Ve věku 87 let zemřel prof. Josef Paldus

S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že v neděli 15. ledna 2023 zemřel po krátké nemoci ve věku 87 let zahraniční člen Učené společnosti prof. RNDr. Josef Paldus, DrSc., dr. h. c., FRSC, významný světový chemik, emeritní profesor aplikované matematiky na University of Waterloo v kanadském Ontariu. Věnoval se především kvantové chemii a zejména jejím matematickým aspektům.

Josef Paldus vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, po studiu nastoupil do Ústavu fyzikální chemie ČSAV. V roce 1968 emigroval do Kanady, kde se stal profesorem na University of Waterloo. V roce 1995 obhájil titul DrSc. na Univerzitě Karlově v Praze.

Byl členem Royal Society of Canada a dalších vědeckých společností. Po roce 1990 obdržel medaile Akademie věd, Univerzity Komenského, Univerzity Karlovy v Praze, cenu PATRIA v rámci České hlavy a Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru chemie.

V rozhovoru pro nadační fond Neuron v roce 2015 o své práci mimo jiné řekl:

„V podstatě existují dvě kvantově mechanické metody k výpočtu vlastností atomů a molekul, založené buď na variačním principu nebo poruchové teorii. První z nich, tzv. konfigurační interakce, je vhodná pro malé molekuly, ale stojí hodně peněz. Pak je metoda spřažených klastrů, kterou v chemii poprvé formuloval kolega Jiří Čížek. Můj hlavní příspěvek spočíval ve využití unitární grupy při výpočtech konfigurační interakce. To je matematicky velice zajímavá záležitost. Umožnilo to realizovat konfigurační interakce na velké škále, využívající řádově až miliardy konfigurací.“

Použitím vaší metody, lze dopředu spočítat vlastnosti chemické látky a podle toho se rozhodnout, jestli jí syntetizovat?

„To platí hlavně v případě léků (tzv. computational drug design). Ale znalost vlastností je důležitá v mnoha oborech, ba i pro konstrukce různých zařízení. Například pro chemické lasery, vodivé organické polymery, kapalné krystaly, solární panely, metalurgii a podobně. Jednou jsem se setkal na konferenci s chemikem, který se zabýval atomem berylia. Tento prvek se používá ve slitinách na špičky raket, aby se při průletu atmosférou neroztavily. Kvantově chemické metody pomohly určit optimální metalurgické podmínky, za jakých bude mít slitina berylia požadované vlastnosti.“