Medaile a ceny Učené společnosti České republiky 2021

Učená společnost České republiky na svém XXVII. valném shromáždění 11. května 2021 udělila medaile za zásluhy o rozvoj vědy a ceny významným vědcům, úspěšným pedagogům a talentovaným středoškolským studentům.

Medaili získali vědečtí novináři Gabriela Cihlářová a Daniel Stach z České televize, experimentální botanik Jan Krekule a lékařský genetik Milan Macek senior.

Cenu v kategorii Vědecký pracovník obdržel Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, v kategorii Mladší vědecký pracovník Jan Perner z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Mariya Shamzhy z Centra pro cílenou syntézu a aplikaci perspektivních materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Cenu Učené společnosti České republiky pro pedagogy získala Ivona Štefková z Malostranského gymnázia v Praze.

Učená společnost dále ocenila deset středoškolských studentů a jejich vysoce kvalitní odborné práce.

PhDr. Gabriela Cihlářová, Ph.D.

Gabriela Cihlářová je autorkou vědeckého týdeníku Hyde Park Civilizace. Od září 2012 působí jako jeho hlavní dramaturgyně a editorka. Hosty Hyde Parku Civilizace jsou lidé, kteří zachránili tisíce nebo i miliony životů, lidé, kteří se postavili útlaku a utrpení, a lidé, kteří ukázali nový pohled na svět. Lidé, kteří přišli na věci, které před nimi nikoho ani nenapadly. Lidé, kteří diváky posunou dopředu.

Za existenci pořadu v něm bylo mnoho nositelů Nobelovy ceny a další české i zahraniční osobnosti vědy i společnosti.  Některé budoucí hosty neúnavně kontaktuje roky, než se jí podaří je přesvědčit. S NASA jednala rok a půl o prvním televizním rozhovoru v české historii s astronautem na oběžné dráze Země.

Od roku 2016 je Gabriela Cihlářová členkou tehdy vzniklé vědecké redakce ČT. V současnosti je také dramaturgyní a editorkou pořadu Věda24, který shrnuje to podstatné ze světové i české vědy za uplynulý týden.

Ing. Daniel Stach

Daniel Stach působí v České televizi, kde nejprve začal připravovat úvodní reportáže pro pořad Hyde Park.  Od září 2012 moderuje pod dramaturgickým vedením Gabriely Cihlářové pořad Hyde Park Civilizace, od srpna 2014 do března 2016 moderoval také ranní Studio 6 na ČT24. V září 2016 se stal hlavním moderátorem redakce vědy České televize a rovněž od září 2016 moderuje pořad Věda 24.

Hyde Park Civilizace je komplexně interaktivní pořad zaměřený na vědu a současnou civilizaci. V posledních pěti letech Daniel Stach zpovídal úctyhodné množství laureátů Nobelovy ceny a mnoho dalších významných světových a českých vědců.  V posledním „covidovém“ roce se navíc jako redaktor České televize velmi intenzivně věnuje pandemii covid-19 a srozumitelně a neúnavně vysvětluje televizním divákům závěry epidemiologických rozborů pandemie, přibližuje novinky o lécích a vakcínách a snaží se vysvětlit často i rozporuplné názory odborníků týkající se této koronavirové infekce. V loňském roce s redaktorem Jaroslavem Zoulou připravil a moderoval velmi náročný projekt Země v nouzi – blok rozhovorů s českými odborníky a jejich pohledy na různé aspekty covidu-19. 

Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc. (* 1931)

Jan Krekule je význačný vědec v oboru experimentální biologie rostlin, úspěšný popularizátor poznatků jak ze svého oboru, tak botaniky v její celé šíři. Má hluboké odborné znalosti a mimořádně široký je též záběr jeho všeobecného vzdělání.

Základní téma, jímž se Jan Krekule vědecky zabýval, byla indukce kvetení rostlin. Tento výzkum tvořil jednu ze základních součástí programu oddělení vývoje rostlin Ústavu experimentální botaniky ČSAV.  Jan Krekule se snažil dokázat existenci florigenu jako univerzálního fytohormonu vyvolávajícího u rostlin kvetení. Významně se podílel na interpretaci kvetení jako završení řetězce metabolických a strukturálních kroků se zapojením působení i několika již potvrzených fytohormonů, elektrických signálů a geneticky kódovaných biorytmů. Výsledky pokusů jeho a jeho kolegyň a kolegů v Ústavu experimentální botaniky ČSAV pomohly povýšit čs. experimentální botaniku na nejvyšší možnou úroveň.

