Kalendář akcí

18.02.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických

17.03.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínskýchPřednáška: P. Poňka: Obtížná pouť železa z plazmy do molekuly hemoglobinu

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitníchPřednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

Nadační fond

Hořejš Jiří

Jiří Hořejš (* 18. 10. 1933 – † 28. 9. 2001), průkopník informatiky (computer science) v Československu, se narodil 18. října 1933. Byl vynikající pedagog a počítačový odborník, vystudoval matematiku na MFF UK v Praze, kde absolvoval v roce 1956. Po krátkém učitelském působení na středních školách v Kroměříži a Břeclavi nastoupil roku 1959 jako asistent na oboru matematika Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kandidátskou práci (základy teorie klasifikace vycházející z teorie rozkladů v množině) obhájil v roce 1963, jeho školitelem byl profesor Otakar Borůvka. 

Počínaje rokem 1964 působil Jiří Hořejš jako vedoucí jím založeného oddělení matematických strojů Katedry numerické matematiky Přírodovědecké fakulty UJEP v Brně; později přetvořil toto oddělení v samostatnou katedru a stal se jejím vedoucím. 

Nárůst požadavků na širší dostupnost výpočetní techniky pro potřeby výzkumu a výuky na celé univerzitě spolu s požadavky automatizace univerzitní administrativy vedly v 70. letech k vytvoření celouniverzitního výpočetního centra; jeho vybudováním byl pověřen Jiří Hořejš. Toto centrum - Ústav výpočetní techniky UJEP (ÚVT) - bylo zřízeno v roce 1979 a Jiří Hořejš se stal jeho prvním ředitelem. 

V roce 1987 odešel docent Hořejš do Prahy, na Katedru kybernetiky a informatiky MFF UK. Brno však ve skutečnosti nikdy zcela neopustil, jeho částečný úvazek na Katedře matematické informatiky PřF MU a později na Fakultě informatiky MU stále trval. Dojížděl na MU i VUT přednášet o neuropočítačích (byl to on, kdo tuto disciplinu do naší
republiky uvedl), vedl diplomanty, byl školitelem doktorandů. Na Masarykovu univerzitu se vrátil v roce 1996, ale svůj pracovní poměr z vážných zdravotních důvodů již o rok později ukončil. Se závažnými zdravotními problémy zápasil po mnoho let, ale věděli o nich jen ti nejbližší. Po delší nemoci zemřel 28. září 2001 v Brně. 

Jeho zásluhou a usilovnou prací se z odborného studia matematiky se zaměřením na matematické stroje postupně zrodil studijní obor matematická informatika, pěstovaný v Brně na Přírodovědecké fakultě MU, na MFF UK v Praze a MFF UK v Bratislavě. Stál u zrodu (r.1974) špičkové celostátní zimní školy, nyní mezinárodní konference SOFSEM. Byl dlouholetým členem programového výboru a autorem cyklů přednášek a příspěvků, které výrazně ovlivnily úroveň československé matematické informatiky. Podílel se také na vzniku celostátního semináře MOP (Moderní metody programování), v roce 1990 se stal zakladatelem mezinárodní konference NEURONET. 

Za 37 let své pedagogické práce na Masarykově univerzitě v Brně a dalších vysokých školách vychoval dlouhou řadu odborníků v matematické informatice, kteří působí po celé republice i v zahraničí a ve svém oboru se velmi dobře uplatňují.

Vysoké ocenění si zaslouží i jeho práce vědecko-výzkumná. Zabýval se celou řadou oblastí matematické informatiky, zejména teorií automatů, teorií složitosti, strukturovaným programováním, věnoval se problematice správnosti programů a v posledním období pracoval úspěšně v oblasti neuronových počítačů. Je autorem více než sta prací, původních vědeckých i přehledových v nově vznikajících oborech, monografií, skript, překladů s původními doplňky, výzkumných zpráv a recenzí. 

Jiří Hořejš nebyl jen vynikající odborník, byl všestrannou osobností s mnoha zájmy; byl společenský, s jemným smyslem pro humor, měl encyklopedické znalosti nejen ze svého oboru a byl schopen posuzovat problémy s nadhledem a v souvislostech.   


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004
Pro zpracování nekrologu byly použity podklady uveřejněné zde.

Zpět na seznam článků

Novinky

20.01.20

Úmrtí člena Učené společnosti prof. ThDr. Petra Pokorného, DrSc.

18. ledna 2020 zemřel po krátké těžké nemoci ve věku 86 let člen Učené společnosti a její předseda v letech 2012–2014 prof. Petr Pokorný, evangelický teolog, filozof, historik; profesor Nového zákona na Evangelické teologické fakulty UK. Badatelsky se věnoval interpretaci Nového zákona v jeho širokých souvislostech. Vedle své badatelské a učitelské činnosti se věnoval také předávání myšlenkového světa křesťanství širší veřejnosti jako kazatel evangelické církve i v mnoha popularizačních přednáškách a rozhlasových pořadech.
nekrolog ke stažení (PDF, 163 kB)

17.01.20

Vyhlášení soutěže pro středoškolské studenty

Učená společnost České republiky vypisuje soutěž o ceny v kategorii „středoškolský student“ za výjimečné vědecké aktivity v přírodovědeckých nebo humanitních oborech. Cílem je podpora talentovaných studentů a rozvíjení jejich zájmu o vědu. Návrhy na udělení ceny studentům středních škol mohou podávat členové Učené společnosti, ředitelé středních škol České republiky a Sdružení na podporu talentované mládeže České republiky. Podmínkou pro udělení ceny je zpracování vybraného odborného tématu tvůrčím způsobem. Mohou být oceněni pouze studenti, kteří jsou v letošním roce ještě studenty střední školy. Uzávěrka soutěže je 28. února 2020. Další podrobnosti jsou uvedeny v přiloženém dopise.

dopis ke stažení (PDF, 1 MB)

10.01.20

Pozvánka na veřejnou přednášku

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na přednášku, která se koná v úterý 21. 1. 2020 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy AV ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku na téma "Etika umělé inteligence" pronese PhDr. David Černý, Ph.D., z Ústavu práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.
Pozvánka (PDF, 423 kB)