Vedení Učené společnosti se ujímá Martin Loebl

Novým předsedou Učené společnosti České republiky se stává dosavadní 1. místopředseda, matematik Martin Loebl. Ve vedení společnosti vystřídá Libora Grubhoffera, ředitele Biologického centra Akademie věd ČR, kterému na XXX. valném shromáždění Učené společnosti (20.–21. května 2024) končí jeho dvouletý mandát.

Libor Grubhoffer zůstává členem Rady Učené společnosti, a to na pozici 2. místopředsedy. 

Prof. RNDr. Martin Loebl, CSc., (* 1963) působí na Katedře aplikované matematiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Členem Učené společnosti je od roku 2018 (podrobný životopis, pdf). Předsednickou funkci přebírá na následující dva roky.

Foto Clara Loeblová

„Je pro mě velká čest a závazek stát v čele skvělého společenství originálních, povznášejících a inspirujících lidí, v čele Učené společnosti. Svoje předsednictví beru v prvé řadě jako možnost tomuto společenství sloužit, věnovat mu své schopnosti a čas,“ říká Martin Loebl a představuje svou vizi dalšího působení Učené společnosti: „Chtěl bych především zintenzivnit vědecká setkávání – mezioborová, mezi generacemi i mezinárodní a mezi institucemi. Dále bych chtěl zvýšit prospěch, který česká společnost z Učené společnosti má. Učená společnost představuje obrovskou tvořivou sílu. Rád bych zlepšil povědomí o tom, že tu tato síla je a že ji může využívat – například k reflexi měnícího se světa. Kromě toho bych chtěl pokračovat v diskusích o české a globální logistice vědy a o životě vědců.“

Martin Loebl už na pozici 1. místopředsedy inicioval diskuse o umělé inteligenci a s Janem Trlifajem debaty o open access a o dalších aspektech vědeckého publikování. Záznamy jsou k dispozici na YouTube kanálu Učené společnosti:

• AI: Krásné společenské stroje I, Krásné společenské stroje II 
• Vědecké publikování: Open access – pozitiva a rizika, Heroic Librarians Fighting Publishing Sharks

Svou vědeckou kariéru rozděluje do tří etap:

1. „Doktorskou práci jsem napsal o funkcích, které rostou velmi rychle. Pracoval jsem na klasické kombinatorice, vyřešil jsem několik známých problémů a nějaké dnes dost známé formuloval (Loebl Komlós Sós Conjecture). Označil bych to jako sportovní období.“
2. „Potom jsem pro sebe objevil abstraktnější matematiku a teoretickou fyziku. Vyřešil jsem důležitý Kasteleynův problém ze základů statistické fyziky. Dnes je tento výsledek známý jako Arf-invariant formula. Začal sem pracovat s fyziky a topology, neboť to nepřímo souvisí s teorií uzlů. Toto období (2000–2019) je asi nejúspěšnější z hlediska uznání kolegů, pravidelně jsem publikoval v Advances in Mathematics.“
3. „S covidem jsem se začal zajímat o algoritmickou teorii her a její společenské aplikace (admin logistika, férovost), a moc mě to baví, začínáme mít zajímavé přijímané výsledky. Nazval bych to zatím ‚hravé a tvořivé období bezstarostného starce‘.“