Kalendář akcí

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

27.10.2020

Mimořádná přednáška

zajišťuje: II. sekce věd chemických

24.11.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních doc. Jan Němeček, DrSc. (Historický ústav AV ČR): Protinacistický zahraniční odboj: obnovení československého státu v exilu

Nadační fond

Holub Miroslav

Miroslav Holub (* 13. 9. 1923 – † 14. 7. 1998) byl významný imunolog, básník a publicista (životopis »). 

Narodil se 13. září 1923 v Plzni, kde absolvoval klasické gymnázium. Na Univerzitě
Karlově v Praze nejprve začal studovat Přírodovědeckou fakultu, ale záhy přešel na Lékařskou fakultu této univerzity, kterou absolvoval v roce 1953. Nastoupil jako patologický anatom na prosektuře Nemocnice na Bulovce, kde se věnoval především
histopatologii sekčního materiálu. Koncem roku 1954 přešel na imunologické oddělení
Mikrobiologického ústavu tehdejší ČSAV. Na tomto pracovišti využil Miroslav Holub histopatologický přístup pro analýzu vývoje lymfocytů v krvetvorných tkáních a omentu. Také jeho kandidátská disertační práce, kterou obhájil v roce 1958, se zaměřuje na experimentální morfologii tvorby protilátek.

Důsledkem sovětské invaze a pozdější politické „normalizace“ byly vynuceny změny ve vedení Mikrobiologického ústavu ČSAV a Miroslav Holub přešel v roce 1971 do imunologické skupiny Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Na novém pracovišti se věnoval důsledkům thymektomie na vývoj lymfatických tkání a to jej vedlo k použití přirozeného modelu athymických nahých myší.

Vždy, když cítil potřebu doplnit morfologické pozorování přístupem funkčním, požádal o spolupráci, která jeho spolupracovníky uvedla do světa širších souvislostí a současně umožnila přiblížit se k Miroslavu Holubovi jako vědci a člověku. Bylo typické, že ačkoliv se v imunologii (nakonec i ve své poezii) vyjadřoval střízlivě a někdy ironicky, neskrýval své nadšení nad novými a zajímavými poznatky.

Jeho práce po letech – a to po objevu subpopulace B1 buněk – vyústily v mezinárodní uznání, jehož součástí bylo i vybídnutí k sepsání monografie vydané americkým nakladatelstvím. Je potřeba si uvědomit, že výsledky experimentů prováděných u kmenů myší se spontánními mutacemi přímo předcházely a spolu s vývojem molekulárně-biologické technologie uvedly novou éru experimentální medicíny: éry geneticky manipulovaných modelů, které přinášejí možnosti analýzy v patogenezi lidských
nemocí. Genetické manipulace, které si kladou za cíl vložit nebo vyrušit funkci předem
určených genů, umožňují vyvinout kmeny myší, s jejichž pomocí se např. v imunologii řeší
nejen základní otázky o funkci imunologicky významných molekul, ale i otázky etiologie
mechanismů a terapie imunologicky mediovaných chorob.

Autoritu a respekt, které si Miroslav Holub vydobyl v mezinárodní imunologické komunitě, dokumentovala i mezinárodní konference o imunodeficitních zvířecích modelech „9 International Workshop on immunodeficient Animals“, kterou organizoval a jíž předsedal v Praze v roce 1997.

Miroslav Holub je autorem více než sta prací publikovaných v prestižních časopisech a sbornících.
                                             
Je mnoho těch, jejichž život ovlivnil a kterým bude scházet jeho věčný optimismus. Patřil k vyvoleným, kteří vědu berou, byť se vší vážností, jako velkou a napínavou hru. Miroslav Holub byl nejen imunolog, kterého si hluboce vážilo mnoho zahraničních kolegů, ale také básník a publicista. Jeho básně, eseje, cestopisy i překlady zachycují osobitý pohled na svět a na život. Měl výjimečný talent mluvit o vědě v básních. Přibližoval ji všem. Ukazoval její skryté půvaby a nečekané tváře dokonce i těm, kterým se stala dennodenním chlebem.  


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004
Nekrolog Miroslava Holuba připravila do této publikace Blanka Říhová.

Zpět na seznam článků

Novinky

17.09.20

Úmrtí zakládajícího člena Učené společnosti doc. Luboše Perka

17. září 2020 zemřel ve věku 101 let zakládající člen Učené společnosti a její doyen doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr. h. c. Patřil k našim nejvýznamnějším astronomům. Do dějin se nesmazatelně zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějším československým astronomům. Narodil se 26. července 1919 v Praze. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity.

15.09.20

Vyjádření Rady Učené společnosti ČR k současnému řešení pandemie COVID-19

Rada Učené společnosti ČR vyzývá Vládu České republiky, aby další postup tlumení současné koronavirové pandemie opírala výlučně o názory kompetentních odborníků z oblasti hygieny, epidemiologie a infekčního lékařství. Považujeme za nevhodné, aby zásadní rozhodnutí v tak složitých záležitostech, jakými jsou protipandemická opatření, činila vláda nekonsistentně a chaoticky. Text celého prohlášení v příspěvku...

09.09.20

Pozvánka na on-line diskusi "Etika vědecké práce"

Učená společnost Vás srdečně zve na diskusi "Etika vědecké práce". Diskuse se uskuteční 15. září 2020 od 16:00 hod. on-line na YouTube: http://etika.jdem.cz. Diskutovat budou prof. Olga Lomová (Filozofická fakulta UK), prof. Jaroslav Petr (VÚŽV), prof. Petr Slavíček (VŠCHT) a Dr. Marek Vácha (Ústav etiky 3. LF UK).
Pozvánka (PDF, 322 kB)
Záznam diskuse na YouTube