Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Dvořák Vladimír

Vladimír Dvořák (* 1. 2. 1934 – † 21. 3. 2007) byl významný teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů výzkumu v oblasti feroelektrik u nás. Byl také školitelem nebo neformálním učitelem mnoha dnes významných pracovníků oboru.

Narodil se 1. 2. 1934 v Praze. V roce 1951 maturoval na Francouzském gymnáziu v Praze, vysokoškolská studia absolvoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, titul RNDr. získal v roce 1957. Kandidátem přírodních věd se stal v roce 1961, vědeckou hodnost „doktor věd“ získal v roce 1978. Od roku 1957 pracoval ve Fyzikálním ústavu AV ČR (do r. 1992 Fyzikální ústav ČSAV), nejprve jako vědecký aspirant, později vědecký pracovník, od roku 1993 do roku 2001 stál v čele tohoto ústavu jako jeho ředitel. Fyzikálnímu ústavu AV ČR zůstal věrný až do svého skonu.

Vědecké úsilí Vladimíra Dvořáka bylo soustředěno kolem teorie feroelektrik a obecněji strukturních fázových přechodů. Trvale cenných výsledků dosáhl při studiu dynamiky mřížky, symetrie zkoumané pomocí teorie grup a termodynamiky celých tříd pevných látek i jednotlivých materiálů. Světové proslulosti dosáhl především svým bádáním v oboru nevlastních feroelektrik a nesouměřitelných struktur. Do konce roku 2006 publikoval 104 původních vědeckých prací, které dosáhly kolem 2000 citací. Byl jedním ze zakladatelů výzkumu v oblasti feroelektrik u nás, spolutvůrcem mezinárodně významné pražské školy a inspirující osobností tohoto směru výzkumu, také proto, že vždy dokázal spojit vlastní fundamentální teoretickou práci s experimentální fyzikou pevných látek i materiálovou vědou.

Souběžná s badatelskou prací Vladimíra Dvořáka byla jeho rozsáhlá činnost pedagogická, na vysokých školách u nás i v zahraničí a na řadě letních škol, pracovních seminářů a kursů. Byl také školitelem nebo neformálním učitelem mnoha dnes významných pracovníků oboru. Mezinárodní uznání Vladimíra Dvořáka je patrné z četných pozvání k hlavním přednáškám na velkých mezinárodních konferencích, jeho podílu na činnosti významných mezinárodních organizací (IUPAP, INTAS) a členství v redakčních radách důležitých zahraničních časopisů. K řadě ocenění a poct přistupuje čestný doktorát udělený Université Paris Nord.

Je nutno zdůraznit taktéž rozsáhlou práci Vladimíra Dvořáka vykonanou při obnově a pozdějším rozvoji naší vědy po r. 1989, ať již ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v poradních sborech vysokých škol, nebo v nejvyšších orgánech Akademie věd a v komisích na vládní úrovni.

V. Dvořák přispěl k základní fyzikální teorii pojímající feroelektrika z obecného hlediska strukturních fázových přechodů. Zasáhl do rozlišení feroelektrik jednak na vlastní a nevlastní, jednak se souměřitelnou a nesouměřitelnou strukturou. Rozpoznání podstaty nevlastních feroelektrik bylo jeho zásadním přínosem. Uvedená klasifikace i teoretické metody, které V. Dvořák rozvinul, mají obecnou platnost a byly později využity např. při studiu kapalných krystalů. Je nutno obdivovat, že i v době mimořádně intenzivního zapojení do organizace vědy a vědní politiky V. Dvořák dokázal podílet se na hodnotném výzkumu v moderních oblastech fyziky kondenzovaných systémů. Téměř půl století tak V. Dvořák zasvětil intenzivní tvůrčí a inspirující práci ve fyzice kondenzovaných systémů.

Zpět na seznam článků

Novinky

07.04.20

Radim Nencka: SARS-CoV-2 a budoucí terapie COVID-19 z pohledu medicinálního chemika

Nákaza koronavirovým onemocněním COVID-19 je způsobena novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který se poprvé objevil v hlavním městě čínské provincie Chu-pej, Wu-chanu a v průběhu dalších měsíců způsobil globální pandemii. Pojďme se podívat na látky, které by do budoucna mohly hrát důležitou roli v terapii SARS-CoV-2.
Celý příspěvek (PDF, 214 kB)

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)