Významná je také pedagogická stopa Jana Krekuleho. Díky své zběhlosti v celé botanice dovede zpřístupňovat poznatky o rostlinách široké veřejnosti, mimo jiné též v rozhlasovém pořadu Meteor, úzce spolupracuje s časopisem Živa.

Doc. MUDr. Milan Macek, CSc. (* 1932)

Genetik Milan Macek je jedním z nejzasloužilejších pracovníků českého biomedicínského výzkumu. Navzdory nelehké době vytvořil díky svému nadání pro vědeckou práci, nezměrnému pracovnímu vypětí a schopnosti silně motivovat své spolupracovníky, školu lékařské genetiky vysoké mezinárodní úrovně.

Je jedním z těch, jimž se podařilo plynule převádět poznatky základního výzkumu do klinické praxe a úspěšně propagovat lékařský obor, jehož rozvoj v posledním půlstoletí do značné míry změnil tvář medicíny. Vytvořil předpoklady pro vznik současného Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který patří mezi nejpřednější evropská vědecká pracoviště ve svém oboru.

Ceny se udělují jako ocenění za významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkum osobnostem, které pracují v České republice a nejsou členy Učené společnosti České republiky.

kategorie Vědecký pracovník

Doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.

Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

Petr Baldrian patří mezi přední odborníky v oblasti ekologie mikroorganismů. V Mikrobiologickém ústavu Akademie věd vede Laboratoř environmentální mikrobiologie, kterou vybudoval. V rámci laboratoře otevřel nová témata výzkumu, využívající kombinace molekulárně-biologických, mikrobiologických a biochemických metod při výzkumu složení a funkce mikrobiomu na ekosystémové úrovni, zejména v půdním prostředí, vlivu člověka na mikroorganismy a využití mikroorganismů v biotechnologiích.

Mezi nejvýznamnější vědecké výsledky patří návrh a aplikace postupů umožňujících identifikaci aktivních mikroorganismů v prostředí, popis exprese celého půdního mikrobiomu i rozpoznání aktivit jednotlivých mikroorganismů v komplexním prostředí, kde spolu koexistují stovky druhů. Jeho výzkumná skupina úspěšně aplikovala postupy pro studium vlivu vnějších faktorů na mikroorganismy, včetně vlivu globálních změn, a propaguje sdílení vědeckých dat (https://globalfungi.com).

Petr Baldrian se podílí na výuce ekologie mikroorganismů na vysokých školách a je úspěšným školitelem řady studentů. Je také iniciátorem vzniku a hlavním organizátorem série konferencí Ecology of Soil Microorganisms. O mezinárodním ohlasu jeho vědecké práce svědčí to, že je v posledních letech pravidelně zařazován do seznamu Clarivate Highly Cited Researchers.

kategorie Mladší vědecký pracovník

Mgr. Mariya Shamzhy, Ph.D.

Centrum pro cílenou syntézu a aplikaci perspektivních materiálů, Přírodovědecká fakulta UK

Mariya Shamzhy je velmi talentovaná mladá vědecká pracovnice, která dosahuje skvělých výsledků v oblasti výzkumu a vývoje nových materiálů na bázi zeolitů. Tyto výsledky publikuje v nejlepších mezinárodních časopisech s vysokou citační odezvou, a navíc se podílí na spolupráci s několika firmami na využití těchto výsledků v praxi. Ve svém výzkumu se věnuje zejména syntéze nových typů zeolitů, jejich fyzikálně chemické charakterizaci a pochopení vztahů mezi strukturou a chemickými vlastnostmi zeolitů na jedné straně a jejich aktivitou a selektivitou ve vybraných reakcích na straně druhé.

