Kalendář akcí

28.11.2017

Veřejná přednáška ze série přednášek Františka Palackého

Zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin).

11.12.2017

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

ajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. Josef Svoboda (zahraniční člen US): „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Nadační fond

Stich Alexander

Alexander Stich (* 10. 3. 1934 – † 26. 1. 2003), přední český jazykovědec a literární
historik, se narodil 10. března 1934 v rodině českého důstojníka v Nitře. Po odchodu ze Slovenska studoval na gymnáziích v Jičíně a v Chomutově, kde v roce 1952 maturoval. Studium češtiny a ruštiny završil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1957, kandidátskou práci obhájil v roce 1961 v Ústavu pro jazyk český ČSAV, kde v různých funkcích působil až do roku 1982. Pro své politické postoje musel akademické pracoviště opustit a v následujících letech se živil jako korektor a redaktor v nakladatelství Československý spisovatel. S nástupem demokracie začalo pro Alexandera Sticha horečné období vědecké a pedagogické aktivity, a to zejména na katedře českého jazyka Filozofické fakulty UK. Již v roce 1991 se zde habilitoval a rok později získal profesuru.

Alexander Stich metodicky vycházel z pražského strukturalismu, navazoval však i na sociologizující tradice české literární historie. V raných pracích se zaměřil na výzkum spisovného jazyka v době obrozenecké, v posledním období se jeho zájem přesunul k české barokní slovesnosti. Z knižních titulů si zaslouží zmínky monografie „Sabina – Němcová – Havlíček“ (1976) a soubor studií „Od Karla Havlíčka k Františku Halasovi“ (1996). Nedílnou součást Stichovy pozůstalosti tvoří jeho edice literárních textů a četné příspěvky v časopisech Naše řeč, Slovo a slovesnost, Slavia, Česká literatura, Listy filologické aj. Alexander Stich proslul jako obránce českého jazyka, výborný řečník a autor působivých článků v literárních týdenících.

Alexander Stich se v roce 1992 stal předsedou Kruhu přátel českého jazyka, po
dlouhá léta byl členem vědeckých rad Filozofické fakulty i Univerzity Karlovy. 

Učená společnost ztratila svého váženého člena pana Alexandra Sticha, CSc., v neděli 26. ledna 2003. 


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994 – 2004, Praha 2004
Nekrolog Alexandera Sticha připravil František Šmahel.

Zpět na seznam článků

Novinky

08.11.17

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

08.11.17

Inaugurační přednáška v sérii „Přednášky Františka Palackého“ - přednáška prof. Christopha Markschiese

Učená společnost Vás srdečně zve na inaugurační přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ v sérii přednášek Františka Palackého, která proběhne 28. 11. 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin). Prof. Markchies bude hovořit o křesťanství od konce 1. do 3. století, kdy ještě nebylo jasné, zda se stane rozhodujícím duchovním proudem tehdy (z našeho hlediska) známého světa. Taková analýza umožní najít ty skutečnosti a s nimi spojené tradice, které se v dějinách osvědčily a mohly by pomoci i nám. Přednáška bude pronesena v angličtině a tlumočena do češtiny.

Pozvánka ke stažení (PDF, 711 kB)

02.11.17

Odborná exkurze Učené společnosti České republiky

V termínu 28. 9. – 1. 10. 2017 uspořádala Učená společnost pro své členy v pořadí již šestou odbornou exkurzi, tentokrát na Táborsko a Třeboňsko. Členové navštívili Kozí hrádek, město Tábor s Bechyňskou bránou, hradem Kontov a Husitským muzeem, Sezimovo Ústí s památníkem prezidenta Dr. Edvarda Beneše, dále pak Veselská Blata se stavbami ve slohu tzv. selského baroka.