Česko v Evropě: záznamy přednášek na XXX. valném shromáždění Učené společnosti

XXX. valné shromáždění Učené společnosti České republiky mělo jako hlavní téma postavení Česka v Evropě.

Jacques Rupnik, Petr Pithart a Zdeněk Tůma mluvili o různých aspektech evropské integrace a o naší roli v Evropě jak dnes, tak v nedávné i vzdálenější minulosti. Irena Kalhousová komentovala specifický vztah bývalého Československa a České republiky k Izraeli. Vystoupení Ivety Radičové o polarizaci a rozdrobení společnosti nabylo na aktuálnosti nedávným atentátem na slovenského premiéra a následnými kroky slovenské politické reprezentace.

Nabízíme záznamy všech vystoupení:

Jacques Rupnik: Budování národního státu a evropská integrace

anotace: České přemítání o Evropě před rokem 1989 (Jan Patočka, Milan Kundera, Jiří Dienstbier st., Václav Havel). ● Evropské narativy a integrační strategie po rozdělení Československa. ● „Evropa jako úkol“ (Václav Havel) vs. Evropa jako hrozba „evropského super-státu“ (Václav Klaus). ● Zakotvení české demokracie v západní Evropě: demokracie, suverenita a národní identita. ● Geopolitická dimenze české/středoevropské role v Evropě v časech válečných.

„S rozšířením před dvaceti lety i s tím, které nás v budoucnu čeká, tu je posun geopolitického těžiště Evropské unie směrem na východ. Ale instituční a ekonomické těžiště zůstává na západě. Čili je tu pnutí, a to bude ta hlavní agenda evropské unie v příštích letech.“

Petr Pithart: Česko na mapě Evropy, anebo Česko v Evropě?

anotace: Ve volbách do Evropského parlamentu bývá volební účast v České republice nápadně nejnižší ze všech členských států: 18 % v předminulých a 28,72 % v minulých volbách. Na druhé straně v Belgii činila volební účast minule 88, 57 %. Rozdíl mezi námi, Slovenskem a třetí předposlední zemí co do účasti činí zpravidla přes deset procent. Je to rozdíl velmi významný. Do Senátu volí u nás také málo voličů. Jde ovšem o ono mezinárodní srovnání. Proč jsme předposlední? Odpovídá to zdejší převládající, nejen takříkajíc lidové dikci: Brusel rozhodl… Oni, tam v Bruselu… 

Jak tomu porozumět? Voliče tyto volby nezajímají? Nepokládají je za důležité? Neztotožnili se s myšlenkou evropské spolupráce? Nebo nevěří nikomu a ničemu za našimi hranicemi? Nejde snad o bytostnou nedůvěru ke světu kolem nás vůbec? Soudím, že to souvisí s poruchou naší dějinné sebereflexe. Odpověď se podle mého nemůže týkat jen nějaké nedávné minulosti. Měla by se pokusit obsáhnout celou naši minulost.

„Masaryk sice Beneše až do poslední chvíle protěžoval a chránil, ale ve dnech Mnichova by se podle všeho choval jinak. Když se v kritických dnech ptali jeho syna, co by na tu situaci řekl táta, odpověděl: ‚Tata by asi řekl: tož budeme sedlat.‘ […] Kdybychom tehdy podnikli pokus opět vstoupit se vší odpovědností, ale i s rizikem do dějin, kterým Patočka říká ‚velké‘, tak tady nejsme toliko objektem dezorientovaným, předem odzbrojeným, bezmocným, ale naopak sebevědomím subjektem dějin, aktérem.“

Zdeněk Tůma: Integrace EU a role jednotné měny

anotace: Studium jednotné měny dostalo velký impulz s přípravou a vznikem eura. Od začátku má jak u veřejnosti, tak u odborníků své zastánce i odpůrce. Po více než dvaceti letech by mělo být k dispozici již dost empirické evidence pro jednoznačné závěry ohledně přínosů eurozóny. Nicméně zdá se, že navzdory poznatkům za dané období základní otázkou i nadále zůstává, zda jde o hru s nulovým součtem, anebo zda euro skutečně přineslo pozitivní efekty v podobě lepší cenové stability a vyššího ekonomického růstu. V současné debatě je žádoucí znát základní ekonomický kontext, což umožní zbavit se přežívajících mýtů ve spojitosti s eurem.

