Kalendář akcí

21.04.2020

Plenární zasedání Učené společnosti

2. část: zajišťuje IV. sekce věd společenských a humanitních Přednáška: J. Royt: Václav IV. jako donátor a výtvarné umění jeho doby v evropském kontextu

28.04.2020

Mimořádná přednáška

Zajišťuje III. sekce věd biologicko-medicínských J. Hejnar: Genetické editování - nová protivirová strategie?

18. – 19.05.2020

Valné shromáždění Učené společnosti

18. 5. Karolinum, večer od 18:00 hod. vila Lanna19. 5. místnosti 205, 206 budovy AV ČR

Nadační fond

Lom Jiří

Zemřel RNDr. Jiří Lom, DrSc., osobnost světové parazitologie

RNDr. Jiří Lom, DrSc., významný vědecký pracovník Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a odborník světového formátu v oblasti výzkumu parazitických prvoků/protist  ryb, zemřel v pátek 9. dubna 2010 ve věku 78 let. Své nejbližší opustil po krátké nemoci, přestože až donedávna byl v plné práci na nových publikacích a chystané monografii. Jiří Lom byl talentovaným žákem profesora Otto Jírovce, ten také nasměroval jeho zájem na studium parazitických prvoků jako původců závažných onemocnění ryb. Pro Jiřího Loma se stala tato oblast biologických věd (protozoologie/protistologie) opravdovou životní láskou, a tak není divu, že se v ní stal vskutku světově respektovanou autoritou. Je jistě příznačné, že právě spolu se svým učitelem prof. Jírovcem se ocitl před časem ve společnosti padesáti světově nejúspěšnějších protozoologů, oba se tak stali členy „kravatovém klubu“ mezinárodní protozoologické společnosti. Jiří Lom se do dějin výzkumu parazitických prvoků ryb zapsal zejména výzkumem nálevníků, kokcidií, mikrosporidií a v poslední etapě své aktivní badatelské dráhy také myxosporeí. Ve všech případech se jednalo vždy o původce závažných onemocnění sladkovodních nebo mořských ryb s často velmi zásadním ekonomickým dopadem. Jiří Lom se zaměřoval se svými spolupracovníky na studium biologických vlastností včetně patogenity studovaných parazitů a jejich životní cykly. Zvláště ho vždy zajímala stavba buněčného těla těchto jednobuněčných parazitických organismů a k tomu mu složila po celý život elektronová mikroskopie. Ta je sama o sobě náročnou vědní disciplínou pro studium ultrastruktury i povrchových struktur zkoumaných biologických objektů, a v té se Jiří Lom rovněž vypracoval ve světově uznávanou autoritu. Dlužno podotknout, že bizardní tvary buněk a jejich součástí fascinovaly Jiřího Loma také z estetického/výtvarného hlediska. Komplexní studium parazitických prvoků a zájem o obecné otázky vzniku a vývoje života na naší planetě přivedly Jiřího Loma k úvahám o historickém vývoji (evoluci) organismů na Zemi. Zabýval se těmito otázkami jako svým koníčkem a rád publikoval aktuality i svoje vlastní pohledy na věc v populárních článcích pro širší veřejnost. Jiří Lom se v posledních letech nezalekl ani prudkého nástupu molekulárně biologických přístupů v moderní parazitologii a s velkým nadšením se seznamoval s novými poznatky v této oblasti. Uvědomil si, že zejména v případě mikrosporidií a myxosporeí, jejichž biologické vlastnosti Jiří Lom prostudoval do detailů jejich ultrastruktury a popsal ve velmi ceněných a citovaných vědeckých publikacích, bude jejich další studium molekulárně biologickými metodami naprosto zásadní. Výsledek těchto studií byl velkým překvapením, ukázalo se totiž, že mikrosporidie a myxosporea nejsou ve skutečnosti protista (původně protozoa či nepřesně prvoci), tedy jednobuněčné organismy, nýbrž organismy mnohobuněčné (metazoa). To byl přelomový poznatek, na kterém má Jiří Lom také svůj velký podíl. Dr. Jiří Lom  byl za svůj nesmírně plodný badatelský život autorem či spoluautorem bez mála tří set původních vědeckých publikací v renomovaných časopisech, dále autorem a spoluautorem dvou desítek knih a knižních kapitol (v posledních letech spolu s prof. I. Dykovou autorem knihy ´Histopathology of Protistan and Myxozoan Infections in Fishes, Academia, Praha 2007, či překladu skvělé učebnice Protozoologie německého autora prof. Hausmanna, Academia, Praha 2003). Dr. Jiří Lom patří k nejvíce citovaným českým biologům, řada jeho původních prací se těší dlouhodobě tak velkému zájmu, že patří svým citačním indexem mezi klasické vědecké publikace.  Po Listopadu 1989 byl Jiří Lom jako vědecká autorita číslo jedna zvolen zcela jednomyslně ředitelem Parazitologického ústavu Akademie věd v Českých Budějovicích. V hektickém čase znovu nabyté svobody přispěl Dr. Jiří Lom coby ředitel akademického pracoviště zásadním způsobem k výbornému hodnocení ústavu v mezinárodních evaluacích, jakož i  k rozvoji nové Biologické (dnes Přírodovědecké) fakulty Jihočeské univerzity, zejména studia parazitologie. Na českobudějovické fakultě Jiří Lom přednášel v prvních letech základy parazitologie. Rovněž díky obrovskému mezinárodnímu věhlasu Dr. Loma a jeho protozoologické školy získala fakulta velmi brzy akreditaci pro navazující magisterský obor Parazitologie, včetně habilitačních práv a s malým zpožděním též práv ke jmenování profesorem. Dr. Jiří Lom se stal svojí úctyhodnou šíří i hloubkou znalostí, včetně jazykových, laskavým přístupem ke každému, jakož i jedinečným smyslem pro humor, mimořádně respektovanou autoritou v oboru a přirozeně také legendou naší i světové parazitologie. Dr. Jiří Lom byl hostujícím profesorem University of Illinois at Chicago, členem redakčních rad celé řady prestižních časopisů v oboru parazitologie a ichtyologie, byl zvolen čestným členem European Association of Fish Pathologists, členem panelu čestných členů Society of Protozoologists, prezidentem Otto Kinne Foundation podporující talentované mladé vědecké pracovníky, nositelem oborové medaile Jana Evangelisty Purkyně, a vedle dalších poct také členem Učené společnosti České republiky.

