Kalendář akcí

21.11.2017

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických

28.11.2017

Veřejná přednáška ze série přednášek Františka Palackého

Zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin).

11.12.2017

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

ajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. Josef Svoboda (zahraniční člen US): „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Nadační fond

Červenka Miroslav

Miroslav Červenka (* 5. 11. 1932. – † 19. 11. 2005) byl předním reprezentantem současné české literární vědy a literární historie.

Narodil se 5. listopadu 1932 v Praze. Vysokoškolské kvalifikace dosáhl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1956, titul PhDr. získal v roce 1967. Kandidátem filozofických věd se stal v roce 1961, doktorem věd v roce 1969 (diplom mu byl vydán až v roce 1989). V roce 1990 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pro obor teorie literatury. V letech 1956–1971 byl vědeckým aspirantem a vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV, v letech 1971–1975 neměl stálé zaměstnání, od roku 1975 až do roku 1989 byl technickým knihovníkem v Pragoprojektu. V letech 1990–1999 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou a světovou literaturu AV ČR, od roku 1994 učil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1997 se stal vedoucím katedry české literatury a literární vědy Univerzity Karlovy.

Vědecko-výzkumné zaměření Miroslava Červenky zahrnuje tři oblasti: versologii, obecnou teorii literárního díla, analýzu a interpretaci děl českých básníků. Ve všech těchto oblastech podnikal Miroslav Červenka základní výzkum. Byl osobností směrodatnou a inspirující. Jmenované tři oblasti propojuje zájem o řád uměleckého díla a zřetelem k jeho neredukovatelnému a vždy novému před čtenářem a vykladačem vyvstávajícímu smyslu. V kontextu světové vědy o literatuře zaujímá Miroslav Červenka osobité místo. 

Ve vlastní badatelské práci podal Miroslav Červenka závažné příspěvky k teorii literatury, zejména k interpretaci spisů českých básníků. Řada jeho studií byla vydána v zahraničí, zvláště v době, kdy mu nebylo dovoleno publikovat u nás.

Miroslav Červenka prokázal ve svém životním díle vysoké badatelské hodnoty na poli literární vědy i v šíření vědeckých hodnot v širší čtenářské obci.


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004, s .91.

Zpět na seznam článků

Novinky

08.11.17

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

08.11.17

Inaugurační přednáška v sérii „Přednášky Františka Palackého“ - přednáška prof. Christopha Markschiese

Učená společnost Vás srdečně zve na inaugurační přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ v sérii přednášek Františka Palackého, která proběhne 28. 11. 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin). Prof. Markchies bude hovořit o křesťanství od konce 1. do 3. století, kdy ještě nebylo jasné, zda se stane rozhodujícím duchovním proudem tehdy (z našeho hlediska) známého světa. Taková analýza umožní najít ty skutečnosti a s nimi spojené tradice, které se v dějinách osvědčily a mohly by pomoci i nám. Přednáška bude pronesena v angličtině a tlumočena do češtiny.

02.11.17

Odborná exkurze Učené společnosti České republiky

V termínu 28. 9. – 1. 10. 2017 uspořádala Učená společnost pro své členy v pořadí již šestou odbornou exkurzi, tentokrát na Táborsko a Třeboňsko. Členové navštívili Kozí hrádek, město Tábor s Bechyňskou bránou, hradem Kontov a Husitským muzeem, Sezimovo Ústí s památníkem prezidenta Dr. Edvarda Beneše, dále pak Veselská Blata se stavbami ve slohu tzv. selského baroka.