Bílé Karpaty - přírodní perla jihovýchodní Moravy

Chráněná krajinná oblast (CHKO) a biosférická rezervace (BR) UNESCO Bílé Karpaty se stala letošním cílem již tradiční podzimní vlastivědné exkurze členů Učené společnosti ČR. Program čtyřdenní exkurze (29.9. – 2.10. t.r.) připravili členové Společnosti ekolog Jan Květ a historik Ivan Hlaváček ve spolupráci s pracovnicí oddělení ochrany přírody a krajiny Správy CHKO/BR Bílé Karpaty Ivanou Jongepierovou. O bezchybné logistické zajištění exkurze se obětavě postarala tajemnice Učené společnosti Jiřina Jedináková. Po dobu exkurze byli její účastníci ubytováni v penzionu v osadě Vápenky v Nové Lhotě. Během dvou slunných dnů letošního babího léta účastnící navštívili národní přírodní rezervace (NPR) Porážky, Přední louky a Lesy pod Javořinou, dále památeční větrný mlýn nad Kuželovem, NPR Zahrady pod Hájem u Velké n. Veličkou a NPR Čertoryje, chránící rozsáhlý a druhově bohatý luční porost s rozptýlenými stromy. Druhý den se k exkurzi připojil také manžel RNDr. Jan Jongepier, mykolog a pedagog.

Ivana Jongepierová ve večerních hodinách prvního exkurzního dne v pensionu přednášela nejen o vzniku a rozvoji CHKO/BR Bílé Karpaty i přilehlé slovenské CHKO Biele Karpaty, ale též o dlouholetém úsilí svém a svého manžela, jak tuto přírodní perlu na pomezí Moravy a Slovenska dále zvelebit. Mezi jiným se zmínila, že díky pravidelným setkáváním se starosty dotčených obcí i politiky Jihomoravského kraje nikdy nenastaly problémy s názory, že by se měla CHKO zmenšit, zrušit, nebo začít intenzivně komerčně využívat. Veřejnost v celé oblasti je o záměrech Správy CHKO podrobně informována a úsilí odborníků plně podporuje.

Dokládá to i zcela ojedinělá publikace "Louky Bílých Karpat", kterou redigovala RNDr. Ivana Jongepierová, a do níž přispělo 75 autorů. Publikace velkého formátu o rozsahu 461 str. vydaná v r. 2008 pojednává o charakteristice a historii celého území, botanice, zoologii. výzkumných projektech i údržbě a obnově CHKO. Je doprovázena velkým množstvím snímků krajiny, flóry i fauny, a nepochybně osloví jak odborníky, tak i laiky.

Pohoří Bílé Karpaty bylo vyvrásněno v průběhu třetihor. Moravská CHKO má rozlohu 715 km2 a byla vyhlášena v r. 1980 a statut BR získala v r. 1996; slovenská CHKO o výměře 435 km2 vznikla již v r. 1979. Zatímco slovenská oblast je poměrně skalnatá a místy divočina, moravská oblast je charakterizována povlovnými svahy pokrytými rozsáhlými lesy, a zejména druhově pestrými loukami, které často přesahují i do ochranného pásma na hranicích CHKO. Právě tyto louky jsou největší ozdobou krajiny nejenom pro laické návštěvníky, ale představují jedinečné prostředí pro uchování vzácných rostlin a zejména bezobratlých živočichů. Během obou dnů exkurze nepotkali účastníci exkurze v celé CHKO ani jediného živáčka, ačkoliv šlo o konec týdne po státním svátku 28. září. Navíc po setmění se mohli účastníci přesvědčit, že na nebi je vidět i Mléčnou dráhu, protože pohled na oblohu neruší žádné světelné znečištění.

Součástí exkurze se stala také návštěva Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici s ukázkami stavebních technik a reálných vesnických stavení i jejich vnitřního vybavení od 17. až do 20. století. Na zpáteční cestě autokarem se účastníci exkurze věnovali podrobné prohlídce Národní kulturní památky - archeologického naleziště evropského významu poblíž Mikulčic. Jejich zasvěceným průvodcem byl vedoucí mikulčického pracoviště Archeologického ústavu AV ČR v Brně PhDr. Lumír Poláček, CSc., jenž popsal,  jak se postupně daří na základě tamějších nálezů významně zlepšovat naše znalosti o Velké Moravě, a zejména přesněji datovat jednotlivé často zcela unikátní nálezy.

Posledni zastávkou na zpáteční cestě do Prahy se stal nejstarší klášter na Moravě založený řádem benediktinů již v 11. století, ale jehož současná podoba byla navržena slavným barokním architektem Janem Blažejem Santinim. Přestavba se uskutečnila v letech 1722-1755, ale celý areál dostal definitivní podobu až v r. 1840. Součástí kláštera je pozoruhodná knihovna, vzácné obrazy i chárm sv. Petra a Pavla.

Nejtěžší období kláštera spadá nepříliš překvapivě do poloviny 20. století, kdy byly všechny mužské řeholní kláštery v ČSR v noci ze 13. na 14. dubna 1950 přepadeny ozbrojenými lidovými milicemi a příslušníky StB na základě tajného rozkazu ("Akce K"), jehož faksimile je v muzeu kláštera vystaveno. Následovalo čtyřicetileté období, kdy byl areál devastován jednotkami Čs. armády. Teprve po jeho navrácení benediktinům v roce 1990 začala náročná a dlouhodobá obnova této památky, která mimochodem úspěšně poskytovala azyl mnoha řeholníkům během husitských válek.

Každé ze zastavení letošní exkurze členů Učené společnosti obohatilo všechny účastníky o nové poznatky jak o ochraně české krajiny, tak i o životě našich předků v nedávné i dávné minulosti. Může to být návod i pro ty, kdo se chtějí na vlastní oči přesvědčit, jaké skryté poklady krásy a svědectví o lidské obětavosti máme doma.

Jiří Grygar