Holub Miroslav

Miroslav Holub (* 13. 9. 1923 – † 14. 7. 1998) byl významný imunolog, básník a publicista (životopis »). 

Narodil se 13. září 1923 v Plzni, kde absolvoval klasické gymnázium. Na Univerzitě
Karlově v Praze nejprve začal studovat Přírodovědeckou fakultu, ale záhy přešel na Lékařskou fakultu této univerzity, kterou absolvoval v roce 1953. Nastoupil jako patologický anatom na prosektuře Nemocnice na Bulovce, kde se věnoval především
histopatologii sekčního materiálu. Koncem roku 1954 přešel na imunologické oddělení
Mikrobiologického ústavu tehdejší ČSAV. Na tomto pracovišti využil Miroslav Holub histopatologický přístup pro analýzu vývoje lymfocytů v krvetvorných tkáních a omentu. Také jeho kandidátská disertační práce, kterou obhájil v roce 1958, se zaměřuje na experimentální morfologii tvorby protilátek.

Důsledkem sovětské invaze a pozdější politické „normalizace“ byly vynuceny změny ve vedení Mikrobiologického ústavu ČSAV a Miroslav Holub přešel v roce 1971 do imunologické skupiny Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Na novém pracovišti se věnoval důsledkům thymektomie na vývoj lymfatických tkání a to jej vedlo k použití přirozeného modelu athymických nahých myší.

Vždy, když cítil potřebu doplnit morfologické pozorování přístupem funkčním, požádal o spolupráci, která jeho spolupracovníky uvedla do světa širších souvislostí a současně umožnila přiblížit se k Miroslavu Holubovi jako vědci a člověku. Bylo typické, že ačkoliv se v imunologii (nakonec i ve své poezii) vyjadřoval střízlivě a někdy ironicky, neskrýval své nadšení nad novými a zajímavými poznatky.

Jeho práce po letech – a to po objevu subpopulace B1 buněk – vyústily v mezinárodní uznání, jehož součástí bylo i vybídnutí k sepsání monografie vydané americkým nakladatelstvím. Je potřeba si uvědomit, že výsledky experimentů prováděných u kmenů myší se spontánními mutacemi přímo předcházely a spolu s vývojem molekulárně-biologické technologie uvedly novou éru experimentální medicíny: éry geneticky manipulovaných modelů, které přinášejí možnosti analýzy v patogenezi lidských
nemocí. Genetické manipulace, které si kladou za cíl vložit nebo vyrušit funkci předem
určených genů, umožňují vyvinout kmeny myší, s jejichž pomocí se např. v imunologii řeší
nejen základní otázky o funkci imunologicky významných molekul, ale i otázky etiologie
mechanismů a terapie imunologicky mediovaných chorob.

Autoritu a respekt, které si Miroslav Holub vydobyl v mezinárodní imunologické komunitě, dokumentovala i mezinárodní konference o imunodeficitních zvířecích modelech „9 International Workshop on immunodeficient Animals“, kterou organizoval a jíž předsedal v Praze v roce 1997.

Miroslav Holub je autorem více než sta prací publikovaných v prestižních časopisech a sbornících.
                                             
Je mnoho těch, jejichž život ovlivnil a kterým bude scházet jeho věčný optimismus. Patřil k vyvoleným, kteří vědu berou, byť se vší vážností, jako velkou a napínavou hru. Miroslav Holub byl nejen imunolog, kterého si hluboce vážilo mnoho zahraničních kolegů, ale také básník a publicista. Jeho básně, eseje, cestopisy i překlady zachycují osobitý pohled na svět a na život. Měl výjimečný talent mluvit o vědě v básních. Přibližoval ji všem. Ukazoval její skryté půvaby a nečekané tváře dokonce i těm, kterým se stala dennodenním chlebem.  


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004
Nekrolog Miroslava Holuba připravila do této publikace Blanka Říhová.

Zpět na seznam článků

Novinky

18.05.22

Novým předsedou Učené společnosti České republiky se stal Libor Grubhoffer

Učená společnost České republiky má nového předsedu. S účinností od 17. května 2022 se jím na dva roky stal prof. Libor Grubhoffer, dosavadní 1. místopředseda společnosti, bývalý rektor Jihočeské univerzity a stávající ředitel Biologického centra AV ČR. Střídá prof. Pavla Jungwirtha z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

16.05.22

Medaile a ceny Učené společnosti České republiky 2022

Učená společnost České republiky na svém XXVIII. valném shromáždění 16. května 2022 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, vědeckým novinářům, pedagogům a talentovaným středoškolským studentům.

10.05.22

The Future of Energy: přednášky v rámci XXVIII. valného shromáždění Učené společnosti

Jak se museí elektrická distribuční soustava, má-li zvládnout rostoucí podíl obnovitelných zdrojů? Jak využít chemické procesy pro skladování elektrické energie? Jaké jsou sociální a ekonomické aspekty probíhající transformace? Na tyto a další otázky odpoví přednáškový blok, který je součástí XXVIII. valného shromáždění Učené společnosti v pondělí 16. května 2022. Přednášky lze sledovat online.