Kalendář akcí

28.11.2017

Veřejná přednáška ze série přednášek Františka Palackého

Zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin).

11.12.2017

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

ajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských prof. Josef Svoboda (zahraniční člen US): „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Nadační fond

Lom Jiří

Zemřel RNDr. Jiří Lom, DrSc., osobnost světové parazitologie

RNDr. Jiří Lom, DrSc., významný vědecký pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a odborník světového formátu v oblasti výzkumu parazitických prvoků/protist  ryb, zemřel v pátek 9. dubna 2010 ve věku 78 let. Své nejbližší opustil po krátké nemoci, přestože až donedávna byl v plné práci na nových publikacích a chystané monografii. Jiří Lom byl talentovaným žákem profesora Otto Jírovce, ten také nasměroval jeho zájem na studium parazitických prvoků jako původců závažných onemocnění ryb. Pro Jiřího Loma se stala tato oblast biologických věd (protozoologie/protistologie) opravdovou životní láskou, a tak není divu, že se v ní stal vskutku světově respektovanou autoritou. Je jistě příznačné, že právě spolu se svým učitelem prof. Jírovcem se ocitl před časem ve společnosti padesáti světově nejúspěšnějších protozoologů, oba se tak stali členy „kravatovém klubu“ mezinárodní protozoologické společnosti. Jiří Lom se do dějin výzkumu parazitických prvoků ryb zapsal zejména výzkumem nálevníků, kokcidií, mikrosporidií a v poslední etapě své aktivní badatelské dráhy také myxosporeí. Ve všech případech se jednalo vždy o původce závažných onemocnění sladkovodních nebo mořských ryb s často velmi zásadním ekonomickým dopadem. Jiří Lom se zaměřoval se svými spolupracovníky na studium biologických vlastností včetně patogenity studovaných parazitů a jejich životní cykly. Zvláště ho vždy zajímala stavba buněčného těla těchto jednobuněčných parazitických organismů a k tomu mu složila po celý život elektronová mikroskopie. Ta je sama o sobě náročnou vědní disciplínou pro studium ultrastruktury i povrchových struktur zkoumaných biologických objektů, a v té se Jiří Lom rovněž vypracoval ve světově uznávanou autoritu. Dlužno podotknout, že bizardní tvary buněk a jejich součástí fascinovaly Jiřího Loma také z estetického/výtvarného hlediska. Komplexní studium parazitických prvoků a zájem o obecné otázky vzniku a vývoje života na naší planetě přivedly Jiřího Loma k úvahám o historickém vývoji (evoluci) organismů na Zemi. Zabýval se těmito otázkami jako svým koníčkem a rád publikoval aktuality i svoje vlastní pohledy na věc v populárních článcích pro širší veřejnost. Jiří Lom se v posledních letech nezalekl ani prudkého nástupu molekulárně biologických přístupů v moderní parazitologii a s velkým nadšením se seznamoval s novými poznatky v této oblasti. Uvědomil si, že zejména v případě mikrosporidií a myxosporeí, jejichž biologické vlastnosti Jiří Lom prostudoval do detailů jejich ultrastruktury a popsal ve velmi ceněných a citovaných vědeckých publikacích, bude jejich další studium molekulárně biologickými metodami naprosto zásadní. Výsledek těchto studií byl velkým překvapením, ukázalo se totiž, že mikrosporidie a myxosporea nejsou ve skutečnosti protista (původně protozoa či nepřesně prvoci), tedy jednobuněčné organismy, nýbrž organismy mnohobuněčné (metazoa). To byl přelomový poznatek, na kterém má Jiří Lom také svůj velký podíl. Dr. Jiří Lom  byl za svůj nesmírně plodný badatelský život autorem či spoluautorem bez mála tří set původních vědeckých publikací v renomovaných časopisech, dále autorem a spoluautorem dvou desítek knih a knižních kapitol (v posledních letech spolu s prof. I. Dykovou autorem knihy ´Histopathology of Protistan and Myxozoan Infections in Fishes, Academia, Praha 2007, či překladu skvělé učebnice Protozoologie německého autora prof. Hausmanna, Academia, Praha 2003). Dr. Jiří Lom patří k nejvíce citovaným českým biologům, řada jeho původních prací se těší dlouhodobě tak velkému zájmu, že patří svým citačním indexem mezi klasické vědecké publikace.  Po Listopadu 1989 byl Jiří Lom jako vědecká autorita číslo jedna zvolen zcela jednomyslně ředitelem Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. V hektickém čase znovu nabyté svobody přispěl Dr. Jiří Lom coby ředitel akademického pracoviště zásadním způsobem k výbornému hodnocení ústavu v mezinárodních evaluacích, jakož i  k rozvoji nové Biologické (dnes Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity, zejména studia parazitologie. Na českobudějovické fakultě Jiří Lom přednášel v prvních letech základy parazitologie. Rovněž díky obrovskému mezinárodnímu věhlasu Dr. Loma a jeho protozoologické školy získala fakulta velmi brzy akreditaci pro navazující magisterský obor Parazitologie, včetně habilitačních práv a s malým zpožděním též práv ke jmenování profesorem. Dr. Jiří Lom se stal svojí úctyhodnou šíří i hloubkou znalostí, včetně jazykových, laskavým přístupem ke každému, jakož i jedinečným smyslem pro humor, mimořádně respektovanou autoritou v oboru a přirozeně také legendou naší i světové parazitologie. Dr. Jiří Lom byl hostujícím profesorem University of Illinois at Chicago, členem redakčních rad celé řady prestižních časopisů v oboru parazitologie a ichtyologie, byl zvolen čestným členem European Association of Fish Pathologists, členem panelu čestných členů Society of Protozoologists, prezidentem Otto Kinne Foundation podporující talentované mladé vědecké pracovníky, nositelem oborové medaile Jana Evangelisty Purkyně, a vedle dalších poct také členem Učené společnosti České republiky.