Kromě vědecké práce se Mariya Shamzhy výrazně zapojila i do pedagogické činnosti na Přírodovědecké fakultě. Mariya Shamzhy se taktéž významně projevuje v oblasti grantové. Pracuje na Výzkumném projektu CUCAM (Charles University Centre for Advanced Materials), řeší svůj vlastní projekt GAČR, předtím byla úspěšnou řešitelkou juniorského projektu GAČR.

Mgr. Jan Perner, Ph.D.

Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR, v. v. i.

Jan Perner je mladý vědecký pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR. Mimořádně tvůrčím způsobem se zasloužil o zavedení a využití nových experimentálních přístupů, které představují významný pokrok při výzkumu roztočů či klíšťat a jejich přizpůsobení k parazitickému způsobu života.

Výzkum těchto organismů byl vždy spjat s používáním laboratorních zvířat. Jan Perner však se svými kolegy vyvinul tenké membrány a sadu „parfémů“, které imitují kůži hostitele, pod níž mohou vědci klíšťatům podávat krmnou krev. A právě díky této „umělé kůži“ není potřeba laboratorních zvířat ani ke studiu klíšťat, ani k testování nových akaricidních přípravků proti nim. Díky tomuto experimentálnímu přístupu, který je jak etický, tak ekonomický, se otevřela řada experimentálních možností, které nebylo možno provádět na živých zvířatech.

Jistě stojí rovněž za zmínku, že Jan Perner s virologickým týmem na Parazitologickém ústavu spolunavrhl diagnostickou sadu na rychlou a přímou detekci koronavirové RNA z lidských vzorků. Tato nová metoda (LAMP) umožňuje velmi citlivě (podobně jako PCR) a velmi rychle (podobně jako antigenní testy) odhalit přítomnost viru ve vzorku. Jan Perner je také aktivní popularizátor vědy, vychovává nové generace studentů a přednáší na Přírodovědecké fakultě v Českých Budějovicích.

kategorie Středoškolský student

Michal Bravanský

Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec

Název práce: Měj přehled. Agregátor zpráv

V oceněné práci si autor klade za cíl vytvoření zcela automatizovaného programu, který je schopen stahovat články publikované na vybraných nejnavštěvovanějších českých zpravodajských portálech a následně za použití metod komparativní analýzy články porovnat a vyhodnotit nejrelevantnější a nejrezonovanější témata daného dne. Takto vybraná klíčová témata poté program automaticky zpracovává do formy příspěvků umístěných na vybrané sociální sítě (Facebook, Twitter, Instagram). Kromě samotné oceněné práce stojí za zmínku i popularizačně-propagační práce autora v oblasti vědy, kdy se autor již druhým rokem podílí na organizaci mezinárodní akce „Expedice Mars“ pro mimořádně nadané středoškoláky, jejíž součástí je mimo jiné i stohodinová simulace cesty na Mars.

Marek Brousil

Gymnázium Botičská, Praha 2

Název práce: Využití vstřebatelných nanomateriálových patchů v chirurgii gastrointestinálního traktu – experimentální studie

Autor testuje vlastnosti netkaných nanomateriálových patchů a zkoumá jejich možné využití při výkonu anastomotických operací gastrointestinálního traktu. Jako důvod pro použití těchto materiálů autor vidí nezanedbatelné riziko fatálních pooperačních komplikací při takovýchto zákrocích, konkrétně hrozbu tzv. anastomatických leaků, jež v globálním měřítku podle některých odhadů způsobují ročně až kolem 64 000 úmrtí. Právě použití netkaných nanovlákenných patchů představuje jeden ze způsobů, jak toto riziko v blízké budoucnosti výrazně snížit. V rámci samotné práce autor ve spolupráci s Biomedicínským centrem LF UK v Plzni na zvířecích modelech experimentálně ověřuje, zda tyto materiály nepřinášejí při zhotovené anamnéze možné negativní vlivy. Existence takových negativních vlivů nebyla experimentem odhalena, tudíž se práce stává podkladem umožňujícím další experimentální testování nanomateriálních patchů ve snaze omezit riziko fatálních pooperačních komplikací.

