Pozvánka na přednášku Kateřiny Králové: Přežít? Řecko, Židé a holokaust

Učená společnost České republiky srdečně zve na přednášku historičky Kateřiny Králové o výsledcích svého více než desetiletého výzkumu osudů Židů z Řecka během druhé světové války a po ní, kdy jednotlivci i celé komunity čelili složitým rozhodnutím a morálním, praktickým i emočním dilematům. V úterý 19. listopadu 2024 od 16 hodin v budově Akademie věd ČR a živě na YouTube.

prof. Kateřina Králová, katedra ruských a východoevropských studií IMS, FSV UK

Kdy: úterý 19. listopadu 2024, 16 h

Kde: budova AV ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206 + živě na YouTube

anotace:

Když se po válce vrátili domů, nebyl pro ně návrat do rodné země koncem útrap, ale začátkem další těžké životní kapitoly. Přeživší holokaust se v Řecku ocitli ve zničené zemi zmítané občanskou válkou, čelili izolaci, strádání a nepřátelství, a to přestože přežili hrůzy ukrývání, partyzánského boje, nucené emigrace nebo nacistických táborů.

Přednáška prof. Kateřiny Králové představí na konkrétních životních příbězích více než desetiletý výzkum, jehož výsledky nyní vycházejí v knize Homecoming (Návraty domů) u Brandeis University Press. Kateřina Králová zkoumá osudy Židů z Řecka během druhé světové války a po ní, kdy jednotlivci i celé komunity čelili složitým rozhodnutím a morálním, praktickým i emočním dilematům. Přežití znamenalo různé cesty – ukrývání, odboj, exil i nacistické koncentrační tábory – a následné návraty nás staví před zásadní aktuální otázku: Co v moderních evropských katastrofách vlastně znamená přežít a kdy proces překonání tragédie skutečně začíná a končí?

Autorka nabízí na základě rozsáhlého archivního výzkumu a analýzy osobních svědectví nové porozumění pojmu návratu, domova, resilience a proměnlivé paměti holokaustu v poválečném Řecku. Přináší vhled do dosud málo známé případové studie na „periferii“ Evropy. Rozšiřuje tak pojetí holokaustu jako fenoménu, který se neomezuje jen na období války, ale má dlouhodobé následky, jež ovlivnily osobní i kolektivní paměť lidí i komunit či celých národů. Její výzkum spojuje přístupy historie, sociální antropologie a paměťových studií, čímž se zařazuje do širšího akademického diskurzu o traumatickém dědictví a rekonstruování identity v poválečném období. Tento mezioborový přístup poskytuje nový rámec pro pochopení nejen židovské komunity v Řecku, ale i dalších, tedy i současných společenství, která se vyrovnávají s utrpením války.