RNDr. Jiří Lom, DrSc. zůstane natrvalo zapsán do dějin naší i světové parazitologie a také do srdcí nás všech, kteří jsme měli to štěstí s ním spolupracovat.


Libor Grubhoffer

Zpět na seznam článků

Novinky

08.11.17

Veřejná přednáška „Česká stopa v kanadské Arktidě“

Učená společnost Vás srdečně zve na veřejnou přednášku, která se koná 11. prosince 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku s názvem „Česká stopa v kanadské Arktidě“ pronese zahraniční člen Učené společnosti prof. Josef Svoboda (University of Toronto, Canada).

08.11.17

Inaugurační přednáška v sérii „Přednášky Františka Palackého“ - přednáška prof. Christopha Markschiese

Učená společnost Vás srdečně zve na inaugurační přednášku „Vstup křesťanství do velkého světa. Judaism, Christianity, Gnosticism in Antiquity or describing a landscape without traditional maps“ v sérii přednášek Františka Palackého, která proběhne 28. 11. 2017 od 16:00 hod. v místnostech 205, 206 budovy Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Přednášku pronese prof. Christoph Markschies (Humboldt-Universität zu Berlin). Prof. Markchies bude hovořit o křesťanství od konce 1. do 3. století, kdy ještě nebylo jasné, zda se stane rozhodujícím duchovním proudem tehdy (z našeho hlediska) známého světa. Taková analýza umožní najít ty skutečnosti a s nimi spojené tradice, které se v dějinách osvědčily a mohly by pomoci i nám. Přednáška bude pronesena v angličtině a tlumočena do češtiny.

Pozvánka ke stažení (PDF, 711 kB)

02.11.17

Odborná exkurze Učené společnosti České republiky

V termínu 28. 9. – 1. 10. 2017 uspořádala Učená společnost pro své členy v pořadí již šestou odbornou exkurzi, tentokrát na Táborsko a Třeboňsko. Členové navštívili Kozí hrádek, město Tábor s Bechyňskou bránou, hradem Kontov a Husitským muzeem, Sezimovo Ústí s památníkem prezidenta Dr. Edvarda Beneše, dále pak Veselská Blata se stavbami ve slohu tzv. selského baroka.