Ema Grofová

Gymnázium Matyáše Lercha, Brno

Název práce: Testování vlivu fibroblastových růstových faktorů na vývoj mléčné žlázy ve 3D kulturách

Ve své oceněné práci se autorka ve spolupráci s Ústavem histologie a embryologie Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity snaží za pomoci 3D kultivovaných organoidů mléčné žlázy u pubertálních myší v Matrigelu a techniky pseudo time-lapse, použité při mikroskopickém snímání živých buněk, prokázat případný vliv konkrétních růstových faktorů na epitel mléčné žlázy. Kromě samotného ověření efektu všech testovaných růstových faktorů na proliferaci buněk a růst organoidu se práce zabývá i efektem jednotlivých faktorů na proces větvící morfogeneze epitelu. Práce přispívá k celkovému pochopení problematiky signalizace fibroblastových růstových faktorů mléčné žlázy a jejího vlivu na epitel. Pochopení těchto procesů je pak důležité pro budoucí pochopení problematiky vzniku a progrese nádorů. Práce může do budoucna sloužit jako základ pro další výzkum vlivu růstových faktorů na morfogenezi mléčné žlázy a k hlubšímu porozumění celkové regulace postnatálního vývoje mléčné žlázy.

Martina Hanusová

Gymnázium a Střední průmyslová škola elektrotechniky a informatiky, Frenštát pod Radhoštěm

Název práce: Měření rizikových vlastností lithiových akumulátorů

Autorka se zaměřila na aplikovaný výzkum v oboru elektrotechniky, konkrétně na studium rizikového chování lithiových akumulátorů při extrémním namáhání (ohřev, zkrat, přebíjení). V rámci své práce provedla rozsáhlou rešerši z odborné literatury o studiu výbušnosti těchto akumulátorů a seznámila se rovněž se způsobem testování jejich rizikových vlastností a s příslušnými bezpečnostními normami. Na základě teoretického rozboru byla navržena a zkonstruována aparatura pro simultánní měření teploty, napětí a proudu na velkém souboru vzorků. Aparatura byla funkčně ověřena na pracovišti firmy OZM Research, s. r. o. při testech zkratování a přebíjení různých typů komerčních akumulátorů a současně s tím byly u nich provedeny i orientační testy reakce na vnější ohřev.

Vítězslav Havlíček

Gymnázium Velké Meziříčí

Název práce: Predikce proteinové struktury receptoru mGluR2 pro vstup viru vztekliny u letounů

Autor se věnoval unikátní rezistenci letounů (např. netopýrů) vůči viru vztekliny. Pomocí bioinformatických postupů ověřoval hypotézu, že zmíněná rezistence vyplývá z odlišné struktury specifického buněčného receptoru mGluR2 letounů, než je tomu u jiných živočichů. Na základě počítačového porovnání sekvencí aminokyselin příslušných proteinů a predikce prostorové struktury vyplynulo, že u zmíněného receptoru existuje variabilní doména, která může ovlivnit interakci s glykoproteinem viru vztekliny. Práce má vysokou odbornou úroveň a používá moderní nástroje molekulárně biologického výzkumu. Práce byla vypracována na Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Nikola Eva Mádlová

První soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové

Název práce: Syntéza potenciálních antituberkulotik

Samostatná práce autorky se zabývá syntézou série substituovaných tetrazolů, ověřením jejich struktury a antimikrobiální aktivitou v in vitro testech na izolovaných kmenech mykobakterií (včetně Mycobacterium tuberculosis). V rámci tohoto screeningu byl identifikován derivát, který vykazoval zajímavou biologickou aktivitu ve srovnání s použitými standardy.  Získané poznatky jsou přínosem pro porozumění vztahu mezi strukturou a aktivitou připravených látek, což bude využito při dalších studiích. Práce vyváženě kombinuje uvedení do problematiky tuberkulózy, jejího původu, léčení a prevence s vlastní experimentální prací na vysoké odborné úrovni. Práce byla vypracována na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové Univerzity Karlovy.