Významný dopad na ekonomickou integraci EU a eurozóny měla také velká finanční krize (2008-2009). Kromě zesílení regulace finančního sektoru došlo  na půdorysu eurozóny k vytvoření „bankovní unie“. Eurozóna tak dnes již neznamená jen jednotnou měnovou politiku, ale také jednotný dohled nad bankovním sektorem a harmonizovaný postup při řešení případné finanční krize.

Iveta Radičová: Nové trendy v modernej spoločnosti a ich vplyv na novú generáciu

anotace: Téza, ktorú sa pokúsim potvrdiť, znie: uplatnenie univerzálnych hodnôt demokracie, teda ľudskej dôstojnosti, slobody, rovnosti a solidarity má garantovať politika a demokratické inštitúcie. Náhle zmeny a nové konflikty v spoločenskom poriadku ústia do výraznej polarizácie a rozdrobenia spoločnosti a zlyhávania politiky. Svetová ekonomika sa transformuje, oneskorovanie politiky za touto transformáciou znamená rozšírenie priepasti v ekonomickom a ľudskom rozvoji medzi krajinami, ľuďmi a firmami a oslabovanie samotných základov a princípov liberálnej demokracie. 

Preto by súčasťou verejného diskurzu malo byť hľadanie odpovedí na otázky: Ktoré ľudské práva sú dnes v ohrození? Akú podobu by dnes mali mať ľudské práva? Sú garancie ľudskej dôstojnosti postačujúce? Sú hodnoty, ktoré tvoria základ demokracie, adekvátne dnešným potrebám? Je politika schopná odpovedať na existujúce výzvy? Čo je potrebné urobiť vo verejnej politike pre regulovanie nových sociálnych konfliktov a rozporov?

„To, čo sa deje v politickom diskurze, sa nepodobá na politický spor. Politický spor a politická súťaž je nahradená politickými invektívami a útokmi. Jadrom takejto politiky nie je nič viac a nič menej, len polarizácia spoločnosti. Rozbitie na viacero znepriatelených táborov.“

Irena Kalhousová: Izrael a střední Evropa: Od sentimentu k pragmatismu?

anotace: Téma vztahů mezi zeměmi střední Evropy a Izraelem představuje poměrně unikátní pohled na evropský kontinent, který má s Izraelem zvláštní historické a politické spojení. Dlouhá a bohatá historie Židů žijících mezi středoevropskými národy, kterou víceméně ukončila druhá světová válka, ale také antisionismus a antisemitismus komunistických režimů, patří k zásadním historickým událostem, které ovlivňují postoj středoevropských zemí k Izraeli. Ovšem kromě událostí z historie určují současné vztahy také pragmatičtější domácí a geopolitické faktory. Přesto je to právě odlišná historická zkušenost zemí střední Evropy, která odlišuje vztahy mezi střední Evropou a Izraelem od jiných evropských zemí.

Přednáška se bude snažit prozkoumat tuto unikátní dynamiku a analyzovat, jak historické události formovaly pohled středoevropských zemí na Izrael. Zároveň se zaměří na současné pragmatické faktory, které tyto vztahy ovlivňují, včetně ekonomických a geopolitických zájmů, stejně jako politických priorit v rámci Evropské unie. Cílem je porozumět složitému spektru faktorů, které tvoří vztahy mezi střední Evropou a Izraelem, a přispět k hlubšímu pochopení jejich vývoje a budoucí perspektivy.