Kalendář akcí

15.09.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických Debata o etice vědecké práce a publikování; debatu povede prof. Dr. Joachim Heberle (Freie Universität Berlin)

25. – 28.09.2020

Odborná exkurze členů US do Západních Čech

20.10.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. (Ústav dějin UK a archiv UK): Manželé Coriovi: jediná Nobelova cena za lékařství pro osobnosti z českých zemí

Nadační fond

Dvořák Vladimír

Vladimír Dvořák (* 1. 2. 1934 – † 21. 3. 2007) byl významný teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů výzkumu v oblasti feroelektrik u nás. Byl také školitelem nebo neformálním učitelem mnoha dnes významných pracovníků oboru.

Narodil se 1. 2. 1934 v Praze. V roce 1951 maturoval na Francouzském gymnáziu v Praze, vysokoškolská studia absolvoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, titul RNDr. získal v roce 1957. Kandidátem přírodních věd se stal v roce 1961, vědeckou hodnost „doktor věd“ získal v roce 1978. Od roku 1957 pracoval ve Fyzikálním ústavu AV ČR (do r. 1992 Fyzikální ústav ČSAV), nejprve jako vědecký aspirant, později vědecký pracovník, od roku 1993 do roku 2001 stál v čele tohoto ústavu jako jeho ředitel. Fyzikálnímu ústavu AV ČR zůstal věrný až do svého skonu.

Vědecké úsilí Vladimíra Dvořáka bylo soustředěno kolem teorie feroelektrik a obecněji strukturních fázových přechodů. Trvale cenných výsledků dosáhl při studiu dynamiky mřížky, symetrie zkoumané pomocí teorie grup a termodynamiky celých tříd pevných látek i jednotlivých materiálů. Světové proslulosti dosáhl především svým bádáním v oboru nevlastních feroelektrik a nesouměřitelných struktur. Do konce roku 2006 publikoval 104 původních vědeckých prací, které dosáhly kolem 2000 citací. Byl jedním ze zakladatelů výzkumu v oblasti feroelektrik u nás, spolutvůrcem mezinárodně významné pražské školy a inspirující osobností tohoto směru výzkumu, také proto, že vždy dokázal spojit vlastní fundamentální teoretickou práci s experimentální fyzikou pevných látek i materiálovou vědou.

Souběžná s badatelskou prací Vladimíra Dvořáka byla jeho rozsáhlá činnost pedagogická, na vysokých školách u nás i v zahraničí a na řadě letních škol, pracovních seminářů a kursů. Byl také školitelem nebo neformálním učitelem mnoha dnes významných pracovníků oboru. Mezinárodní uznání Vladimíra Dvořáka je patrné z četných pozvání k hlavním přednáškám na velkých mezinárodních konferencích, jeho podílu na činnosti významných mezinárodních organizací (IUPAP, INTAS) a členství v redakčních radách důležitých zahraničních časopisů. K řadě ocenění a poct přistupuje čestný doktorát udělený Université Paris Nord.

Je nutno zdůraznit taktéž rozsáhlou práci Vladimíra Dvořáka vykonanou při obnově a pozdějším rozvoji naší vědy po r. 1989, ať již ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v poradních sborech vysokých škol, nebo v nejvyšších orgánech Akademie věd a v komisích na vládní úrovni.

V. Dvořák přispěl k základní fyzikální teorii pojímající feroelektrika z obecného hlediska strukturních fázových přechodů. Zasáhl do rozlišení feroelektrik jednak na vlastní a nevlastní, jednak se souměřitelnou a nesouměřitelnou strukturou. Rozpoznání podstaty nevlastních feroelektrik bylo jeho zásadním přínosem. Uvedená klasifikace i teoretické metody, které V. Dvořák rozvinul, mají obecnou platnost a byly později využity např. při studiu kapalných krystalů. Je nutno obdivovat, že i v době mimořádně intenzivního zapojení do organizace vědy a vědní politiky V. Dvořák dokázal podílet se na hodnotném výzkumu v moderních oblastech fyziky kondenzovaných systémů. Téměř půl století tak V. Dvořák zasvětil intenzivní tvůrčí a inspirující práci ve fyzice kondenzovaných systémů.

Zpět na seznam článků

Novinky

26.06.20

Členové Učené společnosti ČR podporují svobodu projevu – reakce na případ Tomáše Hudlického

„Věříme, že svobodná výměna myšlenek je klíčovou podmínkou pro hledání pravdy a že upřímně vyjádřené názory by měly být zkoumány, zpochybňovány nebo vyvraceny, ale neměly by být cenzurovány nebo potlačovány,“ říká 45 členů Učené společnosti v prohlášení, jímž reagují na okolnosti, za nichž byl stažen názorový článek prof. Tomáše Hudlického z časopisu Angewandte Chemie. Celé prohlášení je v těle zprávy.

24.06.20

Dopis Jana Konvalinky rektoru Brockovy univerzity (kauza Tomáše Hudlického)

„Názory mohou a mají být zpochybňovány, rozporovány nebo vyvraceny, ale nikdy by neměly být umlčovány. Abychom byli schopni přemýšlet, musíme mít právo ptát se, zkoumat, a dokonce se mýlit nebo se někoho dotknout,“ píše doc. Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie, prorektor Univerzity Karlovy, rektoru Brockovy univerzity v dopise týkajícím se staženého článku prof. Tomáše Hudlického a reakcí, které tento článek vyvolal. Text dopisu v těle zprávy.

23.06.20

Julius Lukeš je mezi 75 vědci, kteří vyzvali k vytvoření Evropské nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí

Zatím 75 evropských vědců (včetně Françoise Barré-Sinoussiové, nositelky Nobelovy ceny za objev HIV) se podepsalo pod výzvu evropským mecenášům k vytvoření nadace pro prevenci environmentálních a zdravotních krizí. Cílem je shromáždit 20 miliard € s tím, že roční výnosy by sloužily k podpoře výzkumu souvisejícího s lidským zdravím a s životním prostředím, část základního jmění by byla k dispozici pro rychlou reakci v krizových dobách. Pod výzvou je podepsán i člen Učené společnosti České republiky, ředitel Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR prof. Julius Lukeš. Text výzvy je v těle zprávy.