Co dal vědě exkrement?

Když Santorius z Padovy začal v 16. století systematicky vážit své exkrementy, položil tím metodický základ současné experimentální vědy. Přednáška na příkladech z historie i současnosti vědy představuje vývoj a význam experimentální metody, získávání dat a jejich vyhodnocování. Ukazuje mezioborové souvislosti a přivádí nás k poznání, že žádná informace není neužitečná.

Masterclass Petra Slavíčka finančně podpořil Nadační fond IOCB Tech.

1. díl: Kdo je Petr Slavíček?

Kdy a proč se Petr začal zajímat o vědu? Proč považuje kvantovou teorii molekul za fascinující? A proč rád přednáší?

2. díl: Proč právě exkrement?

Fungování vědy lze ukázat prakticky na jakémkoliv fenoménu. Tak proč právě exkrement? Co od masterclass očekávat? V tomto dílu se objeví i ukázky z masterclasses Učené společnosti live, které proběhly v Národní technické knihovně v Praze a na gymnáziu v Třeboni. 

3. díl: Exkrement jako úhelný kámen novodobé vzdělanosti

Věda využívá tři základní metodické přístupy: myšlení, pozorování a experiment. Kdy a jak se experiment ve vědě objevil? Souvisí snad nějak s exkrementem? Kdo byl Santorio Santorio a proč bychom na něj neměli zapomenout?

4. díl: Co ví věda o exkrementu?

Co vše lze v souvislosti s exkrementem zjišťovat a měřit? Co o něm lze vyčíst z datových sad a grafů? A zkoumá věda i střevní plyny? Může zdánlivě tak zvláštní zájem zachraňovat životy?

5. díl: Potřebujeme tohle všechno vědět?

Prostřednictvím tří příběhů nám Petr ukáže, že žádná data nejsou bezcenná a mohou se hodit v často nečekaných souvislostech. Slyšeli jste někdy o fosforové krizi? Lze úroveň civilizace poznat podle sofistikovanosti sanitárních systémů? A jak je to s odpovědí na slavnou otázku z knížky Petra Šabacha, podle které byly natočeny Pelíšky? Hoří hovno?

6. díl: Exkrement jako interdisciplinární téma I.

Jak se na exkrement dívá biolog, fyzik nebo třeba epidemiolog? Mimo jiné se seznámíme s návodem na výrobu umělého experimentu a dozvíme se, k čemu je něco tak podivného užitečné.

7. díl: Exkrement jako interdisciplinární téma II.

Exkrement může být cenným zdrojem diagnostických dat. Jak bylo díky němu možné předpovídat šíření covidu-19? Proč NASA vyhlásila „Poop Challenge“? Co exkrementy mohou prozradit archeologům? Může exkrement sloužit jako zbraň? A co nám jazykovědci říkají o souvislosti mezi „science“ a „shit“?

8. díl: Q & A o exkrementu

Neexistuje neužitečná informace. Petr shrnuje, co by si přál, abyste si z jeho masterclass odnesli. V závěru zazní otázky publika Masterclass live v Národní technické knihovně. Třeba na to, zda se dá exkrement využít v potravinářství.

Bonus: Petrova cesta k vědě

Více o Petrovi a o tom, jak se dostal k vědě. Jak mu požár Národního divadla pomohl dostat se na gymnázium? Proč se Petr nestal biochemikem, jak si ještě na začátku vysokoškolského studia plánoval?

Bonus: Petrova vědecká kariéra

Jak se Petrova vědecká kariéra vyvíjela? Proč začal dělat přednášky pro veřejnost a co má rád na kvantové chemii molekul? Co ho, nevěřícího, vedlo k tomu, že už jako profesor na VŠCHT vystudoval bakalářskou teologii? Jak mu toto studium pomohlo porozumět historii vědy – třeba tomu, jak přemýšlel Isaac Newton? 

Prof. RNDr. Petr Slavíček, Ph.D., vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorát v oboru molekulární fyziky získal na Matematicko-fyzikální fakultě téže univerzity. Jako postdok působil na Illinoiské univerzitě (Urbana-Champaign, USA). V Ústavu fyzikální chemie VŠCHT v Praze se zabývá teoretickou chemií, radiační chemií a fotochemií. Roku 2016 dostal cenu Neuron. V listopadu 2024 převzal z rukou ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Od r. 2017 je členem Učené společnosti ČR.