písemné a elektronické formě musí být předložen předsedovi příslušné sekce a sekretariátu Společnosti v době stanovené Radou. Tyto materiály předseda sekce rozešle všem členům sekce. Ke každému kandidátovi si předseda sekce po dohodě s členy sekce vyžádá nejméně dvě nezávislá dobrozdání od předních odborníků v dané vědní oblasti, a po dohodě s Radou určí dva posuzovatele návrhu z členů Společnosti.
(2) Předseda sekce svolá zasedání své sekce, kde předloží k projednání ty návrhy, které mají požadované náležitosti včetně odborných dobrozdání a interních posudků. Dle výsledku tajného hlasování určí pořadí a návrhy pošle Radě k zařazení na kandidátní listinu pro hlasování v plénu.
(3) Rada po prostudování návrhů sekcí má právo návrh vrátit k dopracování, nesplňuje-li formální náležitosti. Rada poté sestaví kandidátní listinu a minimálně 14 dní před volbou Valným shromážděním vystaví kopie návrhů a dalších podkladů k dispozici na místě přístupném všem členům Společnosti a na interních webových stránkách Společnosti.

§ 14
Volba nových členů

(1) O navržených kandidátech hlasuje Valné shromáždění (§ 8). Zvolen je kandidát, jenž obdržel v tajné volbě dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných řádných členů.
(2) Získá-li dvoutřetinovou většinu hlasů přítomných řádných členů více kandidátů, než dovoluje § 6, koná se druhé kolo volby, do něhož postupují kandidáti, kteří v prvním kole volby získali dvoutřetinovou většinu hlasů. Ve druhém kole volby je zvoleno tolik kandidátů dle pořadí určeném počtem získaných hlasů, aby nebyl porušen § 6.
(3) O zvolení, právech a povinnostech vyplývajících z členství informuje zvoleného člena předseda Společnosti písemně a dotáže se ho, zda členství přijímá.

§ 15
Majetek Společnosti

(1) Zdrojem majetku Společnosti jsou příspěvky jejích členů, jakož i finanční prostředky či věcné dary získané od osob fyzických i právnických a podpora Akademie věd České republiky.
(2) Veškerý majetek Společnosti může být použit toliko k naplňování účelu Společnosti
dle § 2.

§ 16
Dispozice s finančními prostředky Společnosti

(1) Finanční prostředky Společnosti se shromažďují na bankovním účtu Společnosti. O věcných darech a jiných prostředcích je vedena fyzická evidence.
(2) S finančními prostředky hospodaří a veškerou účetní a jinou evidenci zajišťuje Rada.
(3) O hospodaření Společnosti podává předseda s Radou jednou ročně zprávu Valnému shromáždění, které ji spolu s účetní uzávěrkou schvaluje.

§ 17
Změny stanov Společnosti

O přijetí změn nebo doplňků stanov rozhoduje Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných řádných členů Společnosti.

§ 18
Zrušení a zánik Společnosti

(1) O zrušení Společnosti rozhoduje Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných řádných členů nebo rozhodnutí soudu z důvodů stanovených §270 OZ.
(2) Valné shromáždění při rozhodnutí o zrušení Společnosti jmenuje likvidátora.
(3) Likvidátor sestaví soupis majetku společnosti, který zpřístupní v jejím sídle. O zveřejnění seznamu členy Společnosti vyrozumí. Pokud o to člen požádá, vydá mu likvidátor kopii tohoto soupisu za úhradu nákladů na vyhotovení kopie soupisu.
(4) Likvidační zůstatek se převede na Akademii věd České republiky.
(5) Společnost zanikne výmazem ze spolkového rejstříku.

§ 19
Společná ustanovení

(1) Rada a sekce Společnosti jako kolektivní orgány rozhodují v souladu s § 156 OZ ve sboru. Tato zásada se neuplatní, pokud si členové kolektivního orgánu rozdělí působnost podle určitých oborů. V přidělené oblasti vykonává člen kolektivního orgánu působnost samostatně.
(2) Členové Rady a sekcí Společnosti se mohou zúčastnit jednání těchto kolektivních orgánů i s využitím technických prostředků, které jim umožní sledovat jednání a vyjádřit svůj názor.

§20
Závěrečné ustanovení

Tyto stanovy nabyly účinnosti dnem jejich schválení Valným shromážděním Společnosti.

V Praze dne 20.1.2015

prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc.
předseda Učené společnosti České republiky