Učená společnost přivítala nově zvolené členy a členky

Učená společnost České republiky se rozrostla o dvanáct nových řádných a pět zahraničních členů a členek. Zvoleni byli na květnovém valném shromáždění, v úterý 17. září je společnost slavnostně přivítala na svém plenárním zasedání.

Podle stanov společnosti je předpokladem členství „výrazný a tvůrčí přínos vědě a mravní integrita“. A protože „výrazný přínos“ zpravidla nepřichází na základě jednoho geniálního nápadu, ale je za ním dlouhodobé úsilí, bývají noví členové zvoleni až v pokročilejší fázi své vědecké kariéry. Přesto lze sledovat postupné omlazování Učené společnosti a o čtyřicátníky v ní přestává být nouze. Nově byli zvoleni např. imunoonkoložka Jitka Palich Fučíková (*1983), matematik Libor Barto (*1980) nebo biofyzikální chemik Robert Vácha (*1980). Přesto ani jeden z nich nepřekonal rekord, který od roku 2003 drží biochemik a molekulární biolog Jan Konvalinka (zvolený tehdy jako čerstvě čtyřicetiletý).

Seznamte se s nově zvolenými členy a členkami Učené společnosti:

doc. Mgr. Libor Barto, Ph.D.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

Docent Libor Barto je předním odborníkem na polích výpočetní složitosti a algebry. Jeho hlavním odborným zájmem jsou tzv. problémy s omezeními („Constraint Satisfaction Problems“), kde jeho nejdůležitějším objevem byla formulace tzv. „teorie absorpce“, jež se ukázala jako velmi silný nástroj pro klasifikaci těchto úloh matematiky a informatiky. Docent Barto za výsledky své práce získal dva prestižní granty ERC a obdržel také Cenu Nadačního fondu Neuron či Cenu předsedy GA ČR.

Foto Jana Plavec, AV ČR

prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D.

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity

Profesor Vítězslav Bryja je špičkový odborník v oblasti buněčné a molekulární biologie. Ve svém výzkumu se věnuje mechanismům buněčné komunikace a klíčových signálních drah, který je klíčový například pro výzkum rakoviny. Profesor Bryja díky získanému grantu EMBO založil na Masarykově univerzitě vlastní výzkumnou laboratoř a od roku 2023 je také ředitelem Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Foto Jana Plavec, AV ČR

prof. PharmDr. Jitka Palich Fučíková, Ph.D.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Profesorka Jitka Palich Fučíková se řadí mezi vědeckou špičku v oblasti nádorové imunologie, konkrétně imunoterapie, kde byly její objevy klíčové při vývoji nových léčiv a vedly k třem významným patentům. Profesorka Palich Fučíková je také nositelkou mnoha významných vědeckých ocenění včetně Ceny L´Oreal UNESCO for Women in Science, Ceny Česká hlava za vědeckou invenci či Ceny Nadačního fondu Neuron.

Foto Sotio

prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc.

Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

Profesor Vladimír Karas je jedním z nejlepších českých astrofyziků. Ve své specializaci se zaměřuje zejména na relativistickou astrofyziku objektů se silnou gravitací, jako jsou galaktická jádra či kvazary a také na rentgenovou astronomii, včetně pohybu částic v kombinovaných elektromagnetických a gravitačních polích. V letech 2012–2022 profesor Karas působil na postu ředitele Astronomického ústavu AV ČR. Jeho impakt na mezinárodní vědeckou scénu potvrzuje i oborová databáze Harvardovy univerzity, jež udává úctyhodný počet citací jeho prací.

Foto Pavel Hrdlička, CC BY-SA 4.0

MUDr. Jan Kopecký, DrSc.

ředitel Fyziologického ústavu AV ČR, v. v. i.

Doktor Jan Kopecký je špičkový odborník ve výzkumu energetického metabolismu. Jeho práce se ponejvíce zaměřuje na studium mitochondriální přeměny energie v tukové tkáni či výzkumu regulace termogeneze. Výsledky práce doktora Kopeckého jsou klíčové například při boji s civilizačními chorobami v podobě obezity či kardiovaskulárních onemocnění. Od roku 2015 doktor Kopecký také zastává post ředitele Fyziologického ústavu AV ČR.

Foto Jana Plavec, AV ČR

prof. PhDr. Kateřina Králová, Ph.D.

