Kalendář akcí

21.11.2017

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje II. sekce věd chemických

28.11.2017

Veřejná přednáška ze série přednášek Františka Palackého

Zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin).

11.12.2017

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

ajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. Josef Svoboda (zahraniční člen US): „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Nadační fond

Hořejš Jiří

Jiří Hořejš (* 18. 10. 1933 – † 28. 9. 2001), průkopník informatiky (computer science) v Československu, se narodil 18. října 1933. Byl vynikající pedagog a počítačový odborník, vystudoval matematiku na MFF UK v Praze, kde absolvoval v roce 1956. Po krátkém učitelském působení na středních školách v Kroměříži a Břeclavi nastoupil roku 1959 jako asistent na oboru matematika Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kandidátskou práci (základy teorie klasifikace vycházející z teorie rozkladů v množině) obhájil v roce 1963, jeho školitelem byl profesor Otakar Borůvka. 

Počínaje rokem 1964 působil Jiří Hořejš jako vedoucí jím založeného oddělení matematických strojů Katedry numerické matematiky Přírodovědecké fakulty UJEP v Brně; později přetvořil toto oddělení v samostatnou katedru a stal se jejím vedoucím. 

Nárůst požadavků na širší dostupnost výpočetní techniky pro potřeby výzkumu a výuky na celé univerzitě spolu s požadavky automatizace univerzitní administrativy vedly v 70. letech k vytvoření celouniverzitního výpočetního centra; jeho vybudováním byl pověřen Jiří Hořejš. Toto centrum - Ústav výpočetní techniky UJEP (ÚVT) - bylo zřízeno v roce 1979 a Jiří Hořejš se stal jeho prvním ředitelem. 

V roce 1987 odešel docent Hořejš do Prahy, na Katedru kybernetiky a informatiky MFF UK. Brno však ve skutečnosti nikdy zcela neopustil, jeho částečný úvazek na Katedře matematické informatiky PřF MU a později na Fakultě informatiky MU stále trval. Dojížděl na MU i VUT přednášet o neuropočítačích (byl to on, kdo tuto disciplinu do naší
republiky uvedl), vedl diplomanty, byl školitelem doktorandů. Na Masarykovu univerzitu se vrátil v roce 1996, ale svůj pracovní poměr z vážných zdravotních důvodů již o rok později ukončil. Se závažnými zdravotními problémy zápasil po mnoho let, ale věděli o nich jen ti nejbližší. Po delší nemoci zemřel 28. září 2001 v Brně. 

Jeho zásluhou a usilovnou prací se z odborného studia matematiky se zaměřením na matematické stroje postupně zrodil studijní obor matematická informatika, pěstovaný v Brně na Přírodovědecké fakultě MU, na MFF UK v Praze a MFF UK v Bratislavě. Stál u zrodu (r.1974) špičkové celostátní zimní školy, nyní mezinárodní konference SOFSEM. Byl dlouholetým členem programového výboru a autorem cyklů přednášek a příspěvků, které výrazně ovlivnily úroveň československé matematické informatiky. Podílel se také na vzniku celostátního semináře MOP (Moderní metody programování), v roce 1990 se stal zakladatelem mezinárodní konference NEURONET. 

Za 37 let své pedagogické práce na Masarykově univerzitě v Brně a dalších vysokých školách vychoval dlouhou řadu odborníků v matematické informatice, kteří působí po celé republice i v zahraničí a ve svém oboru se velmi dobře uplatňují.

Vysoké ocenění si zaslouží i jeho práce vědecko-výzkumná. Zabýval se celou řadou oblastí matematické informatiky, zejména teorií automatů, teorií složitosti, strukturovaným programováním, věnoval se problematice správnosti programů a v posledním období pracoval úspěšně v oblasti neuronových počítačů. Je autorem více než sta prací, původních vědeckých i přehledových v nově vznikajících oborech, monografií, skript, překladů s původními doplňky, výzkumných zpráv a recenzí. 

Jiří Hořejš nebyl jen vynikající odborník, byl všestrannou osobností s mnoha zájmy; byl společenský, s jemným smyslem pro humor, měl encyklopedické znalosti nejen ze svého oboru a byl schopen posuzovat problémy s nadhledem a v souvislostech.   


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004
Pro zpracování nekrologu byly použity podklady uveřejněné zde.

Zpět na seznam článků

Novinky

08.11.17

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

08.11.17

Inaugurační přednáška v sérii „Přednášky Františka Palackého“ - přednáška prof. Christopha Markschiese

Učená společnost Vás srdečně zve na inaugurační přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ v sérii přednášek Františka Palackého, která proběhne 28. 11. 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin). Prof. Markchies bude hovořit o křesťanství od konce 1. do 3. století, kdy ještě nebylo jasné, zda se stane rozhodujícím duchovním proudem tehdy (z našeho hlediska) známého světa. Taková analýza umožní najít ty skutečnosti a s nimi spojené tradice, které se v dějinách osvědčily a mohly by pomoci i nám. Přednáška bude pronesena v angličtině a tlumočena do češtiny.

02.11.17

Odborná exkurze Učené společnosti České republiky

V termínu 28. 9. – 1. 10. 2017 uspořádala Učená společnost pro své členy v pořadí již šestou odbornou exkurzi, tentokrát na Táborsko a Třeboňsko. Členové navštívili Kozí hrádek, město Tábor s Bechyňskou bránou, hradem Kontov a Husitským muzeem, Sezimovo Ústí s památníkem prezidenta Dr. Edvarda Beneše, dále pak Veselská Blata se stavbami ve slohu tzv. selského baroka.