RNDr. Jiří Lom, DrSc. zůstane natrvalo zapsán do dějin naší i světové parazitologie a také do srdcí nás všech, kteří jsme měli to štěstí s ním spolupracovat.


Libor Grubhoffer

Zpět na seznam článků

Novinky

07.04.20

Radim Nencka: SARS-CoV-2 a budoucí terapie COVID-19 z pohledu medicinálního chemika

Nákaza koronavirovým onemocněním COVID-19 je způsobena novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který se poprvé objevil v hlavním městě čínské provincie Chu-pej, Wu-chanu a v průběhu dalších měsíců způsobil globální pandemii. Pojďme se podívat na látky, které by do budoucna mohly hrát důležitou roli v terapii SARS-CoV-2.
Celý příspěvek (PDF, 214 kB)

30.03.20

David Storch: Dívčí tajemství a globální pandemie

Všichni to známe. Dívky mají vážné tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž ta je naprosto spolehlivá a nikomu to neprozradí. Leda tedy snad své další nejlepší kamarádce, ale ta je taky zcela spolehlivá…

Způsob, kterým se mezi lidmi šíří tajemství, má epidemiologickou paralelu a lze na něm ilustrovat jeden z aspektů současné pandemie COVID-19.
Celý příspěvek (PDF, 83 kB)

30.03.20

Libor Grubhoffer: (Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), nositel Nobelovy ceny za objev lyzogenie bakteriálních virů, svojí odpovědí chtěl vyjádřit, že spekulace o viru coby živém organismu nemají žádný smysl.

Celý příspěvek (PDF, 100 kB)