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Profesorka Kateřina Králová je jednou z nejvýznamnějších českých historiček současnosti. Ve své badatelské činnosti se zaměřuje hlavně na moderní dějiny Řecka a dalších států jihovýchodní Evropy v kontextu antisemitismu, holocaustu, národnostních otázek a nucených migrací. Ve své práci velmi obratně využívá interdisciplinární přístup: zkoumanou problematiku dokáže studovat nejenom historickou, ale i politologickou optikou či využíváním paměťových studií.

Foto Jana Plavec, AV ČR

prof. Ing. Jiří Neužil, CSc.

Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Profesor Jiří Neužil je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti molekulární biologie a biochemie se zvláštním zaměřením na molekulární patologii mitochondrií a nádorového bujení. Výsledky jeho vědecké práce vedly k mnoha klíčovým objevům, jež objasnily řadu aspektů nádorové patologie a které dokázal využít ke klinickému vývoji účinných protirakovinných látek.

Foto Stanislava Kyselová, Akademie věd ČR

doc. RNDr. Pavlína Maloy Řezáčová, Ph.D.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.

Docentka Pavlína Maloy Řezáčová je přední českou výzkumnicí v oblasti strukturní biologie. Ve svém bádání na pomezí chemie a biologie se zaměřuje především na strukturní charakterizaci biologických makromolekul, hlavně proteinů a jejich komplexů, a ověřování jejich klíčových biologických interakcí, díky čemuž má její práce zásadní přesah do medicíny.

Foto Jana Plavec, AV ČR

doc. RNDr. Petr Somberg, Ph.D.

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy

Docent Petr Somberg je matematik, jenž ohromí nebývalou šíří svého odborného zájmu, který leží od integrální a diferenciální geometrie přes komutativní a nekomutativní algebru až po teorii reprezentací. Nicméně jeho hlavní badatelskou oblastí, kde jej můžeme bez nadsázky označit za průkopníka na české badatelské scéně, je algebraická topologie, jedna z nově zkoumaných a velmi slibných oblastí matematiky.

Foto Jana Plavec, AV ČR

doc. Mgr. Jakub Steiner, Ph.D.

Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy a AV ČR

Docent Jakub Steiner je mezinárodně uznávaný ekonom, jehož výzkum spočívá v matematickém modelování ekonomických jevů. V současnosti se nejvíce věnuje behaviorální ekonomii, kde zkoumá odchylky aktérů od racionálního chování. Docent Steiner je také řešitelem dvou grantů GA ČR, jednoho grantu ERC a působil v redakčních radách nejprestižnějších ekonomických časopisů.

Foto ETH Zürich

prof. RNDr. Robert Vácha, Ph.D.

CEITEC Masarykova univerzita

Profesor Robert Vácha je vynikajícím českým vědcem v oblasti výpočetní biofyziky. Ve své multidisciplinární práci se zaměřuje na molekulární simulace povrchů vodných roztoků a lipidových membrán, molekulární virologii a na studium dynamických procesů v biologických systémech. Zároveň spolupracuje s řadou experimentálních pracovišť, propojuje experimentální a výpočetní postupy. V současnosti je taktéž řešitelem Consolidator grantu ERC.

Foto CEITEC Masarykovy univerzity

prof. Mgr. Štěpánka Vaňáčová, Ph.D.

CEITEC Masarykova univerzita

Profesorka Štěpánka Vaňáčová je přední odbornicí na výzkum mechanismů RNA. Na Masarykově univerzitě založila nezávislou laboratoř financovanou z prestižního Installation grantu EMBO a dokázala pro ni sestavit silný tým studentů a postdoktorandů, který pravidelně publikuje významné vědecké práce. Hlavní oblast, na kterou se profesorka Vaňáčová a její laboratoř zaměřují, jsou mechanismy degradace RNA a modifikace RNA, kde její úsilí vedlo k mnoha zásadním vědeckým objevům.

Foto Jana Plavec, AV ČR

---

Zahraniční členové:

prof. RNDr. Wilhelm Jan Ansorge, CSc., dr. h. c.

