Kalendář akcí

18.09.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských Veřejná přednáška prof. MUDr. Eva Havrdové, CSc. (Neurologická klinika 1. LF UK a Centrum roztroušené sklerozy) „Roztroušená skleróza“ – mýty a skutečnosti“

27. – 30.09.2018

Odborná exkurze

09.10.2018

Veřejná přednáška

Přednáška Dr. Iva Starého „A přece se točí – doleva či doprava? O původu a významu pravo/levotočivosti v okolním světě.“ Anotace (PDF, 31 kB)

Nadační fond

Wichterle Otto

Otto Wichterle (*27. 10. 1913 – †18. 8. 1998), průkopník moderní chemické discipliny – makromolekulární chemie – ve světovém měřítku, byl bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností české vědy 20. století a neohroženým občanem této země.

Narodil se 27. října 1913 v Prostějově v rodině průmyslníka, spolumajitele firmy
Wikov (Wichterle a Kovařík). Vystudoval chemické inženýrství na Českém vysokém
učení technickém v Praze, kde pak působil jako asistent vynikajícího organického chemika, hudebníka a lingvisty profesora Emila Votočka. Válečná léta strávil ve Výzkumném ústavu firmy Baťa ve Zlíně. Jeho práce zde byla přerušena čtyřměsíčním vězněním Gestapem. Po válce se vrátil zpět do Prahy na České vysoké učení technické, kde zavedl nový obor makromolekulární chemie a v roce 1949 se stal prvním profesorem tohoto oboru u nás. Při ničivé politické čistce na Vysoké škole chemicko-technologické v roce 1958 byl spolu s mnoha dalšími vynikajícími vědci a učiteli propuštěn. Dostal však skvělou příležitost vybudovat v ČSAV Ústav makromolekulární chemie, který se během několika málo let stal předním světovým centrem základního výzkumu v této disciplině. V ústavu působil až do konce svých dnů. V normalizačním období 1969 – 1989 nesměl vykonávat žádné funkce, o to více se však věnoval bádání. Po listopadu 1989 se vrátil do veřejného života a významně přispěl k reformám v ČSAV i v české vědecké obci. V roce 1990 byl zvolen předsedou Československé akademie věd a při vzniku Akademie věd České republiky počátkem roku 1993 se stal jejím čestným předsedou. V roce 1992 dal podnět k založení Učené společnosti České republiky. Pokojně zesnul ve svém letním sídle na moravském Stražisku dne 18. srpna 1998 ve věku nedožitých osmdesáti pěti let.

Z jeho rozsáhlého vědeckého díla v oblasti organické a makromolekulární chemie
je třeba zmínit alespoň objev prakticky neobyčejně významné vysokomolekulární látky polyka-prolaktamu, známého u nás pod komerčním názvem silon, a objev hydrofilních gelů, jenž mu přinesl světovou proslulost a nejvyšší uznání.

Wichterlovy hydrofilní gely mají řadu vlastností, pro něž jsou vynikajícím materiálem pro četné aplikace v lékařství. Z Wichterlova hydrofilního gelu se zhotovují rozmanité protetické pomůcky, nejznámější je však jeho použití jako materiálu pro výrobu měkkých kontaktních čoček. Po dlouhá léta byla celá světová výroba měkkých kontaktních čoček založena na patentech Otto Wichterla a jeho spolupracovníků.

Neméně významné jsou zásluhy Wichterla – občana. Celý svůj život bránil zdravý
lidský rozum, lidskou slušnost a toleranci proti zneužíváni moci totalitním státem. Za tyto
své postoje byl pronásledován. Za války to bylo věznění Gestapem, koncem padesátých let nucený odchod z vysoké školy, za normalizace odvolání z funkce ředitele ústavu, zákaz výjezdu do zahraničí a šikanování ze strany Státní bezpečnosti a normalizačních představitelů Akademie a ústavu. V době Pražského jara 1968 se občan Wichterle zasazoval o demokratizační reformy jako poslanec České národní rady a později i poslanec Federálního shromáždění. Byl jedním z iniciátorů známé výzvy 2000 slov. Proti srpnové invazi protestoval doma i na mezinárodním fóru. Jako známá a velmi populární osobnost musel počítat s možnými tvrdými represemi. Přesto odmítl odejít do emigrace. 

U příležitosti oslav Wichterlových osmdesátin v roce 1993 významný britský
chemik, profesor Aubrey D. Jenkins z University of Sussex, uvedl svou práci věnovanou
prof. Wichterlovi slovy, která výstižně charakterizují význam tohoto velkého člověka:
Vzdáváme hold profesoru Wichterlovi jako skvělému příkladu vědce a gentlemana. Bez lidí jako on by dnes Česká republika nebyla svobodnou zemí a neměla by tak znamenitou pověst ve vědě a výzkumu, zejména v oblasti makromolekulární chemie.


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994 – 2004, Praha 2004
Nekrolog Otta Wichterleho připravil do této publikace Pavel Kratochvíl.

Zpět na seznam článků

Novinky

11.07.18

Prohlášení Učené společnosti České republiky

Učená společnost podporuje úsilí Maďarské Akademie věd o udržení nezávislosti vědeckého bádání, vyjádřené v jednomyslně přijatém Prohlášení předsednictva MTA na jeho mimořádném zasedání dne 15. června 2018.

Prohlášení ke stažení (PDF, 527 kB)

10.07.18

Člen Učené společnosti prof. Jiří Bičák převzal 20. 6. 2018 z rukou předsedkyně AV ČR prof. Evy Zažímalové čestnou oborovou medaili Ernsta Macha

Tuto medaili uděluje Akademie věd ČR jako ocenění vynikajících výsledků vědecké práce v oboru fyziky. Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová využila návštěvy Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i., k předání čestné oborové medaile Ernsta Macha vědci Jiřímu Bičákovi, kterou obdržel za mimořádnou šíři vědeckých a pedagogických aktivit na poli teoretické fyziky a astrofyziky.

26.06.18

Pozvánka na veřejnou přednášku Dr. Iva Starého

Učená společnost Vás srdečně zve na přednášku Dr. Iva Starého „A přece se točí – doleva či doprava? O původu a významu pravo/levotočivosti v okolním světě.“ Přednáška se koná 9. října 2018 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy AV ČR, Národní 3, Praha 1.
Anotace (PDF, 31 kB)