Kalendář akcí

14. – 15.05.2018

Valné shromáždění Učené společnosti

Výročí vzniku České republiky – zajišťuje IV. sekce věd humanitních

18.09.2018

Zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských

27. – 30.09.2018

Odborná exkurze

Nadační fond

Hořejš Jiří

Jiří Hořejš (* 18. 10. 1933 – † 28. 9. 2001), průkopník informatiky (computer science) v Československu, se narodil 18. října 1933. Byl vynikající pedagog a počítačový odborník, vystudoval matematiku na MFF UK v Praze, kde absolvoval v roce 1956. Po krátkém učitelském působení na středních školách v Kroměříži a Břeclavi nastoupil roku 1959 jako asistent na oboru matematika Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Kandidátskou práci (základy teorie klasifikace vycházející z teorie rozkladů v množině) obhájil v roce 1963, jeho školitelem byl profesor Otakar Borůvka. 

Počínaje rokem 1964 působil Jiří Hořejš jako vedoucí jím založeného oddělení matematických strojů Katedry numerické matematiky Přírodovědecké fakulty UJEP v Brně; později přetvořil toto oddělení v samostatnou katedru a stal se jejím vedoucím. 

Nárůst požadavků na širší dostupnost výpočetní techniky pro potřeby výzkumu a výuky na celé univerzitě spolu s požadavky automatizace univerzitní administrativy vedly v 70. letech k vytvoření celouniverzitního výpočetního centra; jeho vybudováním byl pověřen Jiří Hořejš. Toto centrum - Ústav výpočetní techniky UJEP (ÚVT) - bylo zřízeno v roce 1979 a Jiří Hořejš se stal jeho prvním ředitelem. 

V roce 1987 odešel docent Hořejš do Prahy, na Katedru kybernetiky a informatiky MFF UK. Brno však ve skutečnosti nikdy zcela neopustil, jeho částečný úvazek na Katedře matematické informatiky PřF MU a později na Fakultě informatiky MU stále trval. Dojížděl na MU i VUT přednášet o neuropočítačích (byl to on, kdo tuto disciplinu do naší
republiky uvedl), vedl diplomanty, byl školitelem doktorandů. Na Masarykovu univerzitu se vrátil v roce 1996, ale svůj pracovní poměr z vážných zdravotních důvodů již o rok později ukončil. Se závažnými zdravotními problémy zápasil po mnoho let, ale věděli o nich jen ti nejbližší. Po delší nemoci zemřel 28. září 2001 v Brně. 

Jeho zásluhou a usilovnou prací se z odborného studia matematiky se zaměřením na matematické stroje postupně zrodil studijní obor matematická informatika, pěstovaný v Brně na Přírodovědecké fakultě MU, na MFF UK v Praze a MFF UK v Bratislavě. Stál u zrodu (r.1974) špičkové celostátní zimní školy, nyní mezinárodní konference SOFSEM. Byl dlouholetým členem programového výboru a autorem cyklů přednášek a příspěvků, které výrazně ovlivnily úroveň československé matematické informatiky. Podílel se také na vzniku celostátního semináře MOP (Moderní metody programování), v roce 1990 se stal zakladatelem mezinárodní konference NEURONET. 

Za 37 let své pedagogické práce na Masarykově univerzitě v Brně a dalších vysokých školách vychoval dlouhou řadu odborníků v matematické informatice, kteří působí po celé republice i v zahraničí a ve svém oboru se velmi dobře uplatňují.

Vysoké ocenění si zaslouží i jeho práce vědecko-výzkumná. Zabýval se celou řadou oblastí matematické informatiky, zejména teorií automatů, teorií složitosti, strukturovaným programováním, věnoval se problematice správnosti programů a v posledním období pracoval úspěšně v oblasti neuronových počítačů. Je autorem více než sta prací, původních vědeckých i přehledových v nově vznikajících oborech, monografií, skript, překladů s původními doplňky, výzkumných zpráv a recenzí. 

Jiří Hořejš nebyl jen vynikající odborník, byl všestrannou osobností s mnoha zájmy; byl společenský, s jemným smyslem pro humor, měl encyklopedické znalosti nejen ze svého oboru a byl schopen posuzovat problémy s nadhledem a v souvislostech.   


F. ŠMAHEL, Učená společnost České republiky 1994–2004, Praha 2004
Pro zpracování nekrologu byly použity podklady uveřejněné zde.

Zpět na seznam článků

Novinky

20.04.18

Panelová diskuse “Challenges of integration in a new country. Traditions and present situation in Switzerland and in the Czech Republic.”

Učená společnost ČR a Švýcarské velvyslanectví v ČR uspořádaly 17. dubna 2018 panelovou diskusi na výše uvedené téma.

03.04.18

Pozvánka na na veřejnou přenášku prof. Ondřeje Čadka

Učená společnost ČR Vás srdečně zve na veřejnou přenášku člena Učené společnosti prof. Ondřeje Čadka (Matematicko-fyzikální fakulta UK) s názvem „Voda a led ve sluneční soustavě“. Přednáška se koná v úterý 10. dubna 2018 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.
Anotace (PDF, 50 kB)

24.01.18

TOP ženy Česka

Prof. Blanka Říhová, místopředsedkyně Učené společnosti ČR, byla uvedena do síně slávy TOP ženy Česka. Prof. Blanka Říhová pracuje v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, v. v. i., specializuje se na výzkum léčiv nádorových onemocnění; za svou práci získala řadu významných ocenění. Do Síně slávy jsou uváděny dámy, které se staly vítězkami či několikanásobnými vítězkami ankety TOP ženy byznysu a TOP ženy veřejné sféry a dlouhodobě se umisťovaly na dalších předních příčkách jednotlivých ročníků. Anketu pořádají Hospodářské noviny.

Prof. Eva Zažímalová, členka Učené společnosti ČR, se v anketě Hospodářských novin TOP ženy Česka umístila mezi nejvýznamnějšími ženami naší republiky. Získala třetí místo v kategorii veřejná sféra. Zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Eva Zažímalová je předsedkyní Akademie věd ČR.