Tibor Malinský

První soukromé jazykové gymnázium v Hradci Králové

Název práce: Syntéza azaftalocyaninů a studium jejich supramolekulárních interakcí

Na cenu byly navrženy dvě samostatné práce autora, které jsou srovnatelné z hlediska kvality získaných poznatků, odbornosti i formy s vysokoškolskými bakalářskými pracemi. První práce, která byla vypracována na Farmaceutické fakultě v Hradci Králové Univerzity Karlovy, se zabývá přípravou azaftalokyaninů a studiem supramolekulární interakce mezi těmito molekulami. Azaftalokyaniny jsou umělá barviva strukturně podobná přírodním porfyrinům, která lze využít ve fotovoltaice, fotodynamické terapii např. pro léčení rakoviny či při konstrukci sond pro detekci specifických úseků nukleových kyselin. Druhá práce, která byla vypracována na VŠCHT Praha, pojednává o odstraňování chlorovaných látek z kontaminovaných podzemních vod pomocí ekologicky šetrné chemické oxidace. Autor získal velké množství kvalitních experimentálních dat, která přehledně uspořádal a z nichž vyvodil adekvátní závěry v oblasti základního výzkumu. Obě práce mají vysokou didaktickou i vědeckou hodnotu.

Šárka Odstrčilová

Gymnázium Vídeňská, Brno

Název práce: Dlouhodobé telemetrické sledování časoprostorových aktivit orla mořského

Oceněná práce spadá do oblasti ekologie, ochrany životního prostředí a ornitologie. Zaměřuje se na studium populace orla mořského – ohroženého dravce, který byl v Evropě téměř vyhuben, ale jehož reintrodukce je poměrně úspěšná. Šárka Odstrčilová se zaměřila na studium nehnízdící samice orla mořského vypuštěné ze záchranné stanice. Využívala při tom moderních technik GPS/GSM telemetrie, díky kterým získala cenná data o preferovaných biotopech pro tento ohrožený druh. Práce byla konána ve spolupráci s odborníky z Veterinární univerzity v Brně.

Zdeněk Pezlar

Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše

Název práce: Zajímavá využití algebraické teorie čísel

Práce se zabývá studiem algebraické teorie čísel a její aplikací na řešení diofantických rovnic, které jsou řešeny početně nebo v programu Mathematica. V první kapitole jsou definovány tzv. kvadratické zbytky a jejich použití.  Další kapitoly se věnují úvodu do algebraické teorie čísel, diofantických rovnic a číselných těles. Poslední část je věnována konkrétním diofantickým rovnicím a jejich řešení.

Šimon Sukup

Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži

Název práce: Energetická bilance magneticky indukované reorientace Ni₅₀Mn₂₈Ga₂₂ a konstrukce mikropumpy

Autor se v rámci materiálového výzkumu na pracovišti Fyzikálního ústavu AV ČR zabýval studiem magneticky indukované krystalové reorientace ve slitině Ni-Mn-Ga. Na základě odborné literatury a výsledků vlastního pozorování analyzoval mechanické deformace spojené s přechody mezi různými krystalovými variantami této slitiny a došel k závěrům obecně platným pro jev magnetické tvarové paměti. Praktickým výstupem práce bylo zkonstruování peristaltické mikropumpy na bázi magneticky indukované krystalové reorientace.

Cena Učené společnosti ČR pro pedagogy

Cena se uděluje jako ocenění pedagogickým pracovníkům za podporování zájmu o vědu a výzkum na středních školách, vytváření podmínek pro individuální činnost studentů a za vynikající působení studentů v soutěžích.

RNDr. Ivona Štefková

Malostranské gymnázium, Praha

Ivona Štefková je zkušenou učitelkou chemie, která své nadšení dokáže přenést do výuky a na žáky. Svým zápalem a urputností jim dokáže přiblížit krásy a tajemství tohoto oboru. Hlavně díky ní se každý rok rozhodne několik studentů pokračovat dále ve studiu chemie i přesto, že původně měli v plánu studovat obory zcela jiné. Řada těchto studentů dále pokračuje studiem doktorským a zůstávají na akademické půdě nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Ivona Štefková se studentům věnuje nad rámec svých povinností, pořádá výběrové přednášky, pravidelné exkurze a je jim k dispozici nejen v hodinách. Na Malostranském gymnáziu působí od roku 2000. Vybudovala nadstandardně vybavenou chemickou laboratoř a je tvůrkyní a vyučující mnoha volitelných seminářů.