European Molecular Biology Laboratory, Heidelberg

Wilhelm Jan Ansorge byl 25 let ředitelem oddělení funkční genomiky v EMBL (Evropské molekulárně biologické laboratoři), prestižním světovém vědeckém centru v Heidelbergu, kde zavedl mutlidisciplinární výzkum. Vyvinul několik generací automatických systémů pro sekvenování DNA. Výsledky jeho práce patřily v Kongresu USA ke klíčovým pro schválení projektu lidského genomu. Techniky a metody vyvinuté v jeho oddělení byly aplikované v sekvenování lidského genomu a publikované v roce 2000. Poté v roce 2001 zkonstruoval a publikoval první kompletní Human Genome Array, užívaný široce v základním i klinickém výzkumu, s aplikacemi v analýze genetických nemocí, a také v analýze modelových organismů – kvasinek, huseníčku (Arabidopsis), myši, komára (Anopheles). V patentovém spisu již v roce 1991 popsal techniku pro masové sekvenování DNA (a miniaturizaci DNA čipů), tak jak se používá dnes v moderních přístrojích. Dále vyvinul metody pro studium jednotlivých živých buněk, s digitální analýzou buněčných procesů, komerčně používané v mnoha laboratořích. Spolupracoval s vědci z České republiky a ze střední Evropy, v Bruselu mu byla udělena první Evropská profesura (European Chair) pro Prahu, kde pomáhal založit několik laboratoří. Podílel se na zakládání start-up firem. Jeho výsledky a patenty jsou publikované a citované na přednáškách a v oficiálních žurnálech. Byl zvolen členem organizace EMBO, je Honorary profesor a čestný doktor UK.

Po ukončení studia pracoval dva roky jako asistent profesora na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, (publikoval objevy magnetických vlastností uranových sloučenin). Následně pracoval v Texas Instruments (Dallas, USA) na vývoji miniaturizace polovodičové technologie, dále několik let v CERN (Ženeva) na vývoji supravodivých magnetů pro urychlovače.

Foto Jana Plavec, AV ČR

prof. Dr. Timothy Garton Ash

University of Oxford

Profesor Timothy Garton Ash je významným světovým historikem a politologem, specializujícím se na poválečné dějiny střední a východní Evropy v kontextu politické historie. Jeho dílo významným způsobem ovlivnilo vnímání politických změn v Evropě a řadí se mezi klíčové studie evropského komunismu a postkomunismu.

Foto Daniel Vegel, CC BY 4.0

prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D.

Boston University

Profesor Igor Lukeš je přední historik, zaměřující se na dějiny střední a východní Evropy v perspektivě dějin diplomacie. Význačný je badatelský přístup profesora Lukeše, ve kterém snoubí klasickou historiografickou práci s mikrohistorickými přístupy, zaměřujícími se na osobní vzpomínky a zachycení zvolených témat z optiky různých aktérů. I přesto, že ve Spojených státech pobývá již více než pět desetiletí, má stále těsný vztah k České republice, kde pravidelně vystupuje, přispívá do českých médií a působí jako honorární konzul České republiky.

Foto Jindřich Nosek, CC BY-SA 4.0

prof. MUDr. Karel Pacák, DrSc., dr. h. c.

National Institutes of Health

Profesor Karel Pacák je jednou z celosvětově nejvýznamnějších osobností na poli endokrinologického výzkumu. Z jeho mnoha významných objevů můžeme zmínit použití radiofrekvenční ablace metastatických neuroendokrinních nádorů, nové léčebné postupy v jejich léčbě či objev a popsání několika genů, které se zásadně podílejí na nádorové patogenezi. V současnosti se věnuje ponejvíce intratumorálním imunoterapeutickým postupům. Profesor Karel Pacák působil v řadě odborných institucí, obdržel mnoho českých i zahraničních ocenění a v oblasti výzkumu a léčby neuroendokrinních nádorů se řadí k nejcitovanějším autorům.

Foto Jana Plavec, AV ČR

prof. Dr. Jacques Rupnik

Institut d'études politiques de Paris

Profesor Jacques Rupnik je v Praze narozený francouzský politolog a historik, specializující se na problematiku demokracie, nacionalismu a evropské integrace v prostoru střední, východní a jihovýchodní Evropy. Jeho dílo je dnes významné nejenom v oblasti historie či politických věd, ale i filosofie či práva. Kromě toho profesor Jacques Rupnik působil v mnoha evropských poradních orgánech. Od 70. let minulého století také aktivně podporoval český disent a po sametové revoluci byl např. poradcem prezidenta Václava Havla.

Foto Jindřich Nosek, CC BY